DAUBEK Eduard 13.12.1811-10.5.1878: Porovnání verzí
(DAUBEK_Eduard_13.12.1811-10.5.1878) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.12.1811 | | datum narození = 13.12.1811 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 10.5.1878 | | datum úmrtí = 10.5.1878 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DAUBEK, Eduard''', ''* 13. 12. 1811 Praha, † 10. 5. 1878 Praha, velkostatkář, politik'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny, která od druhé poloviny 18. století prosazovala | ||
+ | agrární průmysl. Byl příslušníkem nesvěřenského | ||
+ | velkostatku v Čechách. Na rozdíl od bratra Josefa Františka | ||
+ | (1807–1882) se hlásil k německé národnosti. Gymnázium | ||
+ | a právnickou fakultu absolvoval v rodišti, 1836 promoval | ||
+ | (JUDr.). Zdědil řadu nemovitostí, byl majitelem pražského | ||
+ | domu Platejz, pozemků na Smíchově, statků v Chanovicích, | ||
+ | Nové Vsi a Oseku, kde všude prosazoval kapitalistické formy | ||
+ | zemědělského hospodaření a podnikání. 1861–69 byl poslancem | ||
+ | velkostatkářské kurie na zemském sněmu Českého království, | ||
+ | 1861–77 zasedal v poslanecké sněmovně říšské rady. | ||
+ | Účastnil se opozice konzervativců vůči německorakouským | ||
+ | liberálům a jejich programu demokratizace vnitřních poměrů | ||
+ | v Rakousku. 1872 byl povýšen do dědičného rytířského | ||
+ | stavu. Jeho syn Eduard D. ml. (* 29. 1. 1844 Praha, † 7. 12. | ||
+ | 1912 Praha) pokračoval v otcově činnosti. Ve velkostatkářské | ||
+ | kurii zemského sněmu zastupoval 1872–82 německý nesvěřenský | ||
+ | velkostatek, přičemž si víc než politických záležitostí | ||
+ | hleděl otázek hospodářských. Na pražském Smíchově založil | ||
+ | parní mlýn a z přilehlých parcel věnoval 1883 u příležitosti | ||
+ | narození princezny Alžběty (vnučky Františka Josefa I.) asi | ||
+ | 37 000 čtverečních metrů na zřízení městského parku, který | ||
+ | později vznikl v místě dnešního Arbesova náměstí. Otec a syn | ||
+ | D. – i vzhledem k příbuzenským vazbám – se v nacionálních | ||
+ | otázkách chovali tolerantně. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' BL 1, s. 233; Lišková, s. 48–49. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1811]] | [[Kategorie:1811]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 13. 12. 2016, 17:55
Eduard DAUBEK | |
Narození | 13.12.1811 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.5.1878 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76091 |
DAUBEK, Eduard, * 13. 12. 1811 Praha, † 10. 5. 1878 Praha, velkostatkář, politik
Pocházel z rodiny, která od druhé poloviny 18. století prosazovala agrární průmysl. Byl příslušníkem nesvěřenského velkostatku v Čechách. Na rozdíl od bratra Josefa Františka (1807–1882) se hlásil k německé národnosti. Gymnázium a právnickou fakultu absolvoval v rodišti, 1836 promoval (JUDr.). Zdědil řadu nemovitostí, byl majitelem pražského domu Platejz, pozemků na Smíchově, statků v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku, kde všude prosazoval kapitalistické formy zemědělského hospodaření a podnikání. 1861–69 byl poslancem velkostatkářské kurie na zemském sněmu Českého království, 1861–77 zasedal v poslanecké sněmovně říšské rady. Účastnil se opozice konzervativců vůči německorakouským liberálům a jejich programu demokratizace vnitřních poměrů v Rakousku. 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Jeho syn Eduard D. ml. (* 29. 1. 1844 Praha, † 7. 12. 1912 Praha) pokračoval v otcově činnosti. Ve velkostatkářské kurii zemského sněmu zastupoval 1872–82 německý nesvěřenský velkostatek, přičemž si víc než politických záležitostí hleděl otázek hospodářských. Na pražském Smíchově založil parní mlýn a z přilehlých parcel věnoval 1883 u příležitosti narození princezny Alžběty (vnučky Františka Josefa I.) asi 37 000 čtverečních metrů na zřízení městského parku, který později vznikl v místě dnešního Arbesova náměstí. Otec a syn D. – i vzhledem k příbuzenským vazbám – se v nacionálních otázkách chovali tolerantně.
D: BL 1, s. 233; Lišková, s. 48–49.
Martin Kučera