DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Jakub Maria Alfred 29.12.1868-15.1.1941: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 15.1.1941
 
| datum úmrtí = 15.1.1941
 
| místo úmrtí = Karlovy Vary
 
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 6- Botanik
+
| povolání = 6- Botanik<br />7- Zoolog
7- Zoolog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 134-135
 
}}
 
}}
 
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog''
 
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog''

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 15:17

Jakub Maria Alfred DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
Narození 29.12.1868
Místo narození Praha
Úmrtí 15.1.1941
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 6- Botanik
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 134-135

DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog

Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. (* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od 1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, 1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, 1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes 25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od 1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného (1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách (1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového (1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo důkladné dílo Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens (1. díl Makrolepidoptera, 1929, 2. díl s F. Zimmermannem Mikrolepidoptera, 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách (Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie.

D: práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau 5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos 57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33.

L: nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary 9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; Koleška, s. 546–548.

P: D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum Wien.

Zdeněk Koleška