DALBERG Friedrich Ferdinand 9.12.1822-1908: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Friedrich Ferdinand DALBERG
 
| jméno = Friedrich Ferdinand DALBERG
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dalberg Friedrich Ferdinand portret.jpg
 
| datum narození = 9.12.1822
 
| datum narození = 9.12.1822
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 19.9.1908
 
| datum úmrtí = 19.9.1908
 
| místo úmrtí = Dačice
 
| místo úmrtí = Dačice
| povolání = 7- Zoolog
+
| povolání = 7- Zoolog<br />41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111-112
 
}}
 
}}
 
'''DALBERG, Friedrich Ferdinand''', ''* 9. 12. 1822 Vídeň (Rakousko), † 19. 9. 1908 Dačice, velkostatkář, ornitolog, politik''
 
'''DALBERG, Friedrich Ferdinand''', ''* 9. 12. 1822 Vídeň (Rakousko), † 19. 9. 1908 Dačice, velkostatkář, ornitolog, politik''
Řádka 41: Řádka 41:
 
a autorem rozsáhlého cestopisu z Palestiny.
 
a autorem rozsáhlého cestopisu z Palestiny.
  
D: Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren, in: Verhandlungen der k. k.
+
'''D:''' Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren, in: Verhandlungen der k. k.
 
zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, 1874; Beiträge zur ornitologischen
 
zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, 1874; Beiträge zur ornitologischen
 
Fauna Mährens, in: tamtéž, 1875.
 
Fauna Mährens, in: tamtéž, 1875.

Aktuální verze z 5. 11. 2019, 15:44

Friedrich Ferdinand DALBERG
Narození 9.12.1822
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 19.9.1908
Místo úmrtí Dačice
Povolání 7- Zoolog
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111-112
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80268

DALBERG, Friedrich Ferdinand, * 9. 12. 1822 Vídeň (Rakousko), † 19. 9. 1908 Dačice, velkostatkář, ornitolog, politik

Rod pocházel z Porýní. 1653 získali jeho příslušníci titul svobodných pánů. V českých zemích se usadili počátkem 19. století. Dědictvím po rodině Ostein získali Dalbergové (1809) kromě rozptýleného majetku v německých zemích také panství Malešov se statkem Suchdol u Kutné Hory a panství Dačice se statkem Markvarec. Vedle toho si udržovali i majetky v říši. Otec D. Karl (1792–1859), jehož manželkou byla Charlotta, roz. Sturmfeder von Oppenweilerová (1791–1866), zdědil pak další majetek po Friedrichu Franzovi D. Od dětství se D. zajímal o přírodu. Zálibu zdědil po otci, významném podporovateli nových lesnických a zahradnických metod, a po matce, která se amatérsky zabývala přírodovědou, zejména ornitologií. Po studiu práv v německém Würzburgu žil D. střídavě ve Vídni a v Dačicích. 1852 se stal rakouským komořím, 1881 byl císařem jmenován doživotním a 1907 dědičným členem panské sněmovny. Stal se uznávaným přírodovědcem a zejména ornitologem, věnoval se hlavně ptačí populaci na Moravě. Byl členem zoologicko-botanické společnosti ve Vídni a rakouské ornitologické pozorovací stanice. Poznatky publikoval v odborných vídeňských časopisech. Sbíral minerály a motýly, zajímal se o zemědělství, lesnictví a myslivost a další obory. 1846 se oženil s Kunigundou Vittinghoff-Schellovou zu Schellenberg (1827–1892), s níž měl 8 dětí, z toho dva syny, Karla Heriberta (1849–1920), který byl 1889–93 poslancem českého zemského sněmu, a Friedricha Egberta (1863–1914), který se stal publicistou a autorem rozsáhlého cestopisu z Palestiny.

D: Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren, in: Verhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, 1874; Beiträge zur ornitologischen Fauna Mährens, in: tamtéž, 1875.

L: RSN 2, s. 10–11; OSN 6, s. 874; Heller 4, 1890, s. 24; Knauer, s. 28; BL 1, s. 230; Almanach českých šlechtických rodů, 1999; J. Bisová, Dalbergové v českých zemích, in: Dačický vlastivědný sborník 2005, s. 25n.; táž, K identifikaci portrétů v dačickém zámku, in: ČSPSČ 36/106, 1998, č. 4, s. 203–220; J. Bisová – M. Tůma, Místa posledního odpočinku rodu D. v Dačicích, in: Dačický vlastivědný sborník, 2005, s. 55; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 55–56; týž, Šlechtické rody v zemích Koruny české na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1 (A–M), 2008, s. 167.

P: MZA Brno, Rodinný archiv Dalbergů Dačice a Velkostatek Dačice; SOA Praha, Velkostatek Malešov.

Miloš Hořejš