Biografický slovník
DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Jakub Maria Alfred 29.12.1868-15.1.1941: Porovnání verzí
(DAUBLEBSKÝ_ze_Sternecku_Jakub_Maria_Alfred_29.12.1868-15.1.1941) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog'' | ||
| + | |||
| + | Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. | ||
| + | (* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil | ||
| + | přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval | ||
| + | právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval | ||
| + | v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce | ||
| + | konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy | ||
| + | byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od | ||
| + | 1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení | ||
| + | do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, | ||
| + | 1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 | ||
| + | nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován | ||
| + | správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. | ||
| + | V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během | ||
| + | úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, | ||
| + | 1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika | ||
| + | N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky | ||
| + | napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu | ||
| + | druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, | ||
| + | čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes | ||
| + | 25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho | ||
| + | trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení | ||
| + | pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), | ||
| + | k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval | ||
| + | se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil | ||
| + | o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických | ||
| + | motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již | ||
| + | za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou | ||
| + | sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, | ||
| + | Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 | ||
| + | čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od | ||
| + | 1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. | ||
| + | o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného | ||
| + | (1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách | ||
| + | (1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového | ||
| + | (1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo | ||
| + | důkladné dílo ''Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens'' | ||
| + | (1. díl ''Makrolepidoptera'', 1929, 2. díl s F. Zimmermannem | ||
| + | ''Mikrolepidoptera'', 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti | ||
| + | tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách | ||
| + | (Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry | ||
| + | německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus | ||
| + | All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung | ||
| + | Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft | ||
| + | in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, | ||
| + | in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer | ||
| + | Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: | ||
| + | Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau | ||
| + | 5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos | ||
| + | 57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis | ||
| + | České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma | ||
| + | brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: | ||
| + | Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, | ||
| + | s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, | ||
| + | s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické | ||
| + | 38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary | ||
| + | 9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; | ||
| + | Koleška, s. 546–548. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké | ||
| + | fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum | ||
| + | Wien. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Koleška | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 88: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Karlovy Vary]] |
Verze z 13. 12. 2016, 18:38
| Jakub Maria Alfred DAUBLEBSKÝ ze Sternecku | |
 | |
| Narození | 29.12.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 15.1.1941 |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary |
| Povolání |
6- Botanik 7- Zoolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71689 |
DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog
Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. (* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od 1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, 1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, 1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes 25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od 1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného (1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách (1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového (1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo důkladné dílo Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens (1. díl Makrolepidoptera, 1929, 2. díl s F. Zimmermannem Mikrolepidoptera, 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách (Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie.
D: práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau 5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos 57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33.
L: nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary 9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; Koleška, s. 546–548.
P: D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum Wien.
Zdeněk Koleška
