Biografický slovník
DEKRT Ignác Václav 18.8.1766-7.3.1806: Porovnání verzí
(DEKRT_Ignác_Václav_18.8.1766-7.3.1806) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 162 |
| + | }} | ||
| + | '''DEKRT, Ignác Václav''' ''(též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař'' | ||
| + | |||
| + | Vyučil se snad 1784–87 u Alžběty Tibelliové a 1788–89 byl | ||
| + | zaměstnancem Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda v Praze. | ||
| + | 1790 se stal měšťanem Pardubic a rok poté si tam otevřel | ||
| + | dílnu, v níž D. působil do konce života. Ovdovělá manželka | ||
| + | '''Monika''' (* 2. 5. 1768, † 22. 2. 1832) se 1806 znovu provdala | ||
| + | za knihaře '''Josefa Jana Košinu''' (1780–1848). Ten po krátkých | ||
| + | dvou letech učení přijal postulát nového řemesla a tiskárnu | ||
| + | přenesl 1810 do Chrudimi. | ||
| + | |||
| + | D. v Pardubicích tiskl krajskou administrativní literaturu | ||
| + | a knížky lidového čtení včetně modlitebních knih a školních | ||
| + | učebnic. Jako ostatní regionální tiskaři přelomu 18. a 19. století | ||
| + | bohatl i z patisku. Doménou však byly kramářské písně, | ||
| + | jimiž zásoboval okolní jarmarky a poutě (asi 200 písňových | ||
| + | jednotek světského obsahu a asi 430 titulů náboženských). | ||
| + | Poněvadž se D. vedle toho věnoval také hospodářským aktivitám, | ||
| + | které ho odváděly od práce v tiskárně, právě lidové písničky | ||
| + | byly sázeny a rozmnožovány dosti nedbale a s chybami. | ||
| + | V malé tiskárně s nejvýše třemi zaměstnanci pracoval pouze | ||
| + | jeden ruční knihtiskařský lis. D. měl poměrně solidní | ||
| + | zásobu ozdobných linek a lidových štočků s náboženskými | ||
| + | motivy (některé se dodnes zachovaly v chrudimském muzeu). | ||
| + | Typografickým skvostem daleko předstihujícím mimopražskou | ||
| + | konkurenci byl oslavný spisek Antonína Jaroslava | ||
| + | Puchmajera a Josefa Liboslava Zieglera ''Freuden-Hymne der …'' | ||
| + | ''Stadt Hohenmauth bey beglüchter Durchreisse Franz des II ten'' | ||
| + | ''und Maria Theresia'' (1804?). K sazbě posloužila zřejmě vypůjčená | ||
| + | antikva a množství knižního dekoru. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob | ||
| + | do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská | ||
| + | knihovna 1–19 (přílohy), 1966–1984, s. 75; J. Johanides, První knihtiskárna | ||
| + | v Pardubicích, 1970, s. 11–20; J. Petrtyl, Obchodní dosah kramářských tisků | ||
| + | chrudimských tiskáren v 19. století, in: Československá etnografie 6, 1958, | ||
| + | s. 396–416; týž, Rozbor produkce kramářských tisků v chrudimské tiskárně | ||
| + | v 19. století, in: tamtéž 7, 1959, s. 157–176; Voit, s. 202–203. | ||
| + | |||
| + | Petr Voit | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 18:32
| Ignác Václav DEKRT | |
 | |
| Narození | 18.8.1766 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Úmrtí | 7.3.1806 |
| Místo úmrtí | Pardubice |
| Povolání | 69- Knihtiskař nebo typograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 162 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136876 |
DEKRT, Ignác Václav (též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař
Vyučil se snad 1784–87 u Alžběty Tibelliové a 1788–89 byl zaměstnancem Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda v Praze. 1790 se stal měšťanem Pardubic a rok poté si tam otevřel dílnu, v níž D. působil do konce života. Ovdovělá manželka Monika (* 2. 5. 1768, † 22. 2. 1832) se 1806 znovu provdala za knihaře Josefa Jana Košinu (1780–1848). Ten po krátkých dvou letech učení přijal postulát nového řemesla a tiskárnu přenesl 1810 do Chrudimi.
D. v Pardubicích tiskl krajskou administrativní literaturu a knížky lidového čtení včetně modlitebních knih a školních učebnic. Jako ostatní regionální tiskaři přelomu 18. a 19. století bohatl i z patisku. Doménou však byly kramářské písně, jimiž zásoboval okolní jarmarky a poutě (asi 200 písňových jednotek světského obsahu a asi 430 titulů náboženských). Poněvadž se D. vedle toho věnoval také hospodářským aktivitám, které ho odváděly od práce v tiskárně, právě lidové písničky byly sázeny a rozmnožovány dosti nedbale a s chybami. V malé tiskárně s nejvýše třemi zaměstnanci pracoval pouze jeden ruční knihtiskařský lis. D. měl poměrně solidní zásobu ozdobných linek a lidových štočků s náboženskými motivy (některé se dodnes zachovaly v chrudimském muzeu). Typografickým skvostem daleko předstihujícím mimopražskou konkurenci byl oslavný spisek Antonína Jaroslava Puchmajera a Josefa Liboslava Zieglera Freuden-Hymne der … Stadt Hohenmauth bey beglüchter Durchreisse Franz des II ten und Maria Theresia (1804?). K sazbě posloužila zřejmě vypůjčená antikva a množství knižního dekoru.
L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna 1–19 (přílohy), 1966–1984, s. 75; J. Johanides, První knihtiskárna v Pardubicích, 1970, s. 11–20; J. Petrtyl, Obchodní dosah kramářských tisků chrudimských tiskáren v 19. století, in: Československá etnografie 6, 1958, s. 396–416; týž, Rozbor produkce kramářských tisků v chrudimské tiskárně v 19. století, in: tamtéž 7, 1959, s. 157–176; Voit, s. 202–203.
Petr Voit
