Verze z 21. 10. 2019, 15:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DECKER Antonín 21.3.1855-24.6.1915

Z Personal
Antonín DECKER
Narození 21.3.1855
Místo narození Třeboň
Úmrtí 24.6.1915
Místo úmrtí Jindřichův Hradec
Povolání 53- Historik
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 153
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45347

DECKER, Antonín, * 21. 3. 1855 Třeboň, † 24. 6. 1915 Jindřichův Hradec, pedagog, historik, vlastivědný pracovník

Vyrůstal v rodném městě. Díky finanční podpoře katechety Jana Švédy studoval nejprve na akademickém gymnáziu a poté na novoměstském gymnáziu v Praze, 1875–77 na pražské univerzitě Karlo-Ferdinandově teologii a filozofii, obory dějepis a zeměpis. 1883 se tam stal doktorem filozofie. Učil se také jazyky. 1879 získal aprobaci pro dějepis a zeměpis pro vyšší gymnázia s českým vyučovacím jazykem. V období 1878–88 v Praze suploval nejprve na městské střední škole na Malé Straně, zároveň 1882/83 učil na Ústavu pro vzdělání učitelek u sv. Anny a 1883–88 na městské dívčí škole. Počátkem července 1888 byl jmenován ředitelem třeboňského obecního reálného gymnázia (nižší gymnázium), o jehož udržení a postátnění (1894) se zasadil. Po třináctiletém působení v Třeboni se od října 1901 stal ředitelem vyššího gymnázia v Jindřichově Hradci. V obou městech byl velmi aktivní v osvětové a vlastivědné činnosti a pracoval v samosprávě. 1902 byl zvolen členem kuratoria jindřichohradeckého městského muzea, jehož archiv uspořádal a zpřístupnil. Přispíval historickými a místopisnými statěmi s regionální tematikou do výročních zpráv gymnázií a časopisů ČČM, Třeboňské listy a Ohlas od Nežárky, ve kterém vedl také klimatologickou a meteorologickou rubriku Zprávy teploměrné a dešťoměrné tamní meteorologické stanice, jejímž byl mnohaletým správcem. Věnoval se také překládání knih pro mládež, důraz kladl na přednáškovou činnost a do Jindřichova Hradce zval proto odborníky z oblasti vědy, spisovatele, cestovatele aj. Participoval rovněž na českém národním hnutí v jižních Čechách, byl spoluzakladatelem Národní jednoty Pošumavské.

D: Dějiny Avarů, 1889; Dějiny škol třeboňských, 1893; O životě v klášteřích a jich významu ve středověku, 1902; Obrázky z bývalého Kumžaku, 1912; Archiv městského muzea v Jindřichově Hradci 1, 1908, 2, 1911; F. X. Jandera, mecenáš města Jindřichova Hradce, spoluobnovitel gymnasia, 1915; Jindřichův Hradec, město na jezeře, v sadech a lesích (průvodce), b. d.

L: OSN 28, s. 253; OSND 1/2, s. 1417; MSN 2, s. 89; nekrolog, in: ČČH 21, 1915, s. 305; F. Teplý, Dějiny Jindřichova Hradce 1/4, 1936; G. Heš, Stručné životopisné črty prefektů do r. 1848 a od r. 1848 ředitelů ústavu. Zvláštní otisk výroční zprávy gymnasia v Jindřichově Hradci 1901/1902, 1902; R. Plicka, O životě a literární činnosti ředitele Dr. A. D., in: Výroční zpráva gymnasia v Jindřichově Hradci 1915/1916, s. 8–14; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 138.

P: SOA Třeboň, f. ú. Třeboň, matrika narozených, inv. č. 11, s. 498; SOkA Jindřichův Hradec, fond Gymnázium Jindřichův Hradec; fond město Jindřichův Hradec.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Novotný, Jiří Šouša