DASTICH Josef 27.2.1835-21.3.1870: Porovnání verzí
(DASTICH_Josef_27.2.1835-21.3.1870) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef DASTICH | | jméno = Josef DASTICH | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dastich Josef portret.jpg |
| datum narození = 27.2.1835 | | datum narození = 27.2.1835 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Čimelice u Písku |
| datum úmrtí = 21.3.1870 | | datum úmrtí = 21.3.1870 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 56- Filozof | + | | povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 131 |
+ | }} | ||
+ | '''DASTICH, Josef''', ''* 27. 2. 1835 Čimelice u Písku, † 21. 3. 1870 Praha, filozof, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Absolvoval gymnázium v Písku a poté studoval filozofii na | ||
+ | Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1855–59). Habilitoval | ||
+ | se 1861 nepublikovanou prací o Schillerovi jako filozofovi | ||
+ | a estetikovi. Doktorem filozofie se stal 1863 a mimořádným | ||
+ | profesorem 1866. Vzdělával se také na stáži v psychologickém | ||
+ | semináři u prof. H. L. Helmholtze v Heidelbergu. Dříve, než | ||
+ | stačil získat řádnou profesuru, zemřel na tuberkulózu. | ||
+ | |||
+ | Stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů českého | ||
+ | herbartismu. Oproti některým dalším herbartovcům, jako | ||
+ | např. F. Čuprovi, byl D. ortodoxním představitelem tohoto | ||
+ | filozofického směru inspirovaného dílem Johanna Friedricha | ||
+ | Herbarta, který vystoupil z tzv. realistických pozic proti německé | ||
+ | klasické spekulativní filozofii (J. G. Fichte, G. W. F. | ||
+ | Hegel, F. W. J. Schelling) a získal vliv především jako psycholog | ||
+ | a pedagog. D. se opíral o model přírodovědného myšlení, | ||
+ | jež mělo propůjčit filozofii v různých oborech ráz exaktnosti. | ||
+ | Jeho intenzivní zájem platil estetice, jež v D. pojetí zahrnovala | ||
+ | jako svébytnou součást i etiku (mravovědu). | ||
+ | |||
+ | Pro vývoj českého duchovního a zvláště filozofického života | ||
+ | měl zásadní význam fakt, že D. přednášel česky. Zasloužil se | ||
+ | rovněž o rozvoj české odborné, zvl. filozofické terminologie, | ||
+ | čímž přispěl k vytváření českého názvosloví v oboru metafyziky, | ||
+ | etiky, estetiky, logiky a psychologie. | ||
+ | |||
+ | Soustavně se věnoval se osvětové činnosti a udržoval intenzivní | ||
+ | styky s žáky působícími na gymnáziích. Mezi jeho žáky patřili | ||
+ | mj. estetik O. Hostinský a básník J. Zeyer. Byl vydavatelem | ||
+ | časopisu ''Krok''. Zájem českých badatelů o D. dílo a herbartismus | ||
+ | dozníval v meziválečném období. Systematické zmapování | ||
+ | českého herbartismu a renesanci zájmu o jeho význam | ||
+ | v českém filozofickém myšlení, tedy i o D. osobnost, přinesly | ||
+ | v 80. a 90. letech 20. století práce I. Tretery. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru | ||
+ | víry k rozumu, 1862; Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné etiky, | ||
+ | 1863; Empirická psychologie, 1867; Filosofická propedeutika, 1867; O poměru | ||
+ | zkoumání empirického k bádání filosofickému, in: ČNM 35, 1861, | ||
+ | s. 54n.; Metaphysik und exacte Naturforschung, in: Zeitschrift für exacte | ||
+ | Philosophie (Leipzig), 1864, s. 225n.; O původu klamů a mamů smyslových, | ||
+ | in: Krok, 1865, s. 193n., 321n.; Úvaha o knize Dra Augustina Smetany Der | ||
+ | Geist, sein Entstehen und Vergehen, in: tamtéž, 1866, s. 52–53, 110n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Durdík, Kalilogie, 1872, passim; OSN 7, s. 67–69; J. Novák, Z dopisů | ||
+ | J. D., in: Česká mysl, 2, 1901, s. 47n., 129n.; 7, 1906, s. 138n., 219n., | ||
+ | 293n., 381n.; B. Lifka, J. D., 1923; České herbartovské vyznavačství, in: | ||
+ | Zábův sborník, 1925; J. Král, Československá filosofie, 1937; I. Tretera, | ||
+ | J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, 1989, passim; týž, Herbartismus | ||
+ | a česká filosofie, 1998, passim; LČL 1, s. 514–515; SČF, s. 95–96. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/174938 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Vlastimil Hála | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
Řádka 16: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1835]] | [[Kategorie:1835]] | ||
+ | [[Kategorie:Čimelice]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dastich Josef hrob.jpg|Hrob Josefa Dasticha na Olšanských hřbitovech v Praze | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 10. 11. 2019, 19:38
Josef DASTICH | |
Narození | 27.2.1835 |
---|---|
Místo narození | Čimelice u Písku |
Úmrtí | 21.3.1870 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
56- Filozof 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 131 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45298 |
DASTICH, Josef, * 27. 2. 1835 Čimelice u Písku, † 21. 3. 1870 Praha, filozof, pedagog
Absolvoval gymnázium v Písku a poté studoval filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1855–59). Habilitoval se 1861 nepublikovanou prací o Schillerovi jako filozofovi a estetikovi. Doktorem filozofie se stal 1863 a mimořádným profesorem 1866. Vzdělával se také na stáži v psychologickém semináři u prof. H. L. Helmholtze v Heidelbergu. Dříve, než stačil získat řádnou profesuru, zemřel na tuberkulózu.
Stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů českého herbartismu. Oproti některým dalším herbartovcům, jako např. F. Čuprovi, byl D. ortodoxním představitelem tohoto filozofického směru inspirovaného dílem Johanna Friedricha Herbarta, který vystoupil z tzv. realistických pozic proti německé klasické spekulativní filozofii (J. G. Fichte, G. W. F. Hegel, F. W. J. Schelling) a získal vliv především jako psycholog a pedagog. D. se opíral o model přírodovědného myšlení, jež mělo propůjčit filozofii v různých oborech ráz exaktnosti. Jeho intenzivní zájem platil estetice, jež v D. pojetí zahrnovala jako svébytnou součást i etiku (mravovědu).
Pro vývoj českého duchovního a zvláště filozofického života měl zásadní význam fakt, že D. přednášel česky. Zasloužil se rovněž o rozvoj české odborné, zvl. filozofické terminologie, čímž přispěl k vytváření českého názvosloví v oboru metafyziky, etiky, estetiky, logiky a psychologie.
Soustavně se věnoval se osvětové činnosti a udržoval intenzivní styky s žáky působícími na gymnáziích. Mezi jeho žáky patřili mj. estetik O. Hostinský a básník J. Zeyer. Byl vydavatelem časopisu Krok. Zájem českých badatelů o D. dílo a herbartismus dozníval v meziválečném období. Systematické zmapování českého herbartismu a renesanci zájmu o jeho význam v českém filozofickém myšlení, tedy i o D. osobnost, přinesly v 80. a 90. letech 20. století práce I. Tretery.
D: Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu, 1862; Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné etiky, 1863; Empirická psychologie, 1867; Filosofická propedeutika, 1867; O poměru zkoumání empirického k bádání filosofickému, in: ČNM 35, 1861, s. 54n.; Metaphysik und exacte Naturforschung, in: Zeitschrift für exacte Philosophie (Leipzig), 1864, s. 225n.; O původu klamů a mamů smyslových, in: Krok, 1865, s. 193n., 321n.; Úvaha o knize Dra Augustina Smetany Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, in: tamtéž, 1866, s. 52–53, 110n.
L: J. Durdík, Kalilogie, 1872, passim; OSN 7, s. 67–69; J. Novák, Z dopisů J. D., in: Česká mysl, 2, 1901, s. 47n., 129n.; 7, 1906, s. 138n., 219n., 293n., 381n.; B. Lifka, J. D., 1923; České herbartovské vyznavačství, in: Zábův sborník, 1925; J. Král, Československá filosofie, 1937; I. Tretera, J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, 1989, passim; týž, Herbartismus a česká filosofie, 1998, passim; LČL 1, s. 514–515; SČF, s. 95–96.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastimil Hála