DAVID Jiří 16.2.1923-19.6.1997: Porovnání verzí
(DAVID_Jiří_16.2.1923-19.6.1997) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DAVID, Jiří''', ''* 16. 2. 1923 Brno, † 19. 6. 1997 Brno, atlet'' | ||
+ | |||
+ | Začínal se sportem jako čtrnáctiletý student III. reálného gymnázia | ||
+ | v Brně. Dál trénoval pod vedením předního propagátora | ||
+ | mládežnické atletiky dr. Františka Vojty ve Vysokoškolském | ||
+ | sportu Brno a po uzavření českých vysokých škol (1939) přešel | ||
+ | do Moravské Slavie. V jejím dresu získal mistrovské tituly | ||
+ | v běhu na 100 m (1946, 1947), 200 m (1944, 1946, 1947) | ||
+ | i ve štafetových závodech, v nichž kromě brněnských klubů | ||
+ | reprezentoval armádní atletiku (ATK, resp. ÚDA) a běhal i za | ||
+ | pražský Spartak Sokolovo. V poválečných letech vytvořil československé | ||
+ | rekordy na 100 m (10,6 s, 1947), 200 m (21,6 s, | ||
+ | 1946) a 400 m (48,8 s, 1947), další nejlepší výkony držel jako | ||
+ | člen štafet. | ||
+ | |||
+ | Úspěšně reprezentoval na prvním poválečném atletickém | ||
+ | ME 1946 v Oslo, kde obsadil 3. místo v běhu na 200 m (na | ||
+ | 100 m se prosadil do semifinále) a jako finišman se podílel | ||
+ | na získání bronzových medailí ve štafetě na 4 × 100 m (spolu | ||
+ | s M. Paráčkem, L. Lázničkou a M. Řihoškem). Na stejném | ||
+ | šampionátu obsadila československá štafeta s D. v sestavě | ||
+ | 6. místo na 4 × 400 m. | ||
+ | |||
+ | Zúčastnil se také OH 1952 v Helsinkách, kde štafeta (F. Brož – | ||
+ | D. – M. Horčic – Z. Pospíšil) doběhla ve finálovém závodě na | ||
+ | 4 × 100 m šestá. V běhu na 400 metrů byl vyřazen v rozběhu. | ||
+ | D. také reprezentoval Československo v období 1947–53 | ||
+ | v sedmi mezistátních utkáních. | ||
+ | |||
+ | V pozdějších letech se věnoval výchově mladých sportovců | ||
+ | v různých brněnských oddílech a působil jako funkcionář | ||
+ | (předseda brněnské pobočky Klubu českých olympioniků), | ||
+ | ale především jako novinář. Pracoval jako sportovní redaktor | ||
+ | ''Svobodného slova'' a přispíval i do odborného časopisu ''Atletika''. | ||
+ | Jeho manželkou byla atletická vícebojařka Olga D.-Modrachová | ||
+ | (1930–1995). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ETK 2/1, s. 116; O. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 437 | ||
+ | až 439; J. Jirka – J. Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, 1990, s. 92n.; | ||
+ | A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, s. 49; V roce 1997 | ||
+ | zemřeli…, 1998, s. 17; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, | ||
+ | s. 28; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; zpráva o úmrtí in: Atletika | ||
+ | 1997, č. 7. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] |
Verze z 14. 12. 2016, 21:22
Jiří DAVID | |
Narození | 16.2.1923 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 19.6.1997 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73260 |
DAVID, Jiří, * 16. 2. 1923 Brno, † 19. 6. 1997 Brno, atlet
Začínal se sportem jako čtrnáctiletý student III. reálného gymnázia v Brně. Dál trénoval pod vedením předního propagátora mládežnické atletiky dr. Františka Vojty ve Vysokoškolském sportu Brno a po uzavření českých vysokých škol (1939) přešel do Moravské Slavie. V jejím dresu získal mistrovské tituly v běhu na 100 m (1946, 1947), 200 m (1944, 1946, 1947) i ve štafetových závodech, v nichž kromě brněnských klubů reprezentoval armádní atletiku (ATK, resp. ÚDA) a běhal i za pražský Spartak Sokolovo. V poválečných letech vytvořil československé rekordy na 100 m (10,6 s, 1947), 200 m (21,6 s, 1946) a 400 m (48,8 s, 1947), další nejlepší výkony držel jako člen štafet.
Úspěšně reprezentoval na prvním poválečném atletickém ME 1946 v Oslo, kde obsadil 3. místo v běhu na 200 m (na 100 m se prosadil do semifinále) a jako finišman se podílel na získání bronzových medailí ve štafetě na 4 × 100 m (spolu s M. Paráčkem, L. Lázničkou a M. Řihoškem). Na stejném šampionátu obsadila československá štafeta s D. v sestavě 6. místo na 4 × 400 m.
Zúčastnil se také OH 1952 v Helsinkách, kde štafeta (F. Brož – D. – M. Horčic – Z. Pospíšil) doběhla ve finálovém závodě na 4 × 100 m šestá. V běhu na 400 metrů byl vyřazen v rozběhu. D. také reprezentoval Československo v období 1947–53 v sedmi mezistátních utkáních.
V pozdějších letech se věnoval výchově mladých sportovců v různých brněnských oddílech a působil jako funkcionář (předseda brněnské pobočky Klubu českých olympioniků), ale především jako novinář. Pracoval jako sportovní redaktor Svobodného slova a přispíval i do odborného časopisu Atletika. Jeho manželkou byla atletická vícebojařka Olga D.-Modrachová (1930–1995).
L: ETK 2/1, s. 116; O. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 437 až 439; J. Jirka – J. Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, 1990, s. 92n.; A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, s. 49; V roce 1997 zemřeli…, 1998, s. 17; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 28; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; zpráva o úmrtí in: Atletika 1997, č. 7.
Miloslav Martínek