Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DAVÍDEK Felix Maria 12.1.1921-16.8.1988

{{Infobox - osoba
| jméno = Felix Maria DAVÍDEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.1.1921
| místo narození = Chrlice (Brno)
| datum úmrtí = 16.8.1988
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel

| jiná jména = 
}}
'''DAVÍDEK, Felix Maria''', ''* 12. 1. 1921 Chrlice (Brno), † 16. 8. 1988 Brno, teolog, římskokatolický kněz, biskup tzv. skryté církve''

Otec byl berním úředníkem, matka učitelkou hudby. D. studoval
na klasickém gymnáziu v Brně, 1940–45 v diecézním
alumnátu, 1945 byl vysvěcen na kněze. Do duchovní správy
nastoupil v Horním Štěpánově u Boskovic. 1945–48 studoval
na brněnské univerzitě medicínu, přírodní vědy, psychologii
a filozofii, protože pomýšlel na odchod do misií. Ovládal též
několik cizích jazyků. 1948 získal titul PhDr., poté absolvoval
lékařskou fakultu, nemohl však složit závěrečné zkoušky.
V Horním Štěpánově založil tajnou školu Atheneum, která
měla zajistit mládeži přípravu pro přijímací zkoušky na externí
studium gymnázia a na teologii. V obci současně vykonával
i lékařskou praxi. Po stížnostech okresního církevního
tajemníka ho brněnský biskup Karel Skoupý 1949 přeložil na
faru do Petrovic u Blanska. 1950 byl D. se dvěma studenty
zatčen, podařilo se mu utéct, půl roku se skrýval, při pokusu
o ilegální přechod do Rakouska však byl s částí skupiny definitivně chycen. Ve vazbě strávil 23 měsíců, 1952 ho a dalších čtrnáct zatčených odsoudili za velezradu ke 24 letům vězení.
Spolu s žalářovanými univerzitními profesory, duchovními
a kněžími diskutoval na Mírově o formě života církve a vzdělávání,
kterou chtěl po svém propuštění realizovat. V únoru
1964 byl po čtrnáctiletém výkonu trestu propuštěn. Poté pracoval
jako dezinfektor v brněnské dětské nemocnici, 1970–71
při zaměstnání postgraduálně studoval na fakultě řízení VŠE
v Bratislavě. Od 1965 pořádal po celém Československu studijní
semináře pro zájemce o teologii a organizoval strukturu
tzv. skryté církve, paralelní k oficiální, režimem ostře sledované
církvi. 1967 byl tajně vysvěcen na biskupa a vytvořil model
místní církve žijící v podmínkách totalitního státu, který nazval
Koinótés (společenství). Kromě odmítání jakékoli spolupráce
s komunistickou mocí šlo hlavně o přípravu kandidátů
na kněžská svěcení. Po sovětské okupaci Československa v srpnu
1968 očekával věznění a deportaci duchovních představitelů,
udělil proto několika spolupracovníkům i svěcení biskupské.
Po celou dobu svého působení světil též ženaté muže
pro řeckokatolickou církev s možností biritualismu. D. nebyl
přesvědčen o vzájemné vázanosti celibátu a povolání ke kněžství.
Na 25. 12. 1970 svolal do Kobeřic u Vyškova pastorální
synod, který se měl věnovat též postavení ženy v církvi, jmenovitě
šlo o udělování jáhenského a kněžského svěcení ženám.
Tři z D. vysvěcených biskupů zpochybnili jeho rozhodnutí
o ordinaci žen a v Koinótés se tak vytvořily dva proudy, které
se již nepodařilo sjednotit. Od počátku 80. let se neustále
zhoršovaly D. zdravotní potíže, způsobené dlouholetým vězením
a vážnými úrazy. Poslední léta života byl upoután na
lůžko. Trpěl též nepochopením a nejednoznačnými vyjádřeními
oficiální církevní hierarchie k jím vybudované podzemní
církvi. Byl pohřben v Brně-Tuřanech.

'''L:''' P. Fiala – J. Hanuš, Skrytá církev: F. M. D. a společenství Koinótés, 1999;
Tomeš 1, s. 226; V. Vaško, Přehled a charakteristika církevních procesů padesátých
let, in: Církevní procesy padesátých let, 2002, s. 30–31; J. Hanuš,
Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, 2005, s. 28–29;
J. Hanuš – P. Marek, Osobnosti církví a náboženských společností, 2006,
s. 673–678; S. Balík – J. Hanuš, Katolická církev v Československu 1945 až
1989, 2007, rejstřík.

Miloš Kouřil
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:Chrlice]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:Brno]]