DAVID Václav 23.9.1910-5.1.1996: Porovnání verzí
(DAVID_Václav_23.9.1910-1996) |
|||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 23.9.1910 | | datum narození = 23.9.1910 | ||
| místo narození = Studený u Dolních Kralovic | | místo narození = Studený u Dolních Kralovic | ||
− | | datum úmrtí = 1996 | + | | datum úmrtí = 5.1.1996 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DAVID, Václav''', ''* 23. 9. 1910 Studený u Dolních Kralovic, † 5. 1. 1996 Praha, politik'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny koláře a drobného chalupníka (místo narození | ||
+ | občas bývá nepřesně uváděno jako Studená či Studené, | ||
+ | příp. kladeno do jiné lokality obdobného jména). 1929 absolvoval | ||
+ | obchodní akademii a začal pracovat v ČKD Praha-Libeň | ||
+ | jako mzdový účetní. Byl aktivní v Komsomolu a 1935 vstoupil | ||
+ | do KSČ. 1934–39 působil jako sekretář Svazu přátel SSSR | ||
+ | pro oblast severních Čech a zároveň byl redaktorem časopisu | ||
+ | ''Svět sovětů''. Za druhé světové války pracoval u firmy ODOL | ||
+ | v Praze. | ||
+ | |||
+ | Na počátku 1945 se stal členem IV. ilegálního ústředního výboru | ||
+ | KSČ v čele s J. Smrkovským (od března 1945 vedl pražský | ||
+ | krajský výbor), kde byl pověřen zajišťováním vojenských | ||
+ | úkolů a ochrany strany. V dubnu 1945 se podílel na činnosti | ||
+ | České národní rady (ČNR) a jako člen její vojenské komise se | ||
+ | účastnil Pražského povstání. Když 7. 5. 1945 rokovala ČNR | ||
+ | o nabídce vlasovců vojensky podpořit povstání, D. společně | ||
+ | se Smrkovským a zástupcem odborů E. Erbanem tento návrh | ||
+ | odmítali. | ||
+ | |||
+ | Po skončení války začal stoupat na politickém žebříčku. | ||
+ | 1945–89 byl nepřetržitě členem ÚV KSČ, brzy se dostal i do | ||
+ | jeho předsednictva. Krátce vedl kádrové oddělení ÚV KSČ | ||
+ | a 1951–53 zastával místo tajemníka ÚV KSČ. Byl poslancem | ||
+ | Národního shromáždění (1945–69), od 1948 jeho místopředsedou | ||
+ | a zároveň předsedou poslaneckého klubu KSČ. V lednu | ||
+ | 1953 byl jmenován ministrem zahraničních věcí, jímž zůstal | ||
+ | až do dubna 1968. Jako typický stranický funkcionář bez | ||
+ | vlastní invence a iniciativy plně respektoval pokyny vedení | ||
+ | KSČ, na mezinárodním poli vždy vystupoval v souladu se zájmy | ||
+ | sovětské velmocenské politiky. | ||
+ | |||
+ | Během Pražského jara 1968 se jednoznačně přiklonil k prosovětskému | ||
+ | konzervativnímu proudu uvnitř KSČ a přivítal | ||
+ | sovětskou okupaci Československa. Po srpnu 1968 vystupoval | ||
+ | s útočnými projevy na schůzích představitelů tzv. zdravého jádra, | ||
+ | což vyvolávalo ve veřejnosti odpor. V zimě 1969 byl proto | ||
+ | jako příliš zdiskreditovaný odsunut a jmenován velvyslancem | ||
+ | v Bulharsku (do 1971). | ||
+ | |||
+ | Za normalizační éry se D. znovu otevřela cesta k vysokým | ||
+ | funkcím. Vzhledem k tomu, že byl znám jako dlouholetý | ||
+ | stoupenec A. Novotného, jednalo se pouze o funkce reprezentativní, | ||
+ | bez reálného mocenského vlivu. 1969–90 byl D. poslancem | ||
+ | Sněmovny lidu Federálního shromáždění (FS), mezi | ||
+ | 1971 a 1986 také jejím předsedou a zároveň (z titulu funkce) | ||
+ | místopředsedou FS. 1953–72 byl místopředsedou a poté až | ||
+ | do 1987 předsedou ÚV Svazu československo-sovětského přátelství. | ||
+ | D. patřil po celý život mezi komunistické funkcionáře, | ||
+ | kteří se myšlenkově zcela ztotožnili se stalinským pojetím socialismu | ||
+ | a nikdy nedokázali toto omezení překonat. | ||
+ | |||
+ | Publicisticky nevynikal, stal se pouze členem četných redakčních | ||
+ | rad (''Praha–Moskva'' aj.) a autorem ideologicky zaměřených | ||
+ | brožurek a článků. Získal mnoho vyznamenání a řádů, | ||
+ | díky své roli v diplomacii i z exotických zemí (Albánie, | ||
+ | Etiopie, Kambodža aj.). | ||
+ | |||
+ | D. dcerou byla herečka '''Hana D.''' (* 20. 7. 1943 Praha, † 23. 5. | ||
+ | 2006 Praha), představitelka převážně drobnějších filmových | ||
+ | (''Strakatí andělé'', 1964) a divadelních rolí, která se provdala | ||
+ | za prvního československého kosmonauta Vladimíra | ||
+ | Remka (* 1948). Herectví se věnuje i vnučka Anna Remková | ||
+ | (* 1980), členka Divadla Na Fidlovačce. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Věrnost Sovětskému svazu: zkušební kámen čs. vlastenectví, 1951 (též | ||
+ | maďarsky, Bratislava 1951); Vládní usnesení o nové organizaci zemědělského | ||
+ | školství, 1952 (projev V. D.). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Rudé právo 3. 2. 1953, s. 2; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 144; | ||
+ | PSN 1, s. 510; MČE 2, s. 39 a 6, s. 914; Příruční slovník k dějinám KSČ 1, | ||
+ | 1964, s. 121; Kdo je kdo ve světové politice, 1993, s. 66; M. Churaň a kol., | ||
+ | Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1 (A–M), 1998, s. 100; ČBS, | ||
+ | s. 105; Tomeš 1, s. 225–226; V roce 1996 zemřeli…, 1997, s. 6; Knapík, | ||
+ | s. 70. K Haně D.: M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 186 až | ||
+ | 187 a 3, s. 903. | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Doskočil | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Studený]] |
[[Kategorie:1996]] | [[Kategorie:1996]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 12. 2016, 14:38
Václav DAVID | |
Narození | 23.9.1910 |
---|---|
Místo narození | Studený u Dolních Kralovic |
Úmrtí | 5.1.1996 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45326 |
DAVID, Václav, * 23. 9. 1910 Studený u Dolních Kralovic, † 5. 1. 1996 Praha, politik
Pocházel z rodiny koláře a drobného chalupníka (místo narození občas bývá nepřesně uváděno jako Studená či Studené, příp. kladeno do jiné lokality obdobného jména). 1929 absolvoval obchodní akademii a začal pracovat v ČKD Praha-Libeň jako mzdový účetní. Byl aktivní v Komsomolu a 1935 vstoupil do KSČ. 1934–39 působil jako sekretář Svazu přátel SSSR pro oblast severních Čech a zároveň byl redaktorem časopisu Svět sovětů. Za druhé světové války pracoval u firmy ODOL v Praze.
Na počátku 1945 se stal členem IV. ilegálního ústředního výboru KSČ v čele s J. Smrkovským (od března 1945 vedl pražský krajský výbor), kde byl pověřen zajišťováním vojenských úkolů a ochrany strany. V dubnu 1945 se podílel na činnosti České národní rady (ČNR) a jako člen její vojenské komise se účastnil Pražského povstání. Když 7. 5. 1945 rokovala ČNR o nabídce vlasovců vojensky podpořit povstání, D. společně se Smrkovským a zástupcem odborů E. Erbanem tento návrh odmítali.
Po skončení války začal stoupat na politickém žebříčku. 1945–89 byl nepřetržitě členem ÚV KSČ, brzy se dostal i do jeho předsednictva. Krátce vedl kádrové oddělení ÚV KSČ a 1951–53 zastával místo tajemníka ÚV KSČ. Byl poslancem Národního shromáždění (1945–69), od 1948 jeho místopředsedou a zároveň předsedou poslaneckého klubu KSČ. V lednu 1953 byl jmenován ministrem zahraničních věcí, jímž zůstal až do dubna 1968. Jako typický stranický funkcionář bez vlastní invence a iniciativy plně respektoval pokyny vedení KSČ, na mezinárodním poli vždy vystupoval v souladu se zájmy sovětské velmocenské politiky.
Během Pražského jara 1968 se jednoznačně přiklonil k prosovětskému konzervativnímu proudu uvnitř KSČ a přivítal sovětskou okupaci Československa. Po srpnu 1968 vystupoval s útočnými projevy na schůzích představitelů tzv. zdravého jádra, což vyvolávalo ve veřejnosti odpor. V zimě 1969 byl proto jako příliš zdiskreditovaný odsunut a jmenován velvyslancem v Bulharsku (do 1971).
Za normalizační éry se D. znovu otevřela cesta k vysokým funkcím. Vzhledem k tomu, že byl znám jako dlouholetý stoupenec A. Novotného, jednalo se pouze o funkce reprezentativní, bez reálného mocenského vlivu. 1969–90 byl D. poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění (FS), mezi 1971 a 1986 také jejím předsedou a zároveň (z titulu funkce) místopředsedou FS. 1953–72 byl místopředsedou a poté až do 1987 předsedou ÚV Svazu československo-sovětského přátelství. D. patřil po celý život mezi komunistické funkcionáře, kteří se myšlenkově zcela ztotožnili se stalinským pojetím socialismu a nikdy nedokázali toto omezení překonat.
Publicisticky nevynikal, stal se pouze členem četných redakčních rad (Praha–Moskva aj.) a autorem ideologicky zaměřených brožurek a článků. Získal mnoho vyznamenání a řádů, díky své roli v diplomacii i z exotických zemí (Albánie, Etiopie, Kambodža aj.).
D. dcerou byla herečka Hana D. (* 20. 7. 1943 Praha, † 23. 5. 2006 Praha), představitelka převážně drobnějších filmových (Strakatí andělé, 1964) a divadelních rolí, která se provdala za prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka (* 1948). Herectví se věnuje i vnučka Anna Remková (* 1980), členka Divadla Na Fidlovačce.
D: Věrnost Sovětskému svazu: zkušební kámen čs. vlastenectví, 1951 (též maďarsky, Bratislava 1951); Vládní usnesení o nové organizaci zemědělského školství, 1952 (projev V. D.).
L: Rudé právo 3. 2. 1953, s. 2; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 144; PSN 1, s. 510; MČE 2, s. 39 a 6, s. 914; Příruční slovník k dějinám KSČ 1, 1964, s. 121; Kdo je kdo ve světové politice, 1993, s. 66; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1 (A–M), 1998, s. 100; ČBS, s. 105; Tomeš 1, s. 225–226; V roce 1996 zemřeli…, 1997, s. 6; Knapík, s. 70. K Haně D.: M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 186 až 187 a 3, s. 903.
Zdeněk Doskočil