DAUBLEBSKÝ ze Sternecku a Ehrensteinu Jakub Ignác II. 18.7.1748-3.5.1826: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 135-136
 
}}
 
}}
 
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku a Ehrensteinu, Jakub Ignác II.''' ''(též DAUBLEBSKY Sterneck zu Ehrenstein), * 18. 7. 1748 České Budějovice, † 3. 5. 1826 Wiener Neustadt (Rakousko), právník, zemský advokát, státní úředník''
 
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku a Ehrensteinu, Jakub Ignác II.''' ''(též DAUBLEBSKY Sterneck zu Ehrenstein), * 18. 7. 1748 České Budějovice, † 3. 5. 1826 Wiener Neustadt (Rakousko), právník, zemský advokát, státní úředník''

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 16:18

Jakub Ignác II. DAUBLEBSKÝ ze Sternecku a Ehrensteinu
Narození 18.7.1748
Místo narození České Budějovice
Úmrtí 3.5.1826
Místo úmrtí Wiener Neustadt (Rakousko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 135-136
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76214

DAUBLEBSKÝ ze Sternecku a Ehrensteinu, Jakub Ignác II. (též DAUBLEBSKY Sterneck zu Ehrenstein), * 18. 7. 1748 České Budějovice, † 3. 5. 1826 Wiener Neustadt (Rakousko), právník, zemský advokát, státní úředník

Byl synem českobudějovického německého syndika Jakuba Ignáce I. D. (1718–1768). Studoval na právnické fakultě pražské univerzity (JUDr. 1773). Oženil se 1773 s Josefinou, dcerou Jana Karla Ruppa a vnučkou rektora pražské univerzity A. V. Ringse, s níž měl osm dětí. Z D. potomků vynikl jeho vnuk, vrchní velitel rakousko-uherského válečného námořnictva Maxmilián D. (1829–1897).

Již 1773 byl D. jmenován zemským advokátem a založil si vlastní advokátní praxi na pražské Malé Straně. Od 1783 působil jako adjunkt v českém fiskálním úřadě v Praze, v polovině osmdesátých let se stal radou při českém zemském soudu. 1794 se s rodinou přestěhoval do Brna, kde nejprve krátce pracoval jako rada při moravsko-slezském zemském soudu, v polovině devadesátých let byl postaven do čela moravsko-slezského fiskálního úřadu jako komorní prokurátor s titulem a statutem guberniálního rady. Fiskálnímu úřadu, zajišťujícímu právní ochranu zeměpanského majetku a důchodů a dohlížejícímu nad dodržováním zákonnosti ze strany rakouského byrokratického aparátu, šéfoval D. až do penzionování 1817. Do ústraní se však nestáhl ani poté, 1816–26 zasedal jako zeměpanský rada na zemských sněmech. Dosáhl řady poct: 1786 byl povýšen do rytířského stavu, 1792 získal baronský titul s rozšířeným přídomkem ze Sternecku a Ehrensteinu od říšského vikáře, falckého a bavorského kurfiřta Karla Theodora. Nobilitace sice nebyla na území habsburské monarchie uznávána, nicméně 1807 udělil D. stav svobodných pánů rakouský císař František I.

D: De origine et finibus iuris de non evocando et privilegii de non appellando in Imperio Romano-Germanico, quam una cum adnexis adsertionibus ex universo iure selectis, 1772.

L: G. N. Schnabel, Geschichte der juridischen Fakultät an der vereinigten Carl-Ferdinandischen Hochschule zu Prag 2, 1827, s. 74; Wurzbach 38, s. 297; M. Sterneck, Übersicht der Familie Daublebsky-Sterneck, Wien 1906, s. 30; BL 1, s. 233; T. Sterneck, Varia familiae historiarum curiosa, in: Staré Budějovice 3, 2008, s. 70–75; týž, Právník – Příklad JUDr. J. Ign. II. D., in: L. Fasora – J. Hanuš – J. Malíř (ed.), Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století, 2008, s. 66–78.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Sterneck