DAUMANN Erich 10.12.1905-3.8.1978: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 16:22

Erich DAUMANN
Narození	10.12.1905
Místo narození	Uničov
Úmrtí	3.8.1978
Místo úmrtí	Konstantinovy Lázně u Bezdružic
Povolání	6- Botanik 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 138
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45309

DAUMANN, Erich, * 10. 12. 1905 Uničov, † 3. 8. 1978 Konstantinovy Lázně u Bezdružic, botanik, květní ekolog

Pocházel z německé rodiny. Studoval na gymnáziích v Olomouci, ve Vídni a v Bruntále, kde 1925 maturoval. Už během středoškolských studií ho pro botaniku získal florista H. Laus. Tento předmět pak studoval na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze (PhDr. 1929), kde se stal asistentem (1926–36) mj. u zde krátce působícího prof. F. Knolla, jednoho ze zakladatelů moderní květní ekologie. Tomuto u nás do té doby neznámému výzkumnému programu pak D. zůstal věrný po celý život. Květní ekologii kombinoval v poměrně nečetných, ale závažných studiích se srovnávací morfologií, což mu umožnilo řešit řadu otevřených fylogenetických a systematických problémů, stejně jako získal vhled do procesů opylení a oplození. Jako objekt studia si vybíral často jednoděložné rostliny.

Další jeho osudy byly bouřlivé. 1936 sice na pražské Německé univerzitě získal venia legendi pro systematickou botaniku a květní ekologii, ale již o tři roky později na vlastní žádost Německou univerzitu opustil a na protest proti novým mocenským poměrům se přihlásil k českému národu. Získal místo středoškolského profesora na české reálce J. Nerudy, ale 1942 byl odeslán do penze a poté vězněn v různých koncentračních táborech.

Po osvobození 1945 se stal úředníkem na ministerstvu školství, 1960 byl aktivován jako docent a 1962 jako profesor obecné a systematické botaniky na katedře vyšších rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Externě získal 1957 titul CSc. V novém období intenzivní vědecké práce se věnoval zejména opylení a oplození vodních rostlin a vysvětloval genezi především anemogamie a hydrogamie, publikoval zejména v zahraničních časopisech. Podílel se též na popularizaci botaniky: 1938 přeložil do němčiny Novákovy a Svolinského Rostliny.

L: B. Fott, Prof. Dr. E. D. – 60 let, in: Preslia 37, 1965, s. 444–446 (bibliografie); týž, Prof. RNDr. E. D., CSc. – 70 let, in: tamtéž 48, 1976, s. 86–87; Z. Slavíková, Prof. RNDr. E. D., CSc. 10. 12. 1905 – 3. 8. 1978, in: tamtéž 51, 1979, s. 91–92 (výběrová bibliografie); Kdo byl kdo v Československu 1, 1969, s. 143; ČBS, s. 104; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 551; Tomeš 1, s. 224–225; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 84–85.

Jan Janko