DAVID Hynek 8.9.1891-?13.3.1943: Porovnání verzí

Z Personal
(DAVID_Hynek_8.9.1891-13.3.1943)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Hynek DAVID
 
| jméno = Hynek DAVID
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = David Hynek portret.JPG
 
| datum narození = 8.9.1891
 
| datum narození = 8.9.1891
| místo narození =  
+
| místo narození = Janoušov u Šumperka
| datum úmrtí = 13.3.1943
+
| datum úmrtí = 13./23.3.1943  
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = koncentrační tábor Osvětim (Polsko)
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />38- Obchod, služby, cestovní ruch
38- Obchod, služby, cestovní ruch
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hynek DAVID
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 142-143
 +
}}
 +
'''DAVID, Hynek''', ''* 8. 9. 1891 Janoušov u Šumperka, † 13./23. 3. 1943 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), právník, činovník Orla, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Byl nejstarším ze čtyř synů malého rolníka. Do dvanácti
 +
let navštěvoval jednotřídku v rodišti, od 1903 gymnázium
 +
v Zábřehu (maturoval v červnu 1911). Zúčastňoval se kulturních
 +
a osvětových akcí školy a v rodišti hrál ochotnické divadlo
 +
v místním katolickém spolku Václav. V septimě v rámci
 +
sběratelské akce na školách pro brněnského hudebního skladatele
 +
Leoše Janáčka sebral 19 textů lidových písní bez nápěvu
 +
z Janoušova a okolí. Od 1911 studoval na pražské právnické
 +
fakultě. Angažoval se ve studentském hnutí a přispíval básněmi
 +
a drobnými články do ''Studentské hlídky''. ''Listu katolického''
 +
''studentstva českoslovanského'', již od 1909 vydávala Česká liga
 +
akademická, a zastával blíže nezjistitelnou funkci v charitativním
 +
akademickém spolku sv. Vincence z Pauly. V Praze se
 +
však protloukal nuzně, na studia a na živobytí si přivydělával
 +
kondicemi a příležitostnými pracemi. V době první světové
 +
války byl zřejmě mobilizován, poněvadž v zimním semestru
 +
1915/16 zapsán nebyl. Promoval až 1919.
 +
 
 +
Nastoupil jako právník do služeb ministerstva průmyslu a obchodu.
 +
Nejprve byl místotajemníkem, na počátku třicátých let
 +
byl jmenován ministerským radou a záhy nato vrchním ministerským
 +
radou. Byl pověřen přípravou důležitých zákonů,
 +
mj. o podomním obchodě (1926) či o dopravě motorovými
 +
vozidly (1933), jež vydal s příslušnými komentáři v samostatných
 +
publikacích.
 +
 
 +
V Praze se D. stal nejen respektovaným právníkem, ale i významným
 +
činovníkem orelského hnutí. Přijal členství v ústřední
 +
radě Orla československého a starostenství Středočeské
 +
župy Pospíšilovy, spoluorganizoval několik velkých akcí
 +
(Svatováclavské dny Orelstva a II. slet Orelstva 4.–7. 7. 1929
 +
v Praze, pouť orlů župy Pospíšilovy do Říma 3.–12. 9. 1933
 +
ad.), napsal sedmnáctistránkový spisek o dějinách Orla, který
 +
1923 vydala česká zemská rada organizace.
 +
 
 +
D. se zúčastnil spolu s dalšími vůdčími osobnostmi ilegální
 +
činnosti od září 1942 zakázaného Orla. Gestapo skupinu vysledovalo
 +
a zatýkalo postupně členy. Pro D. a pro 12 funkcionářů
 +
a členů župy Pospíšilovy si přišlo začátkem prosince
 +
1942. Byli odvezeni a vyslýcháni v Petschkově paláci. Odtud
 +
byla skupina převezena do věznice na Pankráci a po několika
 +
týdnech do koncentračního tábora v Osvětimi, kde D. zahynul
 +
pravděpodobně již 13. 3. 1943.
 +
 
 +
'''D:''' Dějiny Orelstva, 1923; Zákon o podomním obchodě s výňatkem z důvodové
 +
zprávy, zprávami výborů Národního shromáždění, prováděcím nařízením
 +
a prováděcím výnosem ministerstva průmyslu, obchodu a živností
 +
v dohodě s ministerstvy: vnitra, financí, sociální péče a veřejného zdravotnictví
 +
a tělesné výchovy, 1926; Zákon o dopravě motorovými vozidly, 1933
 +
(s M. Horkou); Gesetz über den Verkehr mit Kraftfahrzeugen, 1933 (s týmž,
 +
přeložil A. Hofmann).
 +
 
 +
'''L:''' Slezsko 2, s. 22 (kde neúplný soupis literatury); AČP, s. 70; ISN 5,
 +
s. 189; J. Springer, Co dalo Šumpersko české literatuře, 1974, s. 6; O. Hrabalová,
 +
Průvodce písňovými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku
 +
ČSAV v Brně. 2. Slovník sběratelů lidových písní, 1983, s. 27n.; Z. Filip,
 +
JUDr. H. D. (1891–1943), in: Severní Morava 62, 1991, s. 59n. (kde soupis
 +
literatury a pramenů); Orel (http://www.orel.cz/profi l/historie.html).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK Praha, katalogy posluchačů Právnické fakulty české UK a matrika
 +
doktorů.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/176682 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
Řádka 16: Řádka 84:
  
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
 +
[[Kategorie:Janoušov]]
 
[[Kategorie:1943]]
 
[[Kategorie:1943]]
 +
[[Kategorie:Osvětim]]

Aktuální verze z 14. 11. 2019, 19:01

Hynek DAVID
Narození 8.9.1891
Místo narození Janoušov u Šumperka
Úmrtí 13./23.3.1943
Místo úmrtí koncentrační tábor Osvětim (Polsko)
Povolání 44- Právník
38- Obchod, služby, cestovní ruch
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 142-143
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75307

DAVID, Hynek, * 8. 9. 1891 Janoušov u Šumperka, † 13./23. 3. 1943 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), právník, činovník Orla, účastník 2. odboje

Byl nejstarším ze čtyř synů malého rolníka. Do dvanácti let navštěvoval jednotřídku v rodišti, od 1903 gymnázium v Zábřehu (maturoval v červnu 1911). Zúčastňoval se kulturních a osvětových akcí školy a v rodišti hrál ochotnické divadlo v místním katolickém spolku Václav. V septimě v rámci sběratelské akce na školách pro brněnského hudebního skladatele Leoše Janáčka sebral 19 textů lidových písní bez nápěvu z Janoušova a okolí. Od 1911 studoval na pražské právnické fakultě. Angažoval se ve studentském hnutí a přispíval básněmi a drobnými články do Studentské hlídky. Listu katolického studentstva českoslovanského, již od 1909 vydávala Česká liga akademická, a zastával blíže nezjistitelnou funkci v charitativním akademickém spolku sv. Vincence z Pauly. V Praze se však protloukal nuzně, na studia a na živobytí si přivydělával kondicemi a příležitostnými pracemi. V době první světové války byl zřejmě mobilizován, poněvadž v zimním semestru 1915/16 zapsán nebyl. Promoval až 1919.

Nastoupil jako právník do služeb ministerstva průmyslu a obchodu. Nejprve byl místotajemníkem, na počátku třicátých let byl jmenován ministerským radou a záhy nato vrchním ministerským radou. Byl pověřen přípravou důležitých zákonů, mj. o podomním obchodě (1926) či o dopravě motorovými vozidly (1933), jež vydal s příslušnými komentáři v samostatných publikacích.

V Praze se D. stal nejen respektovaným právníkem, ale i významným činovníkem orelského hnutí. Přijal členství v ústřední radě Orla československého a starostenství Středočeské župy Pospíšilovy, spoluorganizoval několik velkých akcí (Svatováclavské dny Orelstva a II. slet Orelstva 4.–7. 7. 1929 v Praze, pouť orlů župy Pospíšilovy do Říma 3.–12. 9. 1933 ad.), napsal sedmnáctistránkový spisek o dějinách Orla, který 1923 vydala česká zemská rada organizace.

D. se zúčastnil spolu s dalšími vůdčími osobnostmi ilegální činnosti od září 1942 zakázaného Orla. Gestapo skupinu vysledovalo a zatýkalo postupně členy. Pro D. a pro 12 funkcionářů a členů župy Pospíšilovy si přišlo začátkem prosince 1942. Byli odvezeni a vyslýcháni v Petschkově paláci. Odtud byla skupina převezena do věznice na Pankráci a po několika týdnech do koncentračního tábora v Osvětimi, kde D. zahynul pravděpodobně již 13. 3. 1943.

D: Dějiny Orelstva, 1923; Zákon o podomním obchodě s výňatkem z důvodové zprávy, zprávami výborů Národního shromáždění, prováděcím nařízením a prováděcím výnosem ministerstva průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy: vnitra, financí, sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, 1926; Zákon o dopravě motorovými vozidly, 1933 (s M. Horkou); Gesetz über den Verkehr mit Kraftfahrzeugen, 1933 (s týmž, přeložil A. Hofmann).

L: Slezsko 2, s. 22 (kde neúplný soupis literatury); AČP, s. 70; ISN 5, s. 189; J. Springer, Co dalo Šumpersko české literatuře, 1974, s. 6; O. Hrabalová, Průvodce písňovými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně. 2. Slovník sběratelů lidových písní, 1983, s. 27n.; Z. Filip, JUDr. H. D. (1891–1943), in: Severní Morava 62, 1991, s. 59n. (kde soupis literatury a pramenů); Orel (http://www.orel.cz/profi l/historie.html).

P: Archiv UK Praha, katalogy posluchačů Právnické fakulty české UK a matrika doktorů.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný