DANEŠ František 23.7.1807-5.5.1892: Porovnání verzí

Z Personal
(DANEŠ_František_18.7.1807-5.5.1892)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = František DANEŠ
 
| jméno = František DANEŠ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.7.1807
+
| datum narození = 23.7.1807
 
| místo narození = Písek
 
| místo narození = Písek
 
| datum úmrtí = 5.5.1892
 
| datum úmrtí = 5.5.1892
| místo úmrtí = Peruc (okr.Louny)
+
| místo úmrtí = Peruc u Loun
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DANEŠ
+
}}
 +
'''DANEŠ, František''', ''* 23. 7. 1807 Písek, † 5. 5. 1892 Peruc u Loun, římskokatolický kněz, pedagog, buditel''
 +
 
 +
Pocházel ze staré písecké rodiny truhláře Karla D. a jeho ženy
 +
Anny Ludmily Molendové. Po několika zemřelých sourozencích
 +
byl D. prvním dítětem, které se dožilo dospělosti. Syn
 +
byl předurčen matkou k dráze kněze. Navštěvoval normální
 +
školu a gymnázium, pak odešel do Prahy. Tam od 1826 studoval
 +
filozofii a stal se přesvědčeným bolzanistou. 1829 vstoupil
 +
do pražského bohosloveckého semináře, 1832 byl v Českých
 +
Budějovicích vysvěcen na kněze. Do 1837 působil jako kaplan
 +
v Jiníně u Strakonic, pak jako domácí učitel u Josefa
 +
Dietrichsteina. S jeho rodinou pobýval v Itálii a seznámil se
 +
s F. Palackým. 1840 se stal administrátorem v Peruci. Jako
 +
kaplan se intenzivně stýkal s Václavem Štulcem, rovněž kaplanem
 +
a básníkem, v době jeho působení (od 1839) v Kvílicích
 +
u Slaného. 1846 obdržel D. peruckou faru, která se stala
 +
místem schůzek českých buditelů a vlastenců (K. Havlíčka
 +
Borovského, B. Jablonského, F. Palackého, W. W. Tomka, F. L.
 +
Riegra, J. V. Friče aj.), D. byl zároveň vůdčí osobou místního
 +
kulturního, společenského i politického života, propagátorem
 +
názorného vyučování a zakladatelem veřejné perucké knihovny.
 +
1849 vydal s bývalým spolužákem z arcibiskupského semináře,
 +
překladatelem a knězem Janem Karlem Škodou dílo
 +
Bibličtí příběhové Starého zákona a pod šiframi (Fr. D., Fr. Dš.,
 +
P. F. D.) přispíval do řady vychovatelských a jiných dobových
 +
časopisů, zejména do Štěpnice, přílohy pedagogického časopisu
 +
pro mládež Škola a život, či do Blahověsti. V příspěvcích se
 +
uplatňoval jako náboženský spisovatel a homiletik, pedagog
 +
i filantrop. 1855 vydal v Praze u Bedřicha Rohlíčka spis Řeči
 +
nedělní, sváteční a příležitostné přes celý rok. Mezitím se 1851
 +
stal správcem vikariátu Nové Strašecí, 1852 okresním školním
 +
inspektorem. Vikariát získal 1853. Jako poslanec zemského
 +
sněmu působil 1861. Byl členem lounského okresního výboru.
 +
Pohřben byl na peruckém hřbitově do hrobky, pořízené synovcem
 +
Františkem D. (1848–1928), advokátem v Přelouči
 +
a Písku a D. univerzálním dědicem. Z jeho rodu pochází lingvista
 +
prof. František D. (* 1919), od 1990 ředitel Ústavu
 +
pro jazyk český, a Ladislav D. (* 1924), divadelník, televizní
 +
publicista a režisér.
 +
 
 +
'''L:''' (některé prameny udávají chybné datum narození 13. 7.) J. V. Neudoerfl,
 +
Stručné nástiny životopisné spisovatelů zastoupených v Čítankách pro školy
 +
obecné i měšťanské, 1906, s. 19; Bibliografie české katolické literatury náboženské
 +
od roku 1828 až do konce roku 1913 (ed. J. Tumpach – A. Podlaha)
 +
1, 1912; O. Bartoš, Lounsko v díle Karla Konráda a Konstantina Biebla,
 +
1960, s. 8; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře,
 +
1973, s. 488; F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly 1, 1974, s. 110; K. Plecháč,
 +
Perucký buditel, in: Průboj 26. 8. 1987, s. 5; Lišková, s. 48; Z. Patrovská
 +
– B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 23; M. Hrubá –
 +
P. Novák – S. Voborníková, F. D. – kněz, vlastenec a pedagog (1807–1892),
 +
2000; J. Peřina, „Věrni vlasti a víře“, 2005, s. 50–53; Páter D. (film pro Českou
 +
televizi, režie L. Daneš), 1999.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha (1 karton, soupis: I. Sládková,
 +
F. D., 2000, edice inv. č. 1078, část fondu SOkA Písek se sídlem
 +
v Mirovicích).
 +
 
 +
Marcella Husová
  
== Literatura ==
 
  S 13.901;OSN VI, 944; MSN 2, 34; RSN 4, 44; KSN III, 173; BSOL 23;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Verze z 11. 12. 2016, 19:38

František DANEŠ
Narození 23.7.1807
Místo narození Písek
Úmrtí 5.5.1892
Místo úmrtí Peruc u Loun
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 61- Pedagog

50- Náboženský publicista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45274

DANEŠ, František, * 23. 7. 1807 Písek, † 5. 5. 1892 Peruc u Loun, římskokatolický kněz, pedagog, buditel

Pocházel ze staré písecké rodiny truhláře Karla D. a jeho ženy Anny Ludmily Molendové. Po několika zemřelých sourozencích byl D. prvním dítětem, které se dožilo dospělosti. Syn byl předurčen matkou k dráze kněze. Navštěvoval normální školu a gymnázium, pak odešel do Prahy. Tam od 1826 studoval filozofii a stal se přesvědčeným bolzanistou. 1829 vstoupil do pražského bohosloveckého semináře, 1832 byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Do 1837 působil jako kaplan v Jiníně u Strakonic, pak jako domácí učitel u Josefa Dietrichsteina. S jeho rodinou pobýval v Itálii a seznámil se s F. Palackým. 1840 se stal administrátorem v Peruci. Jako kaplan se intenzivně stýkal s Václavem Štulcem, rovněž kaplanem a básníkem, v době jeho působení (od 1839) v Kvílicích u Slaného. 1846 obdržel D. peruckou faru, která se stala místem schůzek českých buditelů a vlastenců (K. Havlíčka Borovského, B. Jablonského, F. Palackého, W. W. Tomka, F. L. Riegra, J. V. Friče aj.), D. byl zároveň vůdčí osobou místního kulturního, společenského i politického života, propagátorem názorného vyučování a zakladatelem veřejné perucké knihovny. 1849 vydal s bývalým spolužákem z arcibiskupského semináře, překladatelem a knězem Janem Karlem Škodou dílo Bibličtí příběhové Starého zákona a pod šiframi (Fr. D., Fr. Dš., P. F. D.) přispíval do řady vychovatelských a jiných dobových časopisů, zejména do Štěpnice, přílohy pedagogického časopisu pro mládež Škola a život, či do Blahověsti. V příspěvcích se uplatňoval jako náboženský spisovatel a homiletik, pedagog i filantrop. 1855 vydal v Praze u Bedřicha Rohlíčka spis Řeči nedělní, sváteční a příležitostné přes celý rok. Mezitím se 1851 stal správcem vikariátu Nové Strašecí, 1852 okresním školním inspektorem. Vikariát získal 1853. Jako poslanec zemského sněmu působil 1861. Byl členem lounského okresního výboru. Pohřben byl na peruckém hřbitově do hrobky, pořízené synovcem Františkem D. (1848–1928), advokátem v Přelouči a Písku a D. univerzálním dědicem. Z jeho rodu pochází lingvista prof. František D. (* 1919), od 1990 ředitel Ústavu pro jazyk český, a Ladislav D. (* 1924), divadelník, televizní publicista a režisér.

L: (některé prameny udávají chybné datum narození 13. 7.) J. V. Neudoerfl, Stručné nástiny životopisné spisovatelů zastoupených v Čítankách pro školy obecné i měšťanské, 1906, s. 19; Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 (ed. J. Tumpach – A. Podlaha) 1, 1912; O. Bartoš, Lounsko v díle Karla Konráda a Konstantina Biebla, 1960, s. 8; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 488; F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly 1, 1974, s. 110; K. Plecháč, Perucký buditel, in: Průboj 26. 8. 1987, s. 5; Lišková, s. 48; Z. Patrovská – B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 23; M. Hrubá – P. Novák – S. Voborníková, F. D. – kněz, vlastenec a pedagog (1807–1892), 2000; J. Peřina, „Věrni vlasti a víře“, 2005, s. 50–53; Páter D. (film pro Českou televizi, režie L. Daneš), 1999.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha (1 karton, soupis: I. Sládková, F. D., 2000, edice inv. č. 1078, část fondu SOkA Písek se sídlem v Mirovicích).

Marcella Husová