DEKRT Ignác Václav 18.8.1766-7.3.1806: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 162
 
}}
 
}}
 
'''DEKRT, Ignác Václav''' ''(též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař''
 
'''DEKRT, Ignác Václav''' ''(též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař''

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 17:32

Ignác Václav DEKRT
Narození 18.8.1766
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 7.3.1806
Místo úmrtí Pardubice
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 162

DEKRT, Ignác Václav (též DECKERT, DECKRT), * 18. 8. 1766 Hradec Králové, † 7. 3. 1806 Pardubice, tiskař

Vyučil se snad 1784–87 u Alžběty Tibelliové a 1788–89 byl zaměstnancem Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda v Praze. 1790 se stal měšťanem Pardubic a rok poté si tam otevřel dílnu, v níž D. působil do konce života. Ovdovělá manželka Monika (* 2. 5. 1768, † 22. 2. 1832) se 1806 znovu provdala za knihaře Josefa Jana Košinu (1780–1848). Ten po krátkých dvou letech učení přijal postulát nového řemesla a tiskárnu přenesl 1810 do Chrudimi.

D. v Pardubicích tiskl krajskou administrativní literaturu a knížky lidového čtení včetně modlitebních knih a školních učebnic. Jako ostatní regionální tiskaři přelomu 18. a 19. století bohatl i z patisku. Doménou však byly kramářské písně, jimiž zásoboval okolní jarmarky a poutě (asi 200 písňových jednotek světského obsahu a asi 430 titulů náboženských). Poněvadž se D. vedle toho věnoval také hospodářským aktivitám, které ho odváděly od práce v tiskárně, právě lidové písničky byly sázeny a rozmnožovány dosti nedbale a s chybami. V malé tiskárně s nejvýše třemi zaměstnanci pracoval pouze jeden ruční knihtiskařský lis. D. měl poměrně solidní zásobu ozdobných linek a lidových štočků s náboženskými motivy (některé se dodnes zachovaly v chrudimském muzeu). Typografickým skvostem daleko předstihujícím mimopražskou konkurenci byl oslavný spisek Antonína Jaroslava Puchmajera a Josefa Liboslava Zieglera Freuden-Hymne der … Stadt Hohenmauth bey beglüchter Durchreisse Franz des II ten und Maria Theresia (1804?). K sazbě posloužila zřejmě vypůjčená antikva a množství knižního dekoru.

L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna 1–19 (přílohy), 1966–1984, s. 75; J. Johanides, První knihtiskárna v Pardubicích, 1970, s. 11–20; J. Petrtyl, Obchodní dosah kramářských tisků chrudimských tiskáren v 19. století, in: Československá etnografie 6, 1958, s. 396–416; týž, Rozbor produkce kramářských tisků v chrudimské tiskárně v 19. století, in: tamtéž 7, 1959, s. 157–176; Voit, s. 202–203.

Petr Voit