DAVÍDEK Václav 23.4.1913-6.3.1993: Porovnání verzí

Verze z 15. 12. 2016, 15:54

Václav DAVÍDEK
Narození	23.4.1913
Místo narození	Lipnice u Rokycan
Úmrtí	6.3.1993
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70147

DAVÍDEK, Václav, * 23. 4. 1913 Lipnice u Rokycan, † 6. 3. 1993 Praha, historik, archivář, statistik, demograf

Pocházel z početné selské rodiny. Obecnou školu navštěvoval ve Spáleném Poříčí a gymnázium v Rokycanech. Po maturitě studoval 1933–37 obory dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě UK v Praze, paralelně navštěvoval Archivní školu. Stal se členem Sdružení agrárních akademiků, v němž zastával funkce předsedy kulturněpolitického odboru, archiváře a kronikáře. V závěru třicátých let byl jednatelem Rodopisné společnosti a redaktorem jejího časopisu. Selské kořeny a aktivity v agrárním hnutí ho přivedly do kontaktu se Státním archivem zemědělským v Praze, kde začal pracovat jako kopista a po absolutoriu na univerzitě se tam stal archivářem. Zpočátku se odborně zaměřil na regionální dějiny, genealogii a toponomastiku. Výsledkem byly monografie Staré časy spálenopoříčské do r. 1848 (1/1935, 2/1942) a Naše Spálenopoříčsko (1942) se snahou o strukturní analýzu hospodářství, společnosti a kultury dané oblasti. Jeho dalším úkolem byla práce na dějinách osídlení Těšínska a tematika valašské kolonizace. Studii Osídlení Těšínska Valachy (1942) doplnil statí O názvech a jménech Těšínska (1949). Ze západočeského regionu zpracoval minulost hradu a zámku Horšovského Týna, starší názvy a původ jména Karlovy Vary a problematiku komunikací a místopisu Jáchymova v 16. století. Kromě standardního podílu na pořádání a dalších odborných aktivitách participoval po druhé světové válce také na záchranných akvizicích archivů konfiskovaných velkostatků. 1951 musel práci v archivu opustit a v rámci akce 77 000 do výroby se stal pomocným dělníkem výstavby rudných dolů a hutí. K odborné práci se vrátil v polovině padesátých let, kdy nastoupil jako redaktor map do Kartografického a reprodukčního ústavu. Spolupracoval např. s Historickým ústavem ČSAV na vydávání historického atlasu. 1967 přešel do Státního úřadu statistického, v němž 1971 zakončil aktivní činnost. Sledoval ukazatele sňatečnosti, rozvodovosti a vývojové trendy populace na českém venkově. V následujícím období svůj badatelský záběr rozšířil o demografii a historickou kartografii, v nichž využíval statistické metody. V periodikách Demografie a Sociologie a historie zemědělství publikoval poznatky o vývoji osídlení a zalidnění Čech, studii o prvních českých statistických lexikonech a v souvislosti s přípravou vydání Retrospektivního lexikonu obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1978) analyzoval původ jmen českých obcí. Zájem o nejstarší geografii českých zemí vyústil v pracích o počátcích Budče a v příspěvcích k raně středověkému zeměpisu Prahy, které vyvolaly značně polemické reakce. V rukopise zůstal text práce Sucha a sklizně v minulosti a paměti s názvem Cestou necestou. Pohřben byl na Budči u Kladna. D: Staré usedlé rody v Čechách, 1941; Vévodská Budeč, 1945; Hrad a zámek Horšovský Týn, 1949; Nejstarší názvy a původ jména Karlovy Vary, 1960; K problematice komunikace, osídlení a místopisu Jáchymova v XVI. století, 1966; Co bylo před Prahou, 1972.

L: Kutnar, s. 920; J. Honcová, Český historik a archivář PhDr. V. D. (1913– 1993), in: Archivní časopis 43, 1993, s. 176–178; Obránce vévodské Budče odešel, in: Posel z Budče, 1993, č. 4, s. 3; Z. Boháč, Za PhDr. V. D., in: Historická geografie 28, 1995, s. 272; nekrology in: Muzejní listy, 1993, č. 7, s. 10; Kladenské noviny 43, 1993, č. 16, s. 6; Podřipsko 4, 1994, s. 96–99.

P: NA Praha, osobní fond.

Jiří Novotný, Jiří Šouša