DEKRT Ignác Václav 18.8.1766-7.3.1806: Porovnání verzí

Z Personal
(DEKRT_Ignác_Václav_18.8.1766-7.3.1806)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ignác Václav DEKRT
+
}}
 +
'''DEKRT, Ignác Václav''' ''(též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař''
 +
 
 +
Vyučil se snad 1784–87 u Alžběty Tibelliové a 1788–89 byl
 +
zaměstnancem Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda v Praze.
 +
1790 se stal měšťanem Pardubic a rok poté si tam otevřel
 +
dílnu, v níž D. působil do konce života. Ovdovělá manželka
 +
'''Monika''' (* 2. 5. 1768, † 22. 2. 1832) se 1806 znovu provdala
 +
za knihaře '''Josefa Jana Košinu''' (1780–1848). Ten po krátkých
 +
dvou letech učení přijal postulát nového řemesla a tiskárnu
 +
přenesl 1810 do Chrudimi.
 +
 
 +
D. v Pardubicích tiskl krajskou administrativní literaturu
 +
a knížky lidového čtení včetně modlitebních knih a školních
 +
učebnic. Jako ostatní regionální tiskaři přelomu 18. a 19. století
 +
bohatl i z patisku. Doménou však byly kramářské písně,
 +
jimiž zásoboval okolní jarmarky a poutě (asi 200 písňových
 +
jednotek světského obsahu a asi 430 titulů náboženských).
 +
Poněvadž se D. vedle toho věnoval také hospodářským aktivitám,
 +
které ho odváděly od práce v tiskárně, právě lidové písničky
 +
byly sázeny a rozmnožovány dosti nedbale a s chybami.
 +
V malé tiskárně s nejvýše třemi zaměstnanci pracoval pouze
 +
jeden ruční knihtiskařský lis. D. měl poměrně solidní
 +
zásobu ozdobných linek a lidových štočků s náboženskými
 +
motivy (některé se dodnes zachovaly v chrudimském muzeu).
 +
Typografickým skvostem daleko předstihujícím mimopražskou
 +
konkurenci byl oslavný spisek Antonína Jaroslava
 +
Puchmajera a Josefa Liboslava Zieglera ''Freuden-Hymne der …''
 +
''Stadt Hohenmauth bey beglüchter Durchreisse Franz des II ten''
 +
''und Maria Theresia'' (1804?). K sazbě posloužila zřejmě vypůjčená
 +
antikva a množství knižního dekoru.
 +
 
 +
'''L:''' K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob
 +
do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská
 +
knihovna 1–19 (přílohy), 1966–1984, s. 75; J. Johanides, První knihtiskárna
 +
v Pardubicích, 1970, s. 11–20; J. Petrtyl, Obchodní dosah kramářských tisků
 +
chrudimských tiskáren v 19. století, in: Československá etnografie 6, 1958,
 +
s. 396–416; týž, Rozbor produkce kramářských tisků v chrudimské tiskárně
 +
v 19. století, in: tamtéž 7, 1959, s. 157–176; Voit, s. 202–203.
 +
 
 +
Petr Voit
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]

Verze z 20. 12. 2016, 15:27

Ignác Václav DEKRT
Narození 18.8.1766
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 7.3.1806
Místo úmrtí Pardubice
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf

DEKRT, Ignác Václav (též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař

Vyučil se snad 1784–87 u Alžběty Tibelliové a 1788–89 byl zaměstnancem Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda v Praze. 1790 se stal měšťanem Pardubic a rok poté si tam otevřel dílnu, v níž D. působil do konce života. Ovdovělá manželka Monika (* 2. 5. 1768, † 22. 2. 1832) se 1806 znovu provdala za knihaře Josefa Jana Košinu (1780–1848). Ten po krátkých dvou letech učení přijal postulát nového řemesla a tiskárnu přenesl 1810 do Chrudimi.

D. v Pardubicích tiskl krajskou administrativní literaturu a knížky lidového čtení včetně modlitebních knih a školních učebnic. Jako ostatní regionální tiskaři přelomu 18. a 19. století bohatl i z patisku. Doménou však byly kramářské písně, jimiž zásoboval okolní jarmarky a poutě (asi 200 písňových jednotek světského obsahu a asi 430 titulů náboženských). Poněvadž se D. vedle toho věnoval také hospodářským aktivitám, které ho odváděly od práce v tiskárně, právě lidové písničky byly sázeny a rozmnožovány dosti nedbale a s chybami. V malé tiskárně s nejvýše třemi zaměstnanci pracoval pouze jeden ruční knihtiskařský lis. D. měl poměrně solidní zásobu ozdobných linek a lidových štočků s náboženskými motivy (některé se dodnes zachovaly v chrudimském muzeu). Typografickým skvostem daleko předstihujícím mimopražskou konkurenci byl oslavný spisek Antonína Jaroslava Puchmajera a Josefa Liboslava Zieglera Freuden-Hymne der … Stadt Hohenmauth bey beglüchter Durchreisse Franz des II ten und Maria Theresia (1804?). K sazbě posloužila zřejmě vypůjčená antikva a množství knižního dekoru.

L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna 1–19 (přílohy), 1966–1984, s. 75; J. Johanides, První knihtiskárna v Pardubicích, 1970, s. 11–20; J. Petrtyl, Obchodní dosah kramářských tisků chrudimských tiskáren v 19. století, in: Československá etnografie 6, 1958, s. 396–416; týž, Rozbor produkce kramářských tisků v chrudimské tiskárně v 19. století, in: tamtéž 7, 1959, s. 157–176; Voit, s. 202–203.

Petr Voit