DEMEL Benjamin Joseph Ernst Anton 12.1.1818-17.6.1867

Z Personal
Benjamin Joseph Ernst Anton DEMEL
Narození 12.1.1818
Místo narození Opava
Úmrtí 17.6.1867
Místo úmrtí Deutsch Altenburg bei Hainburg an der Donau (Rakousko)
Povolání

44- Právník

43- Významný představitel obecní správy
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136879

DEMEL, Benjamin Joseph Ernst Anton, * 12. 1. 1818 Opava, † 17. 6. 1867 Deutsch Altenburg bei Hainburg an der Donau (Rakousko), advokát, politik

Pocházel z rodiny zámožného opavského měšťana a perníkáře Josefa D. a Antonie, roz. Oberhauserové. 1835–37 studoval filozofii v Olomouci, pak právní nauky na univerzitě v Praze, kde 1843 získal doktorát (JUDr.), a od 1842 na hornicko-lesnické akademii v Banské Štiavnici na Slovensku. Hornicko-lesnickou kvalifikaci využíval od 1846 při zaměstnání u horního soudu v Kutné Hoře. Tam se 1856 stal notářem a o rok později zemským advokátem. Pracoval i jako obecní radní a přijal místo ředitele spořitelny. V polovině 50. let se snažil získat profesuru hornického práva na některé univerzitě. Na vlastní žádost byl 1862 přeložen do Kroměříže. Figuroval v čele několika spolků (např. Kasina), působil od 1864 jako radní a od 1867 i jako starosta města. V Kroměříži získal velkou popularitu, např. 1865 předsedal velké hospodářské výstavě, jíž pořádala v říjnu Hospodářská jednota záhlinicko-kvasická. Založil občanskou záložnu a městskou spořitelnu, zajímal se o ostrostřelecký sbor a k jeho jubileu vydal slavnostní spis. 1867 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu za Kroměříž a moravskou národní stranu (ačkoliv byl etnickým Němcem) a přísedícím moravského zemského výboru.

D. uměl od mládí velmi dobře polsky a česky, jak svědčí jeho dopisy A. V. Šemberovi. Za studií se sblížil s českým prostředím a ztotožnil se s českým vlastenectvím. 1848 byl neoficiálním účastníkem Slovanského sjezdu v Praze a pokusil se kandidovat do českého zemského sněmu. 1848–49 se vyučil knihařství u Karla Vetterla v Praze, poněvadž (jak psal Šemberovi) chtěl prostřednictvím knih a tisku šířit a prosazovat slovanskou myšlenku. V Kutné Hoře se snažil zřídit tiskárnu. Kvůli příslušnosti k moravské národní straně a vstřícnosti k Čechům a k češtině byl trvale napadán radikály z německého tábora. Objevila se u něho deprese, kterou si léčil ve Vídni. Odtud 6. 6. 1867 odešel, 17. 6. bylo jeho tělo objeveno v Dunaji nedaleko Deutsch Altenburgu. V souvislosti s náhlou smrtí se spekulovalo o sebevraždě nebo politické vraždě.

D: Zur Feier des 200 Jährigen Bestandes des Schützen-Corps in Kremsier, 1864.

L: AČP, s. 71; BL 1, s. 238; Dopisy. Z Kroměříže, in: Moravská Orlice 5, 1867, č. 156, s. 3 (z 11. 7. 1867); F. V. Peřinka, Spravedlivý Němec kroměřížským purkmistrem, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–1932, duben 1932, příloha k č. 8, s. 6–8; Z. Fišer (ed.), Zpravodajství Jana Kozánka z Opavy 1845–1849. Suplementum Sborníku Státního okresního archivu Přerov, 1999, s. 104.

P: ZA Opava, rodná matrika římskokatolické fary Opava – Svatý Duch, Tom. I (1785–1820), fol. 616; MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 8 018, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu u Panny Marie v Kroměříži (1858–1875), fol. 101.

Martin Rája, Zdeněk Fišer