DAVID Pavol 19.3.1899-5.12.1970: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DAVID Pavol 19.3.1899-5.12.1971 na DAVID Pavol 19.3.1899-5.12.1970 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 15. 12. 2016, 14:12

Pavol DAVID
Narození 19.3.1899
Místo narození Kátov u Holíče (Slovensko)
Úmrtí 5.12.1970
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45342

DAVID, Pavol, * 19. 3. 1899 Kátov u Holíče (Slovensko), † 5. 12. 1970 Bratislava (Slovensko), politik

Pocházel z 11 dětí dělníka Jozefa D. a Márie, roz. Iršové. Vychodil pouze obecnou školu a pracoval jako pomocný dělník v různých továrnách v Hodoníně a okolí. Od 1918 byl členem sociální demokracie, angažoval se v řadách tzv. marxistické levice, s níž 1921 přešel do KSČ. Na sklonku 20. let podpořil Gottwaldovu frakci usilující o bolševizaci strany a 1929 se stal oblastním tajemníkem KSČ v Žilině. Ve funkci si počínal natolik dogmaticky a radikálně, že ho o rok později muselo zemské vedení strany na Slovensku odvolat.

D. byl poslán do SSSR, kde pracoval v továrně. Přijal sovětské občanství a začal spolupracovat s tamními bezpečnostními orgány. Po vstupu SSSR do války 1941 působil v Rudé armádě jako zpravodajský důstojník. Na konci 1944 byl poslán na osvobozené východní Slovensko, aby převzal úřad okresního tajemníka Komunistické strany Slovenska (KSS) v Michalovcích. Okamžitě tu začal zavádět režim sovětského typu a choval se jako místní diktátor. Vedoucí funkcionáři KSS se D. neúspěšně pokoušeli mírnit. Nakonec byl z funkce odvolán a poslán jako okresní tajemník KSS do Považské Bystrice, kde byl více pod dozorem.

Po únoru 1948 začala D. politická kariéra strmě stoupat. 1949 byl jmenován krajským tajemníkem KSS v Žilině a 1952 se na základě sovětského doporučení stal tajemníkem ÚV KSS, do jehož kompetence spadal stranický aparát a státní administrativa (bezpečnost, armáda, justice). Soustředil tak ve svých rukou mimořádnou moc. Stále udržoval úzké vazby se sovětskými politickými představiteli i tajnou policií (NKVD) a nijak se tím netajil. D. mocenskou pozici zesiloval také fakt, že předseda KSS V. Široký se většinou zdržoval v Praze a do dění na Slovensku příliš nezasahoval. I po příchodu K. Bacílka do funkce prvního tajemníka ÚV KSS na podzim 1953 si D. dokázal svůj vliv udržet. Stal se členem předsednictva ÚV KSS a 1958–62 byl i členem politického byra ÚV KSČ.

D. byl ortodoxním stalinistou nejhrubšího zrna a ze svého přesvědčení nikdy neslevil – stal se jedním z předobrazů pro román L. Mňačka Jak chutná moc. Měl mimořádný podíl na politických perzekucích a výrazně se angažoval při tažení proti tzv. buržoazním nacionalistům. Stál mj. v čele komise, která dohlížela na správný průběh procesu s G. Husákem. V souvislosti s rehabilitacemi některých nespravedlivě odsouzených byl 1963 zbaven všech funkcí a 1968 mu bylo pozastaveno členství v KSČ. Navrácení stranické legitimace 1971 se (na rozdíl od A. Novotného či V. Širokého) již nedožil.

L: SBS 1, s. 450; ES 1, s. 487; K. Kaplan, Mocní a bezmocní, Toronto 1989, rejstřík; J. Pešek a kol., Aktéri jednej éry na Slovensku 1948–1989, Prešov 2003, s. 69–73; BLS 2, s. 211.

Zdeněk Doskočil