DANIEL Wenzel 24.3.1824-13.10.1895: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DANIEL Václav (Wenzel) 24.3.1824-13.10.1895 na DANIEL Wenzel 24.3.1824-13.10.1895 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 13.10.1895
 
| datum úmrtí = 13.10.1895
 
| místo úmrtí = Javorník ve Slezsku
 
| místo úmrtí = Javorník ve Slezsku
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje
+
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje<br />28- Strojař nebo elektrotechnik<br />29- Stavař<br />
28- Strojař nebo elektrotechnik
+
29- Stavař
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 128
 
}}
 
}}
 
'''DANIEL, Wenzel''' ''(též Wenzl, Václav), * 24. 3. 1824 Ústí nad Labem, † 13. 10. 1895 Javorník ve Slezsku, stavitel''
 
'''DANIEL, Wenzel''' ''(též Wenzl, Václav), * 24. 3. 1824 Ústí nad Labem, † 13. 10. 1895 Javorník ve Slezsku, stavitel''

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 15:08

Wenzel DANIEL
Narození 24.3.1824
Místo narození Ústí nad Labem
Úmrtí 13.10.1895
Místo úmrtí Javorník ve Slezsku
Povolání 37- Doprava, pošty, spoje
28- Strojař nebo elektrotechnik
29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 128

DANIEL, Wenzel (též Wenzl, Václav), * 24. 3. 1824 Ústí nad Labem, † 13. 10. 1895 Javorník ve Slezsku, stavitel

Pocházel ze severních Čech, vystudoval pravděpodobně vídeňskou techniku. Podílel se mj. na stavbě první horské železnice v mocnářství přes Semmering (postavena 1848–54) a později také na budování sítě železnic, především v severních Čechách; na konci 50. let 19. století působil na stavbě trati z Liberce do Pardubic. Od 1860 byl hlášen v Praze, 1861 se přestěhoval do Plzně, kde 1864–65 postavil budovu I. české reálky (dnešní pedagogická fakulta ve Veleslavínově ulici) podle plánů M. Hinträgera a 1869 spolu s M. Stelzerem i budovu pivovaru Gambrinus. Od 1866 byl členem SIA.

Později se D. účastnil řady prací v jižních Čechách, zejména v souvislosti s protipovodňovými opatřeními, pracoval také na úpravách povodí řeky Teplá na Karlovarsku (ochrana Karlových Varů před povodněmi). Vypracoval množství podkladů včetně zmapování geologické minulosti pramenných oblastí Vltavy a Malše. V práci z roku 1892 mj. zmínil existenci pravěkého jezera přibližně v místech dnešní Lipenské nádrže a také reálné nebezpečí velkých povodní na řekách jižních Čech, které se projevilo velkou povodní 1890; ta citelně zasáhla i Prahu a poničila Karlův most.

S manželkou Augustou, roz. Gröbeovou (1823/28–1895), měl tři syny (z nich Maxmilián D., * 1861, byl rovněž inženýrem) a tři dcery. Pohřben byl v rodinné hrobce v Plzni-Roudné.

D: Das Flussgebiet der Tepl, 1891; Der südliche Böhmerwald – Das Flussgebiet der Ober-Moldau und der Maltsch: Studie über die Hochwasser-Gefahren und Anträge über die Abminderung derselben durch Schutzbauten, 1892.

L: nekrolog in: Rechenschaftsbericht, 1896, s. 26; BL 1, s. 232; Architekti, s. 130.

P: NA Praha, policejní konskripce hl. m. Prahy; Archiv města Plzně.

Tomáš Burda