Biografický slovník
DAVID Josef Julius 2.3.1871-2.4.1941: Porovnání verzí
(DAVID_Josef_Julius_2.3.1871-2.4.1941) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.3.1871 | | datum narození = 2.3.1871 | ||
| − | | místo narození = Miletín | + | | místo narození = Miletín u Dvora Králové nad Labem |
| datum úmrtí = 2.4.1941 | | datum úmrtí = 2.4.1941 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Plzeň |
| − | | povolání = 64- Překladatel | + | | povolání = 64- Překladatel<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 145-146 |
| + | }} | ||
| + | '''DAVID, Josef Julius''' ''(též DAVID-ZVIČÍNSKÝ, Josef Julius), * 2. 3. 1871 Miletín u Dvora Králové nad Labem, † 2. 4. 1941 Plzeň, překladatel, odborný spisovatel, pedagog'' | ||
| − | + | Syn tkalcovského mistra a miletínského měšťana Julia D. | |
| + | a jeho ženy Marie, roz. Vlčkové. Obecnou školu vychodil | ||
| + | v rodišti, měšťanskou v Hořicích. 1886–90 navštěvoval učitelský | ||
| + | ústav v Hradci Králové. Po maturitě 1890 nastoupil jako | ||
| + | podučitel na chlapecké měšťanské škole v Hradci Králové, kde | ||
| + | vyučoval němčinu a hudbu. Později vykonal zkoušky z angličtiny. | ||
| + | Od 1895/96 se stal pomocným učitelem na učitelském | ||
| + | ústavu, zároveň i na obchodní akademii a zůstával definitivním | ||
| + | učitelem na měšťanské škole v Hradci Králové. 1925 byl | ||
| + | jmenován ředitelem měšťanské školy v Třebechovicích pod | ||
| + | Orebem, kde působil do 1931. Byl ženatý s Bohumilou, roz. | ||
| + | Pišlovou. | ||
| + | |||
| + | Jako překladatel z angličtiny se počal uplatňovat od 1898, | ||
| + | kdy vydal překlad Parkerova díla ''Povaha krásných umění''. | ||
| + | Ojedinělou se stala spolupráce s Gustavem Žďárským na překladu | ||
| + | z italštiny G. Mazziniho ''Úvahy vybrané z literárních,'' | ||
| + | ''politických a náboženských spisů'' (1900). Spolupráci navázal | ||
| + | zejména s Ottovým nakladatelstvím v Praze. Svými překlady | ||
| + | úspěšně vyplňoval několik jeho edic jako Anglickou knihovnu, | ||
| + | Ottovu anglo-americkou knihovnu, Světovou, posléze | ||
| + | Ottovu světovou knihovnu. Ačkoliv tendoval k filologické | ||
| + | preciznosti, nevyhnul se mnohdy pokusům o neologismy, | ||
| + | které se stávaly rušivým elementem jeho převodů. Knihy | ||
| + | opatřoval často doslovy a poznámkami. Přeložil také řadu | ||
| + | filozofických a historických prací (J. S. Mill, ''Tři eseje o náboženství'', | ||
| + | 1900, J. Morley, ''O kompromisu'', 1902, F. Lützow, | ||
| + | ''Čechy. Nástin historický'', 1912 s úvodem E. Denise, L. Hearn, | ||
| + | ''Průhledy v neznámý Japan'', 1911, E. Arnold, ''Světlo Asie'', 1924). | ||
| + | Zajímal ho W. M. Thackeray, z jehož díla nakonec vydal tři | ||
| + | významné překlady ''Knihu snobů'' (1905) v Ottově Anglické | ||
| + | knihovně, ''Výbor kratších prací'' (1906) a zejména nejpopulárnější | ||
| + | ''Trh marnosti'' (1930). O nový překlad stěžejního díla anglické | ||
| + | klasické literatury, Miltonův ''Ztracený ráj'', se s úspěchem | ||
| + | pokusil již 1911, pro Ottovu prestižní edici Sborník světové | ||
| + | poesie. Překladatelskou výzvou se pro D. staly nové převody | ||
| + | P. B. Shelleyho, jimž se intenzivně věnoval v období 1934–38 | ||
| + | (''Alastor čili Duch samoty'', 1934, ''Odboj islámu'', 1936), zejména | ||
| + | však ''Odpoutaný Prométheus'' (1938), zároveň poslední D. | ||
| + | vydaný překlad. Pod řadou pseudonymů (A. Zvičínský, též | ||
| + | Zvičinský, J. David-Zvičínský, Josef Julius David-Zvičínský) | ||
| + | přispíval převody drobných povídek a novel i odborných prací | ||
| + | do časopisů (''Ratibor'', ''Nový Paleček'', ''Škola měšťanská'' aj.). Byl | ||
| + | autorem několika učebnic anglického jazyka (např. ''Učebnice'' | ||
| + | ''jazyka anglického pro obchodní akademie a školy střední'', 1920) | ||
| + | i anglické gramatiky a čítanky, určené pro střední školy a obchodní | ||
| + | akademie (''Anglická obchodní korespondence'', 1915, | ||
| + | ''Stručná mluvnice jazyka anglického'', 1915). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' překlady (výběr): E. Wetherell, Široširý svět, 1901; O. Goldsmith, Vikář | ||
| + | wakefieldský, 1904; Ik Marvel, Mládenecká snění aneb Kniha srdce, | ||
| + | 1905; T. G. Smollett, Výprava Humfrida Clinkera, 1909; A. Quiller-Couch, | ||
| + | Shakespearovy vánoce a jiné povídky, 1910; J. Thomson, Roční časové, 1912; | ||
| + | J. Payn, Světlušky, 1925; T. Hardy, Tess z ďUrbervillů. Čistá žena, 1927; | ||
| + | W. B. Yeats, Hraběnka Cathleenová, 1929; H. G. Wells, Prozatím, 1930; | ||
| + | J. Rhode, Odsouzená porota, 1930 (s J. Dubnem); J. S. Strange, Stopa k druhému | ||
| + | zločinu, 1930; L. Strachey, Královna Viktorie, 1931; H. S. Walpole, | ||
| + | Inkvizitor, 1936. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Literární rozhledy 10, 1926, s. 252, 16, 1931, s. 193; OSN 28, s. 250; | ||
| + | OSND 1/2, s. 1407; E. Čapek, Z literatury pokrokového hnutí, in: Nové | ||
| + | Čechy 5, 1928, s. 20, 23; V. Bitnar, Kalendář Literárních rozhledů 10, 1926, | ||
| + | s. 252; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, | ||
| + | s. 489; LČL 1, s. 516 (s chybným datem narození opraveným 3/2, s. 1403); | ||
| + | A. Volencová, J. J. D. (inventář archivního fondu), 1997. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; matrika narozených f. ú. Miletín, sign. | ||
| + | 101–3341, 1867–1886, fol. 51/53 uložená v SOA Zámrsk; matrika zemřelých | ||
| + | římskokatolických sv. 3, fol. 217 Plzeň; LA PNP Praha (1 karton). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1971 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 94: | ||
[[Kategorie:Miletín]] | [[Kategorie:Miletín]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
| + | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 16:32
| Josef Julius DAVID | |
 | |
| Narození | 2.3.1871 |
|---|---|
| Místo narození | Miletín u Dvora Králové nad Labem |
| Úmrtí | 2.4.1941 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání |
64- Překladatel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 145-146 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133787 |
DAVID, Josef Julius (též DAVID-ZVIČÍNSKÝ, Josef Julius), * 2. 3. 1871 Miletín u Dvora Králové nad Labem, † 2. 4. 1941 Plzeň, překladatel, odborný spisovatel, pedagog
Syn tkalcovského mistra a miletínského měšťana Julia D. a jeho ženy Marie, roz. Vlčkové. Obecnou školu vychodil v rodišti, měšťanskou v Hořicích. 1886–90 navštěvoval učitelský ústav v Hradci Králové. Po maturitě 1890 nastoupil jako podučitel na chlapecké měšťanské škole v Hradci Králové, kde vyučoval němčinu a hudbu. Později vykonal zkoušky z angličtiny. Od 1895/96 se stal pomocným učitelem na učitelském ústavu, zároveň i na obchodní akademii a zůstával definitivním učitelem na měšťanské škole v Hradci Králové. 1925 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Třebechovicích pod Orebem, kde působil do 1931. Byl ženatý s Bohumilou, roz. Pišlovou.
Jako překladatel z angličtiny se počal uplatňovat od 1898, kdy vydal překlad Parkerova díla Povaha krásných umění. Ojedinělou se stala spolupráce s Gustavem Žďárským na překladu z italštiny G. Mazziniho Úvahy vybrané z literárních, politických a náboženských spisů (1900). Spolupráci navázal zejména s Ottovým nakladatelstvím v Praze. Svými překlady úspěšně vyplňoval několik jeho edic jako Anglickou knihovnu, Ottovu anglo-americkou knihovnu, Světovou, posléze Ottovu světovou knihovnu. Ačkoliv tendoval k filologické preciznosti, nevyhnul se mnohdy pokusům o neologismy, které se stávaly rušivým elementem jeho převodů. Knihy opatřoval často doslovy a poznámkami. Přeložil také řadu filozofických a historických prací (J. S. Mill, Tři eseje o náboženství, 1900, J. Morley, O kompromisu, 1902, F. Lützow, Čechy. Nástin historický, 1912 s úvodem E. Denise, L. Hearn, Průhledy v neznámý Japan, 1911, E. Arnold, Světlo Asie, 1924). Zajímal ho W. M. Thackeray, z jehož díla nakonec vydal tři významné překlady Knihu snobů (1905) v Ottově Anglické knihovně, Výbor kratších prací (1906) a zejména nejpopulárnější Trh marnosti (1930). O nový překlad stěžejního díla anglické klasické literatury, Miltonův Ztracený ráj, se s úspěchem pokusil již 1911, pro Ottovu prestižní edici Sborník světové poesie. Překladatelskou výzvou se pro D. staly nové převody P. B. Shelleyho, jimž se intenzivně věnoval v období 1934–38 (Alastor čili Duch samoty, 1934, Odboj islámu, 1936), zejména však Odpoutaný Prométheus (1938), zároveň poslední D. vydaný překlad. Pod řadou pseudonymů (A. Zvičínský, též Zvičinský, J. David-Zvičínský, Josef Julius David-Zvičínský) přispíval převody drobných povídek a novel i odborných prací do časopisů (Ratibor, Nový Paleček, Škola měšťanská aj.). Byl autorem několika učebnic anglického jazyka (např. Učebnice jazyka anglického pro obchodní akademie a školy střední, 1920) i anglické gramatiky a čítanky, určené pro střední školy a obchodní akademie (Anglická obchodní korespondence, 1915, Stručná mluvnice jazyka anglického, 1915).
D: překlady (výběr): E. Wetherell, Široširý svět, 1901; O. Goldsmith, Vikář wakefieldský, 1904; Ik Marvel, Mládenecká snění aneb Kniha srdce, 1905; T. G. Smollett, Výprava Humfrida Clinkera, 1909; A. Quiller-Couch, Shakespearovy vánoce a jiné povídky, 1910; J. Thomson, Roční časové, 1912; J. Payn, Světlušky, 1925; T. Hardy, Tess z ďUrbervillů. Čistá žena, 1927; W. B. Yeats, Hraběnka Cathleenová, 1929; H. G. Wells, Prozatím, 1930; J. Rhode, Odsouzená porota, 1930 (s J. Dubnem); J. S. Strange, Stopa k druhému zločinu, 1930; L. Strachey, Královna Viktorie, 1931; H. S. Walpole, Inkvizitor, 1936.
L: Literární rozhledy 10, 1926, s. 252, 16, 1931, s. 193; OSN 28, s. 250; OSND 1/2, s. 1407; E. Čapek, Z literatury pokrokového hnutí, in: Nové Čechy 5, 1928, s. 20, 23; V. Bitnar, Kalendář Literárních rozhledů 10, 1926, s. 252; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 489; LČL 1, s. 516 (s chybným datem narození opraveným 3/2, s. 1403); A. Volencová, J. J. D. (inventář archivního fondu), 1997.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; matrika narozených f. ú. Miletín, sign. 101–3341, 1867–1886, fol. 51/53 uložená v SOA Zámrsk; matrika zemřelých římskokatolických sv. 3, fol. 217 Plzeň; LA PNP Praha (1 karton).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová
