DANZER Adalbert Eduard 14.12.1794-16.5.1862: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.5.1862
 
| datum úmrtí = 16.5.1862
 
| místo úmrtí = Mariánské Lázně
 
| místo úmrtí = Mariánské Lázně
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />53- Historik
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 129
 
}}
 
}}
 
'''DANZER, Adalbert Eduard''', ''* 14. 12. 1794 Sangerberg (dnes Prameny) u Mariánských Lázní, † 16. 5. 1862 Mariánské Lázně, lázeňský lékař, historik''
 
'''DANZER, Adalbert Eduard''', ''* 14. 12. 1794 Sangerberg (dnes Prameny) u Mariánských Lázní, † 16. 5. 1862 Mariánské Lázně, lázeňský lékař, historik''
Řádka 69: Řádka 69:
 
[[Kategorie:1862]]
 
[[Kategorie:1862]]
 
[[Kategorie:Mariánské Lázně]]
 
[[Kategorie:Mariánské Lázně]]
 +
 +
<gallery>
 +
Danzer Adalbert hrob.jpg|Místo posledního odpočinku A. E. Danzera na hřbitově v Mariánských Lázních
 +
</gallery>

Aktuální verze z 10. 11. 2019, 16:55

Adalbert Eduard DANZER
Narození 14.12.1794
Místo narození Sangerberg (dnes Prameny)
Úmrtí 16.5.1862
Místo úmrtí Mariánské Lázně
Povolání 15- Lékaři
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 129
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136689

DANZER, Adalbert Eduard, * 14. 12. 1794 Sangerberg (dnes Prameny) u Mariánských Lázní, † 16. 5. 1862 Mariánské Lázně, lázeňský lékař, historik

Narodil se v rodině bohatého obchodníka chmelem Kašpara D. Podle vlastních vzpomínek z dětství ovlivnil D. další životní dráhu mariánskolázeňský lékař J. J. Nehr, který ho 1808 a 1812 léčil. D. vystudoval gymnázium v Chebu, poté filozofii a současně medicínu na pražské univerzitě. Doktorát obhájil 1821 ve Vídni (titul Med. Dr.). Začal pracovat v Chebu a Františkových Lázních, poté ho na zámku Kynžvart zaměstnal kníže K. Metternich a současně na tomto panství také praktikoval. 1828 se přestěhoval do Mariánských Lázní, kde pak působil jako lázeňský lékař až do smrti. 1829 tam dal postavit lázeňský dům Král bavorský (König von Bayern, dnes Skalník), který po požáru 1838 přestavěl.

Patřil jako chirurg, magistr porodnictví, ale i jako autor medicínských a historických prací k nejvýznamnějším budovatelům lázní. V novinách a časopisech uveřejňoval početné články o lázeňské léčbě a její historii a propagoval mladé Mariánské Lázně. Celý život zůstal ctitelem a obdivovatelem jejich zakladatele, doktora J. J. Nehra. Zasadil se také u příležitosti stoletých oslav narození o postavení jeho pomníku u Křížového pramene. D. knihy o Mariánských Lázních zůstaly dodnes základním historickým pramenem ilustrujícím jejich počátky. Věnoval se také etnografii, sbíral regionální lidové písně, zvyky a obyčeje, popisoval kroje. Sestavil rovněž dějiny okolních měst: Kynžvart, Planá, Teplá, Chodová Planá. Pokoušel se psát i lyrickou prózu. D. práci oceňovali mj. K. Reitenberger, někdejší opat tepelského kláštera, který stál u zrodu lázní, Stanislav Zauper, rektor gymnázia v Plzni, lázeňští, ale i vídeňští lékaři.

Nepostradatelnou D. pomocnicí, sekretářkou i zachránkyní otcových sbírek se stala nejstarší dcera Anna D. (1835–1906). Na jeho domě (čp. 4) bývala pamětní deska. D. byl pochován na místním hřbitově.

D: Geschichte von Marienbad, 1842; Marienbads Heilquellen, naturhistorisch und therapeutisch dargestellt, 1842 a 1844, 2. vyd. Wien 1854; Topographie von Marienbad, 1847; Begleiter in und um Marienbad für dessen Kurgäste, 1853; Brunnendiätetik für Marienbads Kurgäste, Wien 1854.

L: Heimatbuch Marienbad Stadt und Land 1, Ein Heimat - und Ortsbuch, Geisenfeld 1977, s. 320; EBL 1, s. 105; R. Švandrlík, 180 let narození A. D., in: Hamelika 16, 1974, 26. 11. 1974; týž, Osobnosti Mariánských Lázní, www.hamelika.cz/Osobnosti.htm, 2001; A. Somol – R. Švandrlík, Lékařství v Mariánských Lázních – historie, lékaři a lékárníci, 2006, s. 107–108.

Richard Švandrlík