DAVÍDEK Václav 23.4.1913-6.3.1993: Porovnání verzí
(DAVÍDEK_Václav_23.4.1913-6.3.1993) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Václav DAVÍDEK | | jméno = Václav DAVÍDEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Davidek Vaclav portret.jpg |
| datum narození = 23.4.1913 | | datum narození = 23.4.1913 | ||
− | | místo narození = Lipnice | + | | místo narození = Lipnice u Rokycan |
| datum úmrtí = 6.3.1993 | | datum úmrtí = 6.3.1993 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 149-150 |
+ | }} | ||
+ | '''DAVÍDEK, Václav''', ''* 23. 4. 1913 Lipnice u Rokycan, † 6. 3. 1993 Praha, historik, archivář, statistik, demograf'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné selské rodiny. Obecnou školu navštěvoval | ||
+ | ve Spáleném Poříčí a gymnázium v Rokycanech. Po maturitě | ||
+ | studoval 1933–37 obory dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě | ||
+ | UK v Praze, paralelně navštěvoval Archivní školu. Stal se | ||
+ | členem Sdružení agrárních akademiků, v němž zastával funkce | ||
+ | předsedy kulturněpolitického odboru, archiváře a kronikáře. | ||
+ | V závěru třicátých let byl jednatelem Rodopisné společnosti | ||
+ | a redaktorem jejího časopisu. Selské kořeny a aktivity v agrárním | ||
+ | hnutí ho přivedly do kontaktu se Státním archivem | ||
+ | zemědělským v Praze, kde začal pracovat jako kopista a po | ||
+ | absolutoriu na univerzitě se tam stal archivářem. Zpočátku se | ||
+ | odborně zaměřil na regionální dějiny, genealogii a toponomastiku. | ||
+ | Výsledkem byly monografie ''Staré časy spálenopoříčské do r. 1848'' (1/1935, 2/1942) a ''Naše Spálenopoříčsko'' (1942) se snahou o strukturní analýzu hospodářství, společnosti a kultury | ||
+ | dané oblasti. Jeho dalším úkolem byla práce na dějinách osídlení | ||
+ | Těšínska a tematika valašské kolonizace. Studii ''Osídlení'' | ||
+ | ''Těšínska Valachy'' (1942) doplnil statí ''O názvech a jménech'' | ||
+ | ''Těšínska'' (1949). Ze západočeského regionu zpracoval minulost | ||
+ | hradu a zámku Horšovského Týna, starší názvy a původ | ||
+ | jména Karlovy Vary a problematiku komunikací a místopisu | ||
+ | Jáchymova v 16. století. Kromě standardního podílu na pořádání | ||
+ | a dalších odborných aktivitách participoval po druhé | ||
+ | světové válce také na záchranných akvizicích archivů konfiskovaných | ||
+ | velkostatků. 1951 musel práci v archivu opustit | ||
+ | a v rámci akce 77 000 do výroby se stal pomocným dělníkem | ||
+ | výstavby rudných dolů a hutí. K odborné práci se vrátil | ||
+ | v polovině padesátých let, kdy nastoupil jako redaktor map do | ||
+ | Kartografického a reprodukčního ústavu. Spolupracoval např. | ||
+ | s Historickým ústavem ČSAV na vydávání historického atlasu. | ||
+ | 1967 přešel do Státního úřadu statistického, v němž 1971 | ||
+ | zakončil aktivní činnost. Sledoval ukazatele sňatečnosti, rozvodovosti | ||
+ | a vývojové trendy populace na českém venkově. V následujícím | ||
+ | období svůj badatelský záběr rozšířil o demografii | ||
+ | a historickou kartografii, v nichž využíval statistické metody. | ||
+ | V periodikách ''Demografie'' a ''Sociologie a historie zemědělství'' publikoval | ||
+ | poznatky o vývoji osídlení a zalidnění Čech, studii | ||
+ | o prvních českých statistických lexikonech a v souvislosti s přípravou | ||
+ | vydání ''Retrospektivního lexikonu obcí Československé socialistické'' | ||
+ | ''republiky 1850–1970'' (1978) analyzoval původ jmen | ||
+ | českých obcí. Zájem o nejstarší geografii českých zemí vyústil | ||
+ | v pracích o počátcích Budče a v příspěvcích k raně středověkému | ||
+ | zeměpisu Prahy, které vyvolaly značně polemické reakce. | ||
+ | V rukopise zůstal text práce ''Sucha a sklizně v minulosti'' a paměti | ||
+ | s názvem ''Cestou necestou''. Pohřben byl na Budči u Kladna. | ||
+ | D: Staré usedlé rody v Čechách, 1941; Vévodská Budeč, 1945; Hrad a zámek | ||
+ | Horšovský Týn, 1949; Nejstarší názvy a původ jména Karlovy Vary, 1960; | ||
+ | K problematice komunikace, osídlení a místopisu Jáchymova v XVI. století, | ||
+ | 1966; Co bylo před Prahou, 1972. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kutnar, s. 920; J. Honcová, Český historik a archivář PhDr. V. D. (1913– | ||
+ | 1993), in: Archivní časopis 43, 1993, s. 176–178; Obránce vévodské Budče | ||
+ | odešel, in: Posel z Budče, 1993, č. 4, s. 3; Z. Boháč, Za PhDr. V. D., in: | ||
+ | Historická geografie 28, 1995, s. 272; nekrology in: Muzejní listy, 1993, č. 7, | ||
+ | s. 10; Kladenské noviny 43, 1993, č. 16, s. 6; Podřipsko 4, 1994, s. 96–99. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA Praha, osobní fond. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1995 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jiří Novotný, Jiří Šouša | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:41
Václav DAVÍDEK | |
Narození | 23.4.1913 |
---|---|
Místo narození | Lipnice u Rokycan |
Úmrtí | 6.3.1993 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 149-150 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70147 |
DAVÍDEK, Václav, * 23. 4. 1913 Lipnice u Rokycan, † 6. 3. 1993 Praha, historik, archivář, statistik, demograf
Pocházel z početné selské rodiny. Obecnou školu navštěvoval ve Spáleném Poříčí a gymnázium v Rokycanech. Po maturitě studoval 1933–37 obory dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě UK v Praze, paralelně navštěvoval Archivní školu. Stal se členem Sdružení agrárních akademiků, v němž zastával funkce předsedy kulturněpolitického odboru, archiváře a kronikáře. V závěru třicátých let byl jednatelem Rodopisné společnosti a redaktorem jejího časopisu. Selské kořeny a aktivity v agrárním hnutí ho přivedly do kontaktu se Státním archivem zemědělským v Praze, kde začal pracovat jako kopista a po absolutoriu na univerzitě se tam stal archivářem. Zpočátku se odborně zaměřil na regionální dějiny, genealogii a toponomastiku. Výsledkem byly monografie Staré časy spálenopoříčské do r. 1848 (1/1935, 2/1942) a Naše Spálenopoříčsko (1942) se snahou o strukturní analýzu hospodářství, společnosti a kultury dané oblasti. Jeho dalším úkolem byla práce na dějinách osídlení Těšínska a tematika valašské kolonizace. Studii Osídlení Těšínska Valachy (1942) doplnil statí O názvech a jménech Těšínska (1949). Ze západočeského regionu zpracoval minulost hradu a zámku Horšovského Týna, starší názvy a původ jména Karlovy Vary a problematiku komunikací a místopisu Jáchymova v 16. století. Kromě standardního podílu na pořádání a dalších odborných aktivitách participoval po druhé světové válce také na záchranných akvizicích archivů konfiskovaných velkostatků. 1951 musel práci v archivu opustit a v rámci akce 77 000 do výroby se stal pomocným dělníkem výstavby rudných dolů a hutí. K odborné práci se vrátil v polovině padesátých let, kdy nastoupil jako redaktor map do Kartografického a reprodukčního ústavu. Spolupracoval např. s Historickým ústavem ČSAV na vydávání historického atlasu. 1967 přešel do Státního úřadu statistického, v němž 1971 zakončil aktivní činnost. Sledoval ukazatele sňatečnosti, rozvodovosti a vývojové trendy populace na českém venkově. V následujícím období svůj badatelský záběr rozšířil o demografii a historickou kartografii, v nichž využíval statistické metody. V periodikách Demografie a Sociologie a historie zemědělství publikoval poznatky o vývoji osídlení a zalidnění Čech, studii o prvních českých statistických lexikonech a v souvislosti s přípravou vydání Retrospektivního lexikonu obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1978) analyzoval původ jmen českých obcí. Zájem o nejstarší geografii českých zemí vyústil v pracích o počátcích Budče a v příspěvcích k raně středověkému zeměpisu Prahy, které vyvolaly značně polemické reakce. V rukopise zůstal text práce Sucha a sklizně v minulosti a paměti s názvem Cestou necestou. Pohřben byl na Budči u Kladna. D: Staré usedlé rody v Čechách, 1941; Vévodská Budeč, 1945; Hrad a zámek Horšovský Týn, 1949; Nejstarší názvy a původ jména Karlovy Vary, 1960; K problematice komunikace, osídlení a místopisu Jáchymova v XVI. století, 1966; Co bylo před Prahou, 1972.
L: Kutnar, s. 920; J. Honcová, Český historik a archivář PhDr. V. D. (1913– 1993), in: Archivní časopis 43, 1993, s. 176–178; Obránce vévodské Budče odešel, in: Posel z Budče, 1993, č. 4, s. 3; Z. Boháč, Za PhDr. V. D., in: Historická geografie 28, 1995, s. 272; nekrology in: Muzejní listy, 1993, č. 7, s. 10; Kladenské noviny 43, 1993, č. 16, s. 6; Podřipsko 4, 1994, s. 96–99.
P: NA Praha, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Novotný, Jiří Šouša