DANĚK Slavomil Ctibor 5.10.1885-23.2.1946: Porovnání verzí

Z Personal
(DANĚK_Slavomil_Ctibor_5.10.1885-23.2.1946)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Slavomil Ctibor DANĚK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 121-122
 +
}}
 +
'''DANĚK, Slavomil Ctibor''', ''* 5. 10. 1885 Uherské Hradiště, † 23. 2. 1946 Praha, farář, pedagog''
 +
 
 +
Otec Antonín M. D. (1857–1935) působil jako vlastenecký
 +
redaktor novin vydávaných v jazykově smíšených regionech.
 +
Přestoupil z římskokatolické do evangelické církve helvétského
 +
vyznání. V tomto prostředí D. vyrostl; maturoval
 +
v Olomouci, evangelickou teologii studoval v Basileji (1904 až
 +
1906), kde patřil mezi jeho učitele především Bernhard
 +
Duhm, přední reprezentant Wellhausenovy historicko-kritické školy, který ho přivedl ke studiu zaměřenému na
 +
Starý zákon. Zkoušku, opravňující k vyučování na středních
 +
školách v monarchii (examen pro candidatura), a vikářskou
 +
zkoušku (examen pro ministerio) složil 1908 v Brně. V listopadu
 +
se stal vikářem čáslavského faráře Františka Kozáka.
 +
1914 byl potvrzen jako samostatný farář evangelického reformovaného
 +
sboru s rozlehlou diasporou v podkrkonošském
 +
Libštátě. Od 1910 pokračoval ve studiu na pražské filozofické
 +
fakultě. Rigorózní zkoušku z filozofie a jazyků semitských
 +
a islámských složil 1917, byla mu schválena disertace ''Posvátné''
 +
''stromy ve Starém zákoně'' a získal titul PhDr. V listopadu se oženil
 +
s Bohdanou Jarkovskou (1896–1972). Z manželství se narodily
 +
tři dcery a jeden syn. Dcera Mirjam, provd. Bohatcová
 +
(1919–2007), se stala přední badatelkou starých českých tisků
 +
ze 16.–18. století.
 +
 
 +
Na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké
 +
předložil 1920 habilitační práci ''El-šaddaj''. ''Studie k historii''
 +
''lokálního kultu hebrejského''. Starý zákon, filologii a hebrejštinu
 +
pak začal na škole přednášet. 1920 byl jmenován mimořádným
 +
profesorem pro studium Starého zákona, řádným se stal o osm
 +
let později. Založil a vedl fakultní knihovnu. Dvakrát stanul
 +
v čele fakulty jako děkan (1929 a 1935). V obou inauguračních
 +
přednáškách představil hlavní své badatelské práce. První se
 +
zabývala ''Předlohami apokryfů Kralických'' a druhá nesla název
 +
''Verbum a fakta Starého Zákona''. Starý zákon byl pro D. výsledkem
 +
náboženského zápasu, textem tradovaným věřícími svědky,
 +
obhajobou svrchovanosti jediného Boha – tedy literárním
 +
svědectvím o likvidaci magických prvků. D. se ostře vymezil
 +
proti představě, že by Starý zákon (včetně tzv. dějepravných
 +
knih) vyprávěl politické dějiny Izraele. Během druhé světové
 +
války se kolem D. vytvořil kruh jeho bývalých žáků a laiků.
 +
Posluchače vedl k soustředěné práci s biblickým textem (zejména
 +
''Kralickou biblí''), a přispěl tak k důsledně biblické orientaci
 +
českého protestantismu. Rozvinutí D. přístupu vedlo u některých
 +
jeho žáků k přílišnému odlišování profánního (sekulárně-dějinného) a duchovního, resp. k vědomé rezignaci na první
 +
oblast. Odborné teze představil D. ve dvou nevydaných akademických
 +
pracích. Stal se zakladatelem moderní protestantské
 +
české starozákonní vědy.
 +
 
 +
'''D:''' Literárně-kritický úvod do Starého Zákona. Přednášky na Husově evangelické
 +
bohoslovecké fakultě 1929/30, strojopis, 1930; Principia hebraitatis
 +
Veteris Testamenti grammatica (stenciloprint), 1934; Rudimenta hebraitatis
 +
Veteris Testamenti lexicalia, 1935; Dobové pozadí Starého zákona, 1951; Stát
 +
a náboženství. Starozákonní marginalie, in: Rozhledy po životě náboženském
 +
9, 1924, č. 3–4, s. 142–162; Gedalja, in: Sborník k prvnímu desítiletí Husovy
 +
fakulty 1919–1929, 1930, s. 51–98; Církev, revoluční útvar náboženské
 +
společnosti, in: Kristus revoluce. Kristus a církev. Kristus a společnost (ed.
 +
J. B. Souček), 1932, s. 9–34; Biblické otázky 1, 1935, Krise kritiky. Tři filologické vykřičníky, 1935; tamtéž, K odpočinutí. Tři večerní pobožnosti, 1935; Listy poslům. Sedm kázání sborových, 1940; Verbum a fakta Starého
 +
zákona!, in: Ročenka Husovy československé fakulty bohoslovecké v Praze za
 +
rok 1935/36, 1937, s. 11–33, 35–38; Rosa na ratolestech, 1999.
 +
 
 +
'''L:''' J. B. Souček, Problém „navazování“ v exegesi: K theorii exegese R. Bultmanna
 +
a S. D. (Předneseno v Evangelickém díle dne 20. 2. 1945), 1945;
 +
týž, S. D.: Pokus o rozbor jeho theologického díla, in: Theologia evangelica
 +
3, č. 2, 1950, s. 65–73; týž, S. D.: Pokus o rozbor… (Dokončení), in: tamtéž,
 +
č. 3–4, 1950, s. 132–143; B. Pospíšil, S. D.: Skizze seines theologischen
 +
Profils, in: Communio viatorum 1, 1958, s. 45–59, 158–167; J. Heller,
 +
Nad dílem prof. D., in: Křesťanská revue 32, 1965, s. 176–178; týž, Der
 +
tschechische Alttestamentler S. D. (1885–1946). Studientexte für das Forschungsseminar
 +
an der Kirchlichen Hochschule, Berlin 1968; M. Balabán,
 +
Solí ozdobený, in: Kostnické jiskry 36, 1996, s. 3–6; Studie a texty evangelické
 +
teologické fakulty 11, 2007, č. 2 (kde soupis bádání o D.).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118919 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Ondřej Macek
  
== Literatura ==
 
  OSN Dod I-2, 1378; KSN III, 173;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Uherské_Hradiště]]
+
[[Kategorie:Uherské Hradiště]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 15:59

Slavomil Ctibor DANĚK
Narození 5.10.1885
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 23.2.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 121-122
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45271

DANĚK, Slavomil Ctibor, * 5. 10. 1885 Uherské Hradiště, † 23. 2. 1946 Praha, farář, pedagog

Otec Antonín M. D. (1857–1935) působil jako vlastenecký redaktor novin vydávaných v jazykově smíšených regionech. Přestoupil z římskokatolické do evangelické církve helvétského vyznání. V tomto prostředí D. vyrostl; maturoval v Olomouci, evangelickou teologii studoval v Basileji (1904 až 1906), kde patřil mezi jeho učitele především Bernhard Duhm, přední reprezentant Wellhausenovy historicko-kritické školy, který ho přivedl ke studiu zaměřenému na Starý zákon. Zkoušku, opravňující k vyučování na středních školách v monarchii (examen pro candidatura), a vikářskou zkoušku (examen pro ministerio) složil 1908 v Brně. V listopadu se stal vikářem čáslavského faráře Františka Kozáka. 1914 byl potvrzen jako samostatný farář evangelického reformovaného sboru s rozlehlou diasporou v podkrkonošském Libštátě. Od 1910 pokračoval ve studiu na pražské filozofické fakultě. Rigorózní zkoušku z filozofie a jazyků semitských a islámských složil 1917, byla mu schválena disertace Posvátné stromy ve Starém zákoně a získal titul PhDr. V listopadu se oženil s Bohdanou Jarkovskou (1896–1972). Z manželství se narodily tři dcery a jeden syn. Dcera Mirjam, provd. Bohatcová (1919–2007), se stala přední badatelkou starých českých tisků ze 16.–18. století.

Na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké předložil 1920 habilitační práci El-šaddaj. Studie k historii lokálního kultu hebrejského. Starý zákon, filologii a hebrejštinu pak začal na škole přednášet. 1920 byl jmenován mimořádným profesorem pro studium Starého zákona, řádným se stal o osm let později. Založil a vedl fakultní knihovnu. Dvakrát stanul v čele fakulty jako děkan (1929 a 1935). V obou inauguračních přednáškách představil hlavní své badatelské práce. První se zabývala Předlohami apokryfů Kralických a druhá nesla název Verbum a fakta Starého Zákona. Starý zákon byl pro D. výsledkem náboženského zápasu, textem tradovaným věřícími svědky, obhajobou svrchovanosti jediného Boha – tedy literárním svědectvím o likvidaci magických prvků. D. se ostře vymezil proti představě, že by Starý zákon (včetně tzv. dějepravných knih) vyprávěl politické dějiny Izraele. Během druhé světové války se kolem D. vytvořil kruh jeho bývalých žáků a laiků. Posluchače vedl k soustředěné práci s biblickým textem (zejména Kralickou biblí), a přispěl tak k důsledně biblické orientaci českého protestantismu. Rozvinutí D. přístupu vedlo u některých jeho žáků k přílišnému odlišování profánního (sekulárně-dějinného) a duchovního, resp. k vědomé rezignaci na první oblast. Odborné teze představil D. ve dvou nevydaných akademických pracích. Stal se zakladatelem moderní protestantské české starozákonní vědy.

D: Literárně-kritický úvod do Starého Zákona. Přednášky na Husově evangelické bohoslovecké fakultě 1929/30, strojopis, 1930; Principia hebraitatis Veteris Testamenti grammatica (stenciloprint), 1934; Rudimenta hebraitatis Veteris Testamenti lexicalia, 1935; Dobové pozadí Starého zákona, 1951; Stát a náboženství. Starozákonní marginalie, in: Rozhledy po životě náboženském 9, 1924, č. 3–4, s. 142–162; Gedalja, in: Sborník k prvnímu desítiletí Husovy fakulty 1919–1929, 1930, s. 51–98; Církev, revoluční útvar náboženské společnosti, in: Kristus revoluce. Kristus a církev. Kristus a společnost (ed. J. B. Souček), 1932, s. 9–34; Biblické otázky 1, 1935, Krise kritiky. Tři filologické vykřičníky, 1935; tamtéž, K odpočinutí. Tři večerní pobožnosti, 1935; Listy poslům. Sedm kázání sborových, 1940; Verbum a fakta Starého zákona!, in: Ročenka Husovy československé fakulty bohoslovecké v Praze za rok 1935/36, 1937, s. 11–33, 35–38; Rosa na ratolestech, 1999.

L: J. B. Souček, Problém „navazování“ v exegesi: K theorii exegese R. Bultmanna a S. D. (Předneseno v Evangelickém díle dne 20. 2. 1945), 1945; týž, S. D.: Pokus o rozbor jeho theologického díla, in: Theologia evangelica 3, č. 2, 1950, s. 65–73; týž, S. D.: Pokus o rozbor… (Dokončení), in: tamtéž, č. 3–4, 1950, s. 132–143; B. Pospíšil, S. D.: Skizze seines theologischen Profils, in: Communio viatorum 1, 1958, s. 45–59, 158–167; J. Heller, Nad dílem prof. D., in: Křesťanská revue 32, 1965, s. 176–178; týž, Der tschechische Alttestamentler S. D. (1885–1946). Studientexte für das Forschungsseminar an der Kirchlichen Hochschule, Berlin 1968; M. Balabán, Solí ozdobený, in: Kostnické jiskry 36, 1996, s. 3–6; Studie a texty evangelické teologické fakulty 11, 2007, č. 2 (kde soupis bádání o D.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ondřej Macek