DEMEL-ELSWEHR Leonhard 6.4.1856-17.1.1915: Porovnání verzí

Z Personal
(DEMEL_von_Elswehr_Leonhard_6.4.1856-17.1.1915)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Leonhard DEMEL von Elswehr
+
| jméno = Leonhard DEMEL-ELSWEHR
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Demel-Elswehr Leonhard portret.jpg
 
| datum narození = 6.4.1856
 
| datum narození = 6.4.1856
| místo narození =  
+
| místo narození = Těšín (Polsko)
 
| datum úmrtí = 17.1.1915
 
| datum úmrtí = 17.1.1915
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Těšín (Polsko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leonhard DEMEL von Elswehr
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 168
 +
}}
 +
'''DEMEL-ELSWEHR, Leonhard''' ''(též Leo), * 6. 4. 1856 Těšín (Polsko), † 17. 1. 1915 Těšín (Polsko), právník, poslanec, komunální politik''
 +
 
 +
Byl synem Johanna Nepomuka D. (1825–1892). Měl několik
 +
sourozenců. Vystudoval gymnázium v rodišti a práva
 +
na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci a v Heidelbergu
 +
a byl promován titulem JUDr. Praktikoval v kanceláři otce
 +
v Těšíně. Tam se oženil s Melanií, roz. Schlickovou.
 +
 
 +
D. byl 1895 zvolen poslancem vídeňské říšské rady za
 +
tzv. Německou pokrokovou stranu (Deutsche fortschrittliche
 +
Partei), kde se stal členem Německého národního svazu
 +
(Vereinigung der deutschen Parteien. Deutschfortschrittliche
 +
Vereinigung, 1907–09; Nationalverband der deutschfreiheitlichen
 +
Parteien, 1909–11; Deutscher Nationalverband, 1911
 +
až 1914). V zákonodárném sboru působil do 1914 a pracoval
 +
i ve výborech. Po otcově smrti převzal advokátní kancelář a byl
 +
zvolen starostou Těšína. Úřad zastával 1892–1908 a 1913–15
 +
a stranil výrazně Němcům. Staral se energicky o všestranný
 +
rozvoj města. Přistoupil za člena kuratoria místní Všeobecné
 +
nemocnice evangelické obce, jež byla předána veřejnosti 1892,
 +
a opatřil jí dotace ze zemského rozpočtu. 1893 stál za plánem
 +
zbudovat městské muzeum (rodný dům sloužil od 1915 jako
 +
sídlo vlasteneckého a později městského muzea), 1894 se postaral
 +
o vybudování městského vodovodu z nových pramenišť,
 +
1895 byly postaveny nové kasárny, 1898 městský sirotčinec.
 +
S jeho osobní podporou ve Vídni a v Opavě byla uvedena
 +
v Těšíně do provozu další zařízení: 1910 městská elektrárna
 +
a německé divadlo (jež dal zbudovat Německý divadelní spolek
 +
v Těšíně podle projektu vídeňské firmy Fellner & Helmer
 +
a kam zajížděly stálé německé soubory z Ostravy, Opavy
 +
a Bílska) či 1911 elektrická dráha. 1906 přivítal ve městě
 +
císaře. Na konci druhého funkčního období, zajišťoval hlavně
 +
zásobování a ubytování pro evakuované civilisty z Haliče a vojáky
 +
rakousko-uherské armády.
 +
 
 +
'''D.''' patřil k německým nacionálním politikům a smýšlel velkoněmecky.
 +
Byl vyznamenán řádem Železné koruny 3. třídy
 +
a prohlášen čestným občanem Moravské Ostravy, Frýdku
 +
a Lipníku. Měl syna Hanse a dceru Edith Schmettanovou-D. (1890–1964), spisovatelku.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 240 (kde neúplný soupis literatury); Ostschlesische Porträts 1,
 +
Berlin 1991, s. 163n. (kde neúplný soupis literatury); Slezsko 8, s. 30 (kde
 +
neúplný soupis literatury); výběr: F. Szymiczek, Walka o Śląsk Cieszyński
 +
w latach 1914–1920, Katowice 1938, s. 82, 92; E. Schmettan-Demel, Dr.
 +
L. D., in: Heimatjahrbuch Ostsudetenland 4, 1957, s. 352n.; táž, Zum 100.
 +
Geburtstag des Teschner Bürgermeisters Dr. L. Ritter v. D.-E., in: Beskiden
 +
Post, 1956, č. 7, s. 5; A. Gabrisch, Bürgermeister Dr. L. D. und sein Vater,
 +
in: Mein Beskidenland 4, 1961, č. 2, s. 4, č. 3, s. 8, č. 4, s. 6; A. Grobelný,
 +
K některým etapám národního hnutí ve Slezsku a na Ostravsku v letech 1848
 +
až 1918, in: Slezský sborník 63, 1965, s. 466n.; M. Landwehr-Pragenau –
 +
W. Kuhn, Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 81n., 100, 119;
 +
J. Golec – S. Bojda, Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej 1, Cieszyn 1993,
 +
s. 79n.; L. D. von E. (http://www.spotkania.nasze-euro.info/L._D._von_E.;
 +
www.kc-cieszyn.pl/cgi-bin/2/).
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
  
 
[[Kategorie:1856]]
 
[[Kategorie:1856]]
 +
[[Kategorie:Těšín]]
 
[[Kategorie:1915]]
 
[[Kategorie:1915]]
 +
[[Kategorie:Těšín]]
 +
 +
<gallery>
 +
Demel-Elswehr Leonhard hrob.jpg|Hrob L. Demel-Elswehr v Těšíně
 +
</gallery>

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 18:52

Leonhard DEMEL-ELSWEHR
Narození 6.4.1856
Místo narození Těšín (Polsko)
Úmrtí 17.1.1915
Místo úmrtí Těšín (Polsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 168
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76096

DEMEL-ELSWEHR, Leonhard (též Leo), * 6. 4. 1856 Těšín (Polsko), † 17. 1. 1915 Těšín (Polsko), právník, poslanec, komunální politik

Byl synem Johanna Nepomuka D. (1825–1892). Měl několik sourozenců. Vystudoval gymnázium v rodišti a práva na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci a v Heidelbergu a byl promován titulem JUDr. Praktikoval v kanceláři otce v Těšíně. Tam se oženil s Melanií, roz. Schlickovou.

D. byl 1895 zvolen poslancem vídeňské říšské rady za tzv. Německou pokrokovou stranu (Deutsche fortschrittliche Partei), kde se stal členem Německého národního svazu (Vereinigung der deutschen Parteien. Deutschfortschrittliche Vereinigung, 1907–09; Nationalverband der deutschfreiheitlichen Parteien, 1909–11; Deutscher Nationalverband, 1911 až 1914). V zákonodárném sboru působil do 1914 a pracoval i ve výborech. Po otcově smrti převzal advokátní kancelář a byl zvolen starostou Těšína. Úřad zastával 1892–1908 a 1913–15 a stranil výrazně Němcům. Staral se energicky o všestranný rozvoj města. Přistoupil za člena kuratoria místní Všeobecné nemocnice evangelické obce, jež byla předána veřejnosti 1892, a opatřil jí dotace ze zemského rozpočtu. 1893 stál za plánem zbudovat městské muzeum (rodný dům sloužil od 1915 jako sídlo vlasteneckého a později městského muzea), 1894 se postaral o vybudování městského vodovodu z nových pramenišť, 1895 byly postaveny nové kasárny, 1898 městský sirotčinec. S jeho osobní podporou ve Vídni a v Opavě byla uvedena v Těšíně do provozu další zařízení: 1910 městská elektrárna a německé divadlo (jež dal zbudovat Německý divadelní spolek v Těšíně podle projektu vídeňské firmy Fellner & Helmer a kam zajížděly stálé německé soubory z Ostravy, Opavy a Bílska) či 1911 elektrická dráha. 1906 přivítal ve městě císaře. Na konci druhého funkčního období, zajišťoval hlavně zásobování a ubytování pro evakuované civilisty z Haliče a vojáky rakousko-uherské armády.

D. patřil k německým nacionálním politikům a smýšlel velkoněmecky. Byl vyznamenán řádem Železné koruny 3. třídy a prohlášen čestným občanem Moravské Ostravy, Frýdku a Lipníku. Měl syna Hanse a dceru Edith Schmettanovou-D. (1890–1964), spisovatelku.

L: BL 1, s. 240 (kde neúplný soupis literatury); Ostschlesische Porträts 1, Berlin 1991, s. 163n. (kde neúplný soupis literatury); Slezsko 8, s. 30 (kde neúplný soupis literatury); výběr: F. Szymiczek, Walka o Śląsk Cieszyński w latach 1914–1920, Katowice 1938, s. 82, 92; E. Schmettan-Demel, Dr. L. D., in: Heimatjahrbuch Ostsudetenland 4, 1957, s. 352n.; táž, Zum 100. Geburtstag des Teschner Bürgermeisters Dr. L. Ritter v. D.-E., in: Beskiden Post, 1956, č. 7, s. 5; A. Gabrisch, Bürgermeister Dr. L. D. und sein Vater, in: Mein Beskidenland 4, 1961, č. 2, s. 4, č. 3, s. 8, č. 4, s. 6; A. Grobelný, K některým etapám národního hnutí ve Slezsku a na Ostravsku v letech 1848 až 1918, in: Slezský sborník 63, 1965, s. 466n.; M. Landwehr-Pragenau – W. Kuhn, Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 81n., 100, 119; J. Golec – S. Bojda, Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej 1, Cieszyn 1993, s. 79n.; L. D. von E. (http://www.spotkania.nasze-euro.info/L._D._von_E.; www.kc-cieszyn.pl/cgi-bin/2/).

Gustav Novotný