Biografický slovník
DALBERG Friedrich Ferdinand 9.12.1822-1908: Porovnání verzí
(DALBERG_Friedrich_Ferdinand_9.12.1822-1908) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Friedrich Ferdinand DALBERG | | jméno = Friedrich Ferdinand DALBERG | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Dalberg Friedrich Ferdinand portret.jpg |
| datum narození = 9.12.1822 | | datum narození = 9.12.1822 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| − | | datum úmrtí = 1908 | + | | datum úmrtí = 19.9.1908 |
| − | | místo úmrtí = Dačice | + | | místo úmrtí = Dačice |
| − | | povolání = 7- Zoolog | + | | povolání = 7- Zoolog<br />41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| − | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111-112 |
| + | }} | ||
| + | '''DALBERG, Friedrich Ferdinand''', ''* 9. 12. 1822 Vídeň (Rakousko), † 19. 9. 1908 Dačice, velkostatkář, ornitolog, politik'' | ||
| + | |||
| + | Rod pocházel z Porýní. 1653 získali jeho příslušníci titul | ||
| + | svobodných pánů. V českých zemích se usadili počátkem | ||
| + | 19. století. Dědictvím po rodině Ostein získali Dalbergové | ||
| + | (1809) kromě rozptýleného majetku v německých zemích | ||
| + | také panství Malešov se statkem Suchdol u Kutné Hory | ||
| + | a panství Dačice se statkem Markvarec. Vedle toho si udržovali | ||
| + | i majetky v říši. Otec D. Karl (1792–1859), jehož manželkou | ||
| + | byla Charlotta, roz. Sturmfeder von Oppenweilerová | ||
| + | (1791–1866), zdědil pak další majetek po Friedrichu Franzovi | ||
| + | D. Od dětství se D. zajímal o přírodu. Zálibu zdědil po otci, | ||
| + | významném podporovateli nových lesnických a zahradnických | ||
| + | metod, a po matce, která se amatérsky zabývala přírodovědou, | ||
| + | zejména ornitologií. Po studiu práv v německém | ||
| + | Würzburgu žil D. střídavě ve Vídni a v Dačicích. 1852 se stal | ||
| + | rakouským komořím, 1881 byl císařem jmenován doživotním | ||
| + | a 1907 dědičným členem panské sněmovny. Stal se uznávaným | ||
| + | přírodovědcem a zejména ornitologem, věnoval se hlavně | ||
| + | ptačí populaci na Moravě. Byl členem zoologicko-botanické | ||
| + | společnosti ve Vídni a rakouské ornitologické pozorovací | ||
| + | stanice. Poznatky publikoval v odborných vídeňských časopisech. | ||
| + | Sbíral minerály a motýly, zajímal se o zemědělství, lesnictví | ||
| + | a myslivost a další obory. 1846 se oženil s Kunigundou | ||
| + | Vittinghoff-Schellovou zu Schellenberg (1827–1892), s níž | ||
| + | měl 8 dětí, z toho dva syny, Karla Heriberta (1849–1920), | ||
| + | který byl 1889–93 poslancem českého zemského sněmu, | ||
| + | a Friedricha Egberta (1863–1914), který se stal publicistou | ||
| + | a autorem rozsáhlého cestopisu z Palestiny. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren, in: Verhandlungen der k. k. | ||
| + | zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, 1874; Beiträge zur ornitologischen | ||
| + | Fauna Mährens, in: tamtéž, 1875. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 2, s. 10–11; OSN 6, s. 874; Heller 4, 1890, s. 24; Knauer, s. 28; | ||
| + | BL 1, s. 230; Almanach českých šlechtických rodů, 1999; J. Bisová, Dalbergové | ||
| + | v českých zemích, in: Dačický vlastivědný sborník 2005, s. 25n.; | ||
| + | táž, K identifikaci portrétů v dačickém zámku, in: ČSPSČ 36/106, 1998, | ||
| + | č. 4, s. 203–220; J. Bisová – M. Tůma, Místa posledního odpočinku rodu D. | ||
| + | v Dačicích, in: Dačický vlastivědný sborník, 2005, s. 55; P. Mašek, Modrá | ||
| + | krev, 1999, s. 55–56; týž, Šlechtické rody v zemích Koruny české na Moravě | ||
| + | a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1 (A–M), 2008, s. 167. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA Brno, Rodinný archiv Dalbergů Dačice a Velkostatek Dačice; SOA | ||
| + | Praha, Velkostatek Malešov. | ||
| + | |||
| + | Miloš Hořejš | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
Aktuální verze z 5. 11. 2019, 16:44
| Friedrich Ferdinand DALBERG | |
 | |
| Narození | 9.12.1822 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 19.9.1908 |
| Místo úmrtí | Dačice |
| Povolání |
7- Zoolog 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111-112 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80268 |
DALBERG, Friedrich Ferdinand, * 9. 12. 1822 Vídeň (Rakousko), † 19. 9. 1908 Dačice, velkostatkář, ornitolog, politik
Rod pocházel z Porýní. 1653 získali jeho příslušníci titul svobodných pánů. V českých zemích se usadili počátkem 19. století. Dědictvím po rodině Ostein získali Dalbergové (1809) kromě rozptýleného majetku v německých zemích také panství Malešov se statkem Suchdol u Kutné Hory a panství Dačice se statkem Markvarec. Vedle toho si udržovali i majetky v říši. Otec D. Karl (1792–1859), jehož manželkou byla Charlotta, roz. Sturmfeder von Oppenweilerová (1791–1866), zdědil pak další majetek po Friedrichu Franzovi D. Od dětství se D. zajímal o přírodu. Zálibu zdědil po otci, významném podporovateli nových lesnických a zahradnických metod, a po matce, která se amatérsky zabývala přírodovědou, zejména ornitologií. Po studiu práv v německém Würzburgu žil D. střídavě ve Vídni a v Dačicích. 1852 se stal rakouským komořím, 1881 byl císařem jmenován doživotním a 1907 dědičným členem panské sněmovny. Stal se uznávaným přírodovědcem a zejména ornitologem, věnoval se hlavně ptačí populaci na Moravě. Byl členem zoologicko-botanické společnosti ve Vídni a rakouské ornitologické pozorovací stanice. Poznatky publikoval v odborných vídeňských časopisech. Sbíral minerály a motýly, zajímal se o zemědělství, lesnictví a myslivost a další obory. 1846 se oženil s Kunigundou Vittinghoff-Schellovou zu Schellenberg (1827–1892), s níž měl 8 dětí, z toho dva syny, Karla Heriberta (1849–1920), který byl 1889–93 poslancem českého zemského sněmu, a Friedricha Egberta (1863–1914), který se stal publicistou a autorem rozsáhlého cestopisu z Palestiny.
D: Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren, in: Verhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, 1874; Beiträge zur ornitologischen Fauna Mährens, in: tamtéž, 1875.
L: RSN 2, s. 10–11; OSN 6, s. 874; Heller 4, 1890, s. 24; Knauer, s. 28; BL 1, s. 230; Almanach českých šlechtických rodů, 1999; J. Bisová, Dalbergové v českých zemích, in: Dačický vlastivědný sborník 2005, s. 25n.; táž, K identifikaci portrétů v dačickém zámku, in: ČSPSČ 36/106, 1998, č. 4, s. 203–220; J. Bisová – M. Tůma, Místa posledního odpočinku rodu D. v Dačicích, in: Dačický vlastivědný sborník, 2005, s. 55; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 55–56; týž, Šlechtické rody v zemích Koruny české na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1 (A–M), 2008, s. 167.
P: MZA Brno, Rodinný archiv Dalbergů Dačice a Velkostatek Dačice; SOA Praha, Velkostatek Malešov.
Miloš Hořejš
