DEMETZ Hans 11.8.1894-1981: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DEMETZ Hans 11.8.1895-26.2.1984 na DEMETZ Hans 11.8.1894-1981 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 30. 12. 2016, 19:11

Hans DEMETZ
Narození 11.8.1894
Místo narození Praha
Úmrtí 1981
Místo úmrtí Praha
Povolání

81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39280

DEMETZ, Hans, * 11. 8. 1894 Praha, † 1981 Praha, dramaturg, režisér, divadelní ředitel

Rodina měla původ v rétorománské jazykové minoritě (Ladinové) v jižním Tyrolsku. D. pseudonymy Hans Metz, Franz Metz a jméno Demetz-Tlousel, pod nímž vystupoval během druhé světové války, byly odvozeny ze jména a přídomku předků ze 17. století de Metz da Tlousel. Již v době studia na staroměstském gymnáziu psal D. básně, uveřejňované v deníku Prager Tagblatt, později sebrané a vydané. 1913 se z vlastní iniciativy seznámil s ředitelem pražského Nového německého divadla Heinrichem Tewelesem a zprvu anonymně pro něj lektoroval dramatické texty. Během první světové války byl odveden, ale záhy vyreklamován pro divadlo. Od sezony 1915/16 se stal dramaturgem činohry a jedním z režisérů pražského německého divadla (do dokončení studia anonymně). Setrval v souboru i po 1918 za Tewelesova nástupce Leopolda Kramera. Se skupinou herců pražského německého divadla připravoval komorní inscenace také pro pražský sál Mozartea a organizoval tam přednášky (1924 též vzpomínku na zemřelého F. Kafku). 1923–25 s ním v divadle příležitostně spolupracoval bratr Karl D. (* 18. 1. 1898 Praha, † po 1979 SRN), výtvarník, který navrhl pět výprav (1923 B. Brecht, 1924 E. G. O’Neill, 1925 N. N. Jevreinov, W. Shakespeare, J. Berstl). 1926 se D. ucházel o místo ředitele Spojených německých divadel v Brně, které bylo po sebevraždě ředitele Julia Hertzky třeba rychle obsadit, a mezi 26 uchazeči je získal. Vedl soubor do konce sezony 1931/32 v období ekonomických a politických problémů. (V říjnu 1928 se dostal do konfliktu s německými studenty, kteří rušili představení k 10. výročí založení republiky, a svědčil proti nim 1930 u soudu, jeho ředitelská smlouva poté nebyla obnovena.) Působil zároveň v divadelních stavovských organizacích (Bund der deutschen Bühnenangehörigen) a zastupoval je ve Svazu ředitelů německých divadel v ČSR (Verband der deutschen Bühnenleiter in der CSR; zvolen jednatelem 1926, 1929).

Od září 1932 do května 1933 byl spolu s bratrem Karlem nájemcem, ředitelem a vrchním režisérem divadla Die Komödie ve Vídni. Maličká scéna s minimem vlastních zaměstnanců hrála převážně s hosty. Po návratu do Československa hledal D. krátkodobá zaměstnání. Vrátil se jako čelný funkcionář do německých stavovských divadelních organizací v českých zemích (1935 opět zvolen jednatelem Svazu ředitelů německých divadel v ČSR). Pracoval též pro vysílání pražského německého rozhlasu v Mělníku, jež bylo v programové správě spolku Urania. Po emigraci ředitele pražského německého divadla Paula Egera převzal D. v září 1938 vedení Svazu ředitelů německých divadel. Pracoval jako asistent v Praze v Cinema Broadway (kino Sevastopol). Funkci vykonával do 1941, kdy byl Svaz na základě dekretu říšského protektora zrušen, poté do 1943, kdy likvidace definitivně proběhla a spolek byl vymazán z protektorátního rejstříku. 1943–44 působil jako administrátor v soukromém divadle Rose Theater v Berlíně, které hrálo lidové hry v místním nářečí. Po válce žil D. v ČSR jako učitel němčiny. Po 1970 napsal z iniciativy Divadelního ústavu v Praze dějiny pražské německé scény do roku 1945, jež zahrnuly (na základě kompilace z existující literatury) dobu od konce 18. století do první světové války, meziválečné období rekapitulovaly podle denního tisku a osobního svědectví (jedenáctisvazkový rukopis v knihovně Divadelního ústavu: Geschichte des deutschen Theaters in Prag). Jeho synem je Peter D. (* 21. 10. 1922 Praha), český literární historik a spisovatel žijící v USA.

Jako dramaturg a režisér pražského německého divadla měl D. značný podíl na utváření jeho činoherního programu. Za dobu pražského působení režijně připravil více než 60 her (mj. světové premiéry Hasencleverových dramat Der Sohn, 1916; Die Menschen a Jenseits, 1920; G. Kaisera Friedrich und Anna, 1922; E. Tollera, Der entfesselte Wotan, 1925; Wedekindův cyklus, 1920, jehož hlavní protagonistkou byla Rahel Sanzara, ad.). Po několik let vedl tzv. Kammerspiele (1916–22), cykly soudobých dramat, inscenovaných se zvláštní péčí, jež se konaly nejprve ve Stavovském divadle a po jeho zabrání pro český provoz (1920) na scéně Kleine Bühne. Pro tento účel D. založil a redigoval časopis Blätter der deutschen Kammerspiele (zachován fragmentárně 1916–22), který sloužil jako denní program a obsahoval zpravidla soubor drobných studií. D. aktivita zásadně přispěla k vybudování širokého soudobého repertoáru německé činohry, především k uvádění expresionistických dramat. V tomto smyslu působil D. paralelně s Karlem Hugo Hilarem, režisérem českého divadla. Zařadil také do repertoáru řadu prací soudobých německých autorů z českých zemí (O. Baum, M. Brod, E. E. Kisch, P. Leppin, W. Tschuppik, E. Weiss, L. Winder ad.).

Situace v Brně byla specifická v tom, že soubor hrál na dvou scénách: opera se dělila o bývalé německé, nyní Mahenovo divadlo s českou operou, činohra hrála v Redutě. Už z těchto podmínek vyplývala užší spolupráce s českými soubory (D. se spřátelil mj. s Oldřichem Novým). V Brně režíroval i opery a operety. V činohře obtížně prosazoval moderní inscenační styl, zvláště u klasických děl. Na kritiku narazilo hned úvodní inscenačně aktualizované nastudování Goethova Fausta (1926), jež bylo replikou jeho pražské režijní koncepce. Spontánně byla akceptována vynalézavá scénografie D. úpravy Dreigroschenoper (B. Brecht – K. Weill, 1929). Ve všestranném repertoáru s novými německými dramaty (H. v. Hofmannsthal, W. Hasenclever) byla početně zastoupena česká a slovanská tvorba (K. Čapek, F. Langer, J. Hašek – M. Brod – H. Reimann, Der brave Soldat Schweik; B. Smetana, A. Dvořák, M. P. Musorgskij ad.).

D: básně: Dämmerung, 1914; Dir zur Feier, 1915; studie: Kammerspiele mit Gewalt, in: 50 Jahre Neues deutsches Theater in Prag, 1888–1938, 1938, s. 29–32 [vzpomínka]; Meine persönlichen Beziehungen und Erinnerungen an den Prager deutschen Dichterkreis, in: Weltfreunde, Konferenz über die Prager deutsche Literatur, 1967, s. 135–146; Das Prager deutsche Theater, in: Neue Zürcher Zeitung 10. 9. 1966, přetisk in: Darmstadt Forum 1966/67, č. 6; hry: Der Narr von Nürnberg, 1915 (provedení nezjištěno); Die goldene Geige, vánoční pohádka (premiéra 22. 12. 1917 Praha); Der Mann mit der Maske, jednoaktová komedie (pod jm. Franz Metz, spoluautor Hans Regina Nack, premiéra 12. 1. 1921 Praha); Sommernacht, komedie, 1923 (provedení nezjištěno); Vysoké „C“, komedie (spoluautor Hans Regina Nack, premiéra 16. 7. 1925 česky v divadle Komedia v Lucerně, překlad Rudolf Kautsky, rkp. v knihovně Divadelního ústavu Praha); úprava: Dreigroschenoper (B. Brecht – K. Weill), 1929 Brno; Die Dame auf dem Titelblatt, komedie, 1933 (provedení nezjištěno).

L: H. D.: Direktor der Brünner deutschen Theater, in: Bohemia 9. a 10. 1. 1926; M. Brod, Abschied von D., in: Prager Tagblatt 9. a 10. 1. 1926; E. Steiner, Die Brünner und ihr Stadttheater, Leimer – Heidelberg 1964, s. 91n. (rok nástupu do funkce je uveden chybně); V. Cejpek, Německé divadlo v Brně v letech 1918–1932, diplomová práce FF univerzity v Brně 1977; A. Scherl, Das expressionistische Theater auf Prager deutschen und tschechischen Bühnen 1914–1925, in: Deutschsprachiges Theater in Prag (konference v Praze 2000), 2001, s. 273–285, česky: Expresionistické divadlo na pražských německých a českých scénách 1914–1925, in: Divadelní revue 2000, č. 4, s. 36–42; OSND 2/1, s. 32; Kosch 1, s. 310; P. Demetz, Prague in Danger. The Years of German Occupation 1939–45. Memories and History, Terror and Resistance, Theater and Jazz, Film and Poetry, Politics and War, New York 2008 (passim).

P: NA Praha, konskripce pražského policejního ředitelství 1850–1914 (www.nacr.cz/C-fondy/digi.aspx – chybný rok narození); Divadelní ústav Praha, Almanach und Adressenbuch […] deutsches Theater in Prag (sez. 1917–1927); Deutscher Bühnenalmanach 1933, s. 667; Deutsches Bühnenjahrbuch 1940, s. 730; 1941, s. 780; 1942, s. 820; 1943, s. 586 [zaznamenán jako Demetz/Tloussel (!)]; Deutsches Bühnenjahrbuch 1974, s. 64 [Karl] a 1979, s. 690 [Karl]; pražský německý denní tisk k jednotlivým inscenacím (zvl. Prager Tagblatt a Bohemia).

Jitka Ludvová