Biografický slovník
DALUEGE Kurt 15.10.1897-23.10.1946: Porovnání verzí
(DALUEGE_Kurt_1897-1946) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Kurt DALUEGE | | jméno = Kurt DALUEGE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1897 | + | | datum narození = 15.10.1897 |
| − | | místo narození = Kluczbork | + | | místo narození = Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko) |
| − | | datum úmrtí = 1946 | + | | datum úmrtí = 23.10.1946 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DALUEGE, Kurt''', ''* 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec'' | ||
| − | + | Narodil se v rodině pruského státního úředníka. 1916 byl po | |
| + | složení maturity povolán do německé armády a zúčastnil se | ||
| + | bojů na západní frontě. Po první světové válce se zapojil do | ||
| + | nacistického hnutí. Nejprve se postavil do čela organizace německých | ||
| + | válečných veteránů Selbstschutz Oberschlesien, s níž | ||
| + | se zúčastnil polsko-německých národnostních střetů. Koncem | ||
| + | 1921 odešel do Berlína, kde 1922–24 vystudoval a stal se | ||
| + | stavebním inženýrem. Vstoupil do organizace Freikorps | ||
| + | Roßbach, odkud vedla již přímá cesta do řad Hitlerovy strany | ||
| + | NSDAP, do níž vstoupil na jaře 1923. Oženil se 1926 s Käthe | ||
| + | Schwarzovou, s níž měl tři dcery a syna. V březnu téhož | ||
| + | roku zakládal v Berlíně SA, které 1926–28 vedl. Na osobní | ||
| + | Hitlerovo přání pak vstoupil do SS a převzal jejich vedení | ||
| + | v Berlíně, 1931–33 byl velitelem SS-Gruppe Ost. 1932–33 | ||
| + | byl poslancem pruského zemského sněmu za NSDAP. | ||
| + | |||
| + | Po Hitlerově převzetí moci v lednu 1933 začala jeho rychlá | ||
| + | kariéra: nejprve jako ministerského ředitele, v září se stal | ||
| + | pruským státním radou a velitelem zemské policie, v listopadu | ||
| + | poslancem Reichstagu. Po tzv. Röhmově puči v červnu | ||
| + | 1934 byl zodpovědný za reorganizaci SA a na podzim | ||
| + | se jako SS-Obergruppenführer stal zástupcem říšského | ||
| + | vůdce SS Heinricha Himmlera a velitelem pořádkové policie | ||
| + | (Ordnungspolizei), kde získal hodnost generála policie. | ||
| + | V dalších letech byl politikou H. Himmlera a R. Heydricha | ||
| + | zbaven dřívějšího vlivu, nicméně zásluhou dobrých kontaktů | ||
| + | s Hitlerem si udržel vlivné postavení, od počátku druhé světové | ||
| + | války byl pak odpovědný za Hitlerovu osobní ochranu. | ||
| + | V dubnu 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Oberstgruppenführera | ||
| + | a generálplukovníka policie. Po atentátu na R. Heydricha | ||
| + | převzal řízení Hlavního říšského bezpečnostního úřadu | ||
| + | (Reichssicherheitshauptamt) a stal se zastupujícím říšským | ||
| + | protektorem v tzv. protektorátu Čechy a Morava, kde byl | ||
| + | spoluodpovědný za zločiny proti českému obyvatelstvu v době | ||
| + | heydrichiády, mj. za vyhlazení obce Lidice a vyvraždění jejího | ||
| + | obyvatelstva. 1943 prodělal v květnu a v srpnu dva infarkty, | ||
| + | po nichž se již nevrátil do činné služby a žil až do konce války | ||
| + | na svém statku. | ||
| + | |||
| + | V květnu 1945 byl zajat americkými jednotkami v Lübecku | ||
| + | a v září téhož roku vydán do Československa, kde byl za válečné | ||
| + | zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven. | ||
| + | |||
| + | D: Tag der deutschen Polizei 1934, München 1935; Nationalsozialistischer | ||
| + | Kampf gegen das Verbrechertum, München 1936. | ||
| + | |||
| + | L: K. D. – Der Prototyp des loyalen Nationalsozialisten, in: Die braune Elite | ||
| + | (ed. R. Smelser – E. Syring – R. Zitelmann) 2, Darmstadt 1999, s. 66–79; | ||
| + | DBE 2, s. 264; BL 1, s. 230; Tomeš 1, s. 221; Biographisches Wörterbuch zur | ||
| + | deutschen Geschichte, 2. Aufl . bearb. K. Bosl, 1, München 1937; C. Cadle, | ||
| + | My honor is loyalty. The Biography of SS General K. D., Princeton 1979; | ||
| + | Enzyklopädie des Holocaust (ed. E. Jäckel) 1, Berlin 1993. | ||
| + | |||
| + | Jan Němeček | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kreuzburg]] |
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 10. 12. 2016, 15:18
| Kurt DALUEGE | |
 | |
| Narození | 15.10.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko) |
| Úmrtí | 23.10.1946 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45257 |
DALUEGE, Kurt, * 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec
Narodil se v rodině pruského státního úředníka. 1916 byl po složení maturity povolán do německé armády a zúčastnil se bojů na západní frontě. Po první světové válce se zapojil do nacistického hnutí. Nejprve se postavil do čela organizace německých válečných veteránů Selbstschutz Oberschlesien, s níž se zúčastnil polsko-německých národnostních střetů. Koncem 1921 odešel do Berlína, kde 1922–24 vystudoval a stal se stavebním inženýrem. Vstoupil do organizace Freikorps Roßbach, odkud vedla již přímá cesta do řad Hitlerovy strany NSDAP, do níž vstoupil na jaře 1923. Oženil se 1926 s Käthe Schwarzovou, s níž měl tři dcery a syna. V březnu téhož roku zakládal v Berlíně SA, které 1926–28 vedl. Na osobní Hitlerovo přání pak vstoupil do SS a převzal jejich vedení v Berlíně, 1931–33 byl velitelem SS-Gruppe Ost. 1932–33 byl poslancem pruského zemského sněmu za NSDAP.
Po Hitlerově převzetí moci v lednu 1933 začala jeho rychlá kariéra: nejprve jako ministerského ředitele, v září se stal pruským státním radou a velitelem zemské policie, v listopadu poslancem Reichstagu. Po tzv. Röhmově puči v červnu 1934 byl zodpovědný za reorganizaci SA a na podzim se jako SS-Obergruppenführer stal zástupcem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera a velitelem pořádkové policie (Ordnungspolizei), kde získal hodnost generála policie. V dalších letech byl politikou H. Himmlera a R. Heydricha zbaven dřívějšího vlivu, nicméně zásluhou dobrých kontaktů s Hitlerem si udržel vlivné postavení, od počátku druhé světové války byl pak odpovědný za Hitlerovu osobní ochranu. V dubnu 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Oberstgruppenführera a generálplukovníka policie. Po atentátu na R. Heydricha převzal řízení Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheitshauptamt) a stal se zastupujícím říšským protektorem v tzv. protektorátu Čechy a Morava, kde byl spoluodpovědný za zločiny proti českému obyvatelstvu v době heydrichiády, mj. za vyhlazení obce Lidice a vyvraždění jejího obyvatelstva. 1943 prodělal v květnu a v srpnu dva infarkty, po nichž se již nevrátil do činné služby a žil až do konce války na svém statku.
V květnu 1945 byl zajat americkými jednotkami v Lübecku a v září téhož roku vydán do Československa, kde byl za válečné zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven.
D: Tag der deutschen Polizei 1934, München 1935; Nationalsozialistischer Kampf gegen das Verbrechertum, München 1936.
L: K. D. – Der Prototyp des loyalen Nationalsozialisten, in: Die braune Elite (ed. R. Smelser – E. Syring – R. Zitelmann) 2, Darmstadt 1999, s. 66–79; DBE 2, s. 264; BL 1, s. 230; Tomeš 1, s. 221; Biographisches Wörterbuch zur deutschen Geschichte, 2. Aufl . bearb. K. Bosl, 1, München 1937; C. Cadle, My honor is loyalty. The Biography of SS General K. D., Princeton 1979; Enzyklopädie des Holocaust (ed. E. Jäckel) 1, Berlin 1993.
Jan Němeček
