DAVID Hynek 8.9.1891-?13.3.1943: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Hynek DAVID
 
| jméno = Hynek DAVID
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = David Hynek portret.JPG
 
| datum narození = 8.9.1891
 
| datum narození = 8.9.1891
 
| místo narození = Janoušov u Šumperka
 
| místo narození = Janoušov u Šumperka

Aktuální verze z 14. 11. 2019, 19:01

Hynek DAVID
Narození 8.9.1891
Místo narození Janoušov u Šumperka
Úmrtí 13./23.3.1943
Místo úmrtí koncentrační tábor Osvětim (Polsko)
Povolání 44- Právník
38- Obchod, služby, cestovní ruch
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 142-143
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75307

DAVID, Hynek, * 8. 9. 1891 Janoušov u Šumperka, † 13./23. 3. 1943 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), právník, činovník Orla, účastník 2. odboje

Byl nejstarším ze čtyř synů malého rolníka. Do dvanácti let navštěvoval jednotřídku v rodišti, od 1903 gymnázium v Zábřehu (maturoval v červnu 1911). Zúčastňoval se kulturních a osvětových akcí školy a v rodišti hrál ochotnické divadlo v místním katolickém spolku Václav. V septimě v rámci sběratelské akce na školách pro brněnského hudebního skladatele Leoše Janáčka sebral 19 textů lidových písní bez nápěvu z Janoušova a okolí. Od 1911 studoval na pražské právnické fakultě. Angažoval se ve studentském hnutí a přispíval básněmi a drobnými články do Studentské hlídky. Listu katolického studentstva českoslovanského, již od 1909 vydávala Česká liga akademická, a zastával blíže nezjistitelnou funkci v charitativním akademickém spolku sv. Vincence z Pauly. V Praze se však protloukal nuzně, na studia a na živobytí si přivydělával kondicemi a příležitostnými pracemi. V době první světové války byl zřejmě mobilizován, poněvadž v zimním semestru 1915/16 zapsán nebyl. Promoval až 1919.

Nastoupil jako právník do služeb ministerstva průmyslu a obchodu. Nejprve byl místotajemníkem, na počátku třicátých let byl jmenován ministerským radou a záhy nato vrchním ministerským radou. Byl pověřen přípravou důležitých zákonů, mj. o podomním obchodě (1926) či o dopravě motorovými vozidly (1933), jež vydal s příslušnými komentáři v samostatných publikacích.

V Praze se D. stal nejen respektovaným právníkem, ale i významným činovníkem orelského hnutí. Přijal členství v ústřední radě Orla československého a starostenství Středočeské župy Pospíšilovy, spoluorganizoval několik velkých akcí (Svatováclavské dny Orelstva a II. slet Orelstva 4.–7. 7. 1929 v Praze, pouť orlů župy Pospíšilovy do Říma 3.–12. 9. 1933 ad.), napsal sedmnáctistránkový spisek o dějinách Orla, který 1923 vydala česká zemská rada organizace.

D. se zúčastnil spolu s dalšími vůdčími osobnostmi ilegální činnosti od září 1942 zakázaného Orla. Gestapo skupinu vysledovalo a zatýkalo postupně členy. Pro D. a pro 12 funkcionářů a členů župy Pospíšilovy si přišlo začátkem prosince 1942. Byli odvezeni a vyslýcháni v Petschkově paláci. Odtud byla skupina převezena do věznice na Pankráci a po několika týdnech do koncentračního tábora v Osvětimi, kde D. zahynul pravděpodobně již 13. 3. 1943.

D: Dějiny Orelstva, 1923; Zákon o podomním obchodě s výňatkem z důvodové zprávy, zprávami výborů Národního shromáždění, prováděcím nařízením a prováděcím výnosem ministerstva průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy: vnitra, financí, sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, 1926; Zákon o dopravě motorovými vozidly, 1933 (s M. Horkou); Gesetz über den Verkehr mit Kraftfahrzeugen, 1933 (s týmž, přeložil A. Hofmann).

L: Slezsko 2, s. 22 (kde neúplný soupis literatury); AČP, s. 70; ISN 5, s. 189; J. Springer, Co dalo Šumpersko české literatuře, 1974, s. 6; O. Hrabalová, Průvodce písňovými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně. 2. Slovník sběratelů lidových písní, 1983, s. 27n.; Z. Filip, JUDr. H. D. (1891–1943), in: Severní Morava 62, 1991, s. 59n. (kde soupis literatury a pramenů); Orel (http://www.orel.cz/profi l/historie.html).

P: Archiv UK Praha, katalogy posluchačů Právnické fakulty české UK a matrika doktorů.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný