Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DEMEL Jan Nepomucký Rudolf 7.4.1833-1.10.1905

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Nepomucký Rudolf DEMEL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.4.1833
| místo narození = Prostějov
| datum úmrtí = 1.10.1905
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby<br />3- Chemik nebo alchymista<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 165-166
}}
'''DEMEL, Jan Nepomucký Rudolf''' ''(též DEML), * 7. 4. 1833 Prostějov, † 1. 10. 1905 Praha, pedagog, redaktor, novinář, poslanec''

Pocházel ze zámožné katolické rodiny měšťana a krejčího.
V rodišti navštěvoval německou hlavní školu a 1845–49 německé
gymnázium v Olomouci. Studoval na polytechnice
v Praze, odkud přestoupil 1851 do Vídně, kde se zaměřil na
chemii a přírodní vědy. Po ukončení studia absolvoval zkušební
rok 1855/56 na vídeňské reálce, 1857 se stal suplentem
německé reálky v Olomouci a tam byl v říjnu jmenován
skutečným učitelem. Na reálce působil především jako učitel
chemie a přírodopisu do svého penzionování 1888.

Hlavní D. význam tkvěl v jeho mimoškolní činnosti: věnoval
se soustavně rozvoji moravského venkova, ekonomicko-politickému prosazení selského stavu a zvýšení jeho společenské prestiže. Propagoval přechod k masovému družstevnictví,
jehož úvěrová politika měla být podložena vlastním peněžnictvím
v podobě četných rolnických záložen, dále soustavné
vzdělávání rolnictva prostřednictvím specializovaných škol,
všeobecné osvěty a vlastního periodika, a konečně politizaci
rolnictva, tj. změnu od pouhé participace na všeobecných politických
cílech národa k vlastní silné stavovské straně, která
měla politiku sama utvářet.

Projevy D. agrarismu spadají zejména do 60. a 70. let 19. století.
Zprvu se snažil o zakládání rolnických spolků. Přispěl
k založení Hospodářské jednoty záhlinicko-kvasické (1861)
a Hospodářské jednoty olomoucké (1861), jejímž předsedou
byl až do 1901. Zásadní podíl měl na vzniku rolnických
škol v Přerově (1865) a v Olomouci – Klášterním Hradisku
(1876). Navrhoval též zřízení hospodyňské školy pro dívky.
Souběžně inicioval vznik rolnických (občanských) záložen
na několika místech střední Moravy: mj. Tovačov (1864),
Těšetice (1866), Blatec, Hnojice, Křelov, Olšany, Příkazy,
Slatinice (1868). Jejich centrem se 1870 stala Ústřední záložna
rolnická v Olomouci. Podobně se zasloužil o vznik průmyslových
akciových podniků: rolnických cukrovarů ve Vrbátkách,
Holici a v Litovli nebo rolnických sladoven v Prostějově
a v Příkazech. Založil a redigoval časopis ''Hospodář moravský''
(1863), který 1871 proměnil na hospodářsko-politické
periodikum s názvem ''Pozor''. 1867 vstoupil přímo do politiky,
když byl za národní stranu zvolen poslancem moravského
zemského sněmu v Brně za venkovský okres olomoucký
a prostějovský. Okresy prostějovský a plumlovský zastupoval
ve sněmu i ve volbách 1871 a 1874. Byl znám jako výborný
řečník při táborech lidu (např. Ostrá Hůrka u Chabičova
ve Slezsku) a při jiných příležitostech. 1880 a 1881 inicioval
sjezdy rolníků v Olomouci, jejichž prostřednictvím prosazoval
myšlenku samostatné politické strany venkova. Vrcholem D.
politické angažovanosti byl určující podíl při založení Česko-moravského spolku selského (1883), jádra stavovské rolnické strany. D. jako politik dlouhodobě příliš neuspěl. Byl autoritativní,
impulzivní, útočný a nekonciliantní. Vedení spolku,
jehož byl zprvu místopředsedou, záhy opustil, když většina
výboru neakceptovala ''Pozor'' jako tiskový orgán spolku a rozhodla
se vydávat samostatné ''Selské listy'' (od 1884). Nakonec
byl 1887 ze spolku vyloučen. Postupně rovněž klesal jeho vliv
na moravské rolnictvo. Brzy po svém penzionování odešel
(snad 1891) k rodině do Prahy. V posledních letech se věnoval
propagaci a šíření ovocnářství.

Byl pohřben na ústředním hřbitově v Olomouci, 1936 odhalen
jeho pomník (autor J. Pelikán) na Klášterním Hradisku
a pamětní deska (autor K. Lenhart) na domě, kde v Olomouci
bydlel. Jeho jméno nese jedna z tamních ulic.

'''D:''' Kroměřížská hospodářská výstava 17.–18. října 1865, 1865; Zpráva výroční
o činnosti rolnické školy přerovské ve školním roce 1865–1866, 1867;
Desatero přikázání pro hospodáře, 1878; Úvahy o pojišťování hovězího dobytka
jako návod k jeho zařizování, 1896; Rolníci a rolnice, dávejte syny své
do rolnických a dcery do hospodyňských škol, 1900 (leták); Ovoce v ohledu
zdravotním a potravním, 1904.

'''L:''' OSN 7, s. 278; F. Obrtel, J. R. D., in: Moravští sedláci v letech 1848–
1904, 1919, s. 235–239; týž, Moravští sedláci v druhé polovici 19. století,
1931, passim (s F. Wenzlem); F. Wenzl, Profesor J. R. D. 1833–1905, první
průkopník zemědělského družstevnictví na Moravě, 1935; týž, Význam profesora
J. R. D. v dějinách zemědělského družstevnictví, in: VČAZ 12, 1936,
č. 1–2, s. 1–11; týž, Dějiny záložen a ostatního družstevního podnikání na
Moravě do roku 1885, 1937, zvl. s. 91n.; E. Reich, Prof. J. R. D., průkopník
zemědělského pokroku na Moravě, in: VČAZ 12, 1936, č. 1–2, s. 12–23;
týž, J. R. D., in: M. Michálek (ed.), Zemědělští buditelé, 1937, s. 275–300;
R. Fischer, Olomoucký památník, 1938, s. 43–46; A. Verbík, Formování
agrární ideologie na Moravě v 60. letech 19. století, in: ČMM 96, 1977,
s. 116–128; P. Pospěch, Výročí J. R. D., in: Zprávy Krajského vlastivědného
muzea v Olomouci, 1980, č. 208, s. 26–27; týž, Příspěvek k politické
činnosti J. R. D., in: tamtéž, 1981, č. 214, s. 6–12; Z. Fišer, Korespondence
J. R. D. v pozůstalosti Františka Skopalíka. Dva buditelé hospodářského
života Hané, in: tamtéž, 1992, č. 268, s. 13–23; týž, Hospodářská jednota
záhlinicko-kvasická (1861–1912), 1997, passim; F. Kraváček, Specifika podnikatelské
aktivity hanáckého rolnictva ve 2. polovině 19. století, in: Podnikatelstvo
jako předmět historického výzkumu, 1994, s. 97–104; V. Rouča,
Dějiny rolnického podniku na příkladu cukrovaru v Holici u Olomouce,
2007 (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno).

'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 509, římskokatolický
farní úřad Prostějov, matrika narozených sv. XV, fol. 12.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/147224 Bibliografie dějin Českých zemí]

Zdeněk Fišer

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]]
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1833]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Praha]]