DALUEGE Kurt 15.10.1897-23.10.1946: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 23.10.1946
 
| datum úmrtí = 23.10.1946
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
+
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 115
 
}}
 
}}
 
'''DALUEGE, Kurt''', ''* 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec''
 
'''DALUEGE, Kurt''', ''* 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec''

Verze z 21. 10. 2019, 14:52

Kurt DALUEGE
Narození 15.10.1897
Místo narození Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko)
Úmrtí 23.10.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 115

DALUEGE, Kurt, * 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec

Narodil se v rodině pruského státního úředníka. 1916 byl po složení maturity povolán do německé armády a zúčastnil se bojů na západní frontě. Po první světové válce se zapojil do nacistického hnutí. Nejprve se postavil do čela organizace německých válečných veteránů Selbstschutz Oberschlesien, s níž se zúčastnil polsko-německých národnostních střetů. Koncem 1921 odešel do Berlína, kde 1922–24 vystudoval a stal se stavebním inženýrem. Vstoupil do organizace Freikorps Roßbach, odkud vedla již přímá cesta do řad Hitlerovy strany NSDAP, do níž vstoupil na jaře 1923. Oženil se 1926 s Käthe Schwarzovou, s níž měl tři dcery a syna. V březnu téhož roku zakládal v Berlíně SA, které 1926–28 vedl. Na osobní Hitlerovo přání pak vstoupil do SS a převzal jejich vedení v Berlíně, 1931–33 byl velitelem SS-Gruppe Ost. 1932–33 byl poslancem pruského zemského sněmu za NSDAP.

Po Hitlerově převzetí moci v lednu 1933 začala jeho rychlá kariéra: nejprve jako ministerského ředitele, v září se stal pruským státním radou a velitelem zemské policie, v listopadu poslancem Reichstagu. Po tzv. Röhmově puči v červnu 1934 byl zodpovědný za reorganizaci SA a na podzim se jako SS-Obergruppenführer stal zástupcem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera a velitelem pořádkové policie (Ordnungspolizei), kde získal hodnost generála policie. V dalších letech byl politikou H. Himmlera a R. Heydricha zbaven dřívějšího vlivu, nicméně zásluhou dobrých kontaktů s Hitlerem si udržel vlivné postavení, od počátku druhé světové války byl pak odpovědný za Hitlerovu osobní ochranu. V dubnu 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Oberstgruppenführera a generálplukovníka policie. Po atentátu na R. Heydricha převzal řízení Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheitshauptamt) a stal se zastupujícím říšským protektorem v tzv. protektorátu Čechy a Morava, kde byl spoluodpovědný za zločiny proti českému obyvatelstvu v době heydrichiády, mj. za vyhlazení obce Lidice a vyvraždění jejího obyvatelstva. 1943 prodělal v květnu a v srpnu dva infarkty, po nichž se již nevrátil do činné služby a žil až do konce války na svém statku.

V květnu 1945 byl zajat americkými jednotkami v Lübecku a v září téhož roku vydán do Československa, kde byl za válečné zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven.

D: Tag der deutschen Polizei 1934, München 1935; Nationalsozialistischer Kampf gegen das Verbrechertum, München 1936.

L: K. D. – Der Prototyp des loyalen Nationalsozialisten, in: Die braune Elite (ed. R. Smelser – E. Syring – R. Zitelmann) 2, Darmstadt 1999, s. 66–79; DBE 2, s. 264; BL 1, s. 230; Tomeš 1, s. 221; Biographisches Wörterbuch zur deutschen Geschichte, 2. Aufl . bearb. K. Bosl, 1, München 1937; C. Cadle, My honor is loyalty. The Biography of SS General K. D., Princeton 1979; Enzyklopädie des Holocaust (ed. E. Jäckel) 1, Berlin 1993.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček