Biografický slovník
DEMUTH Osvald 12.9.1936-15.9.1988: Porovnání verzí
(DEMUTH_Osvald_12.9.1936-15.9.1988) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DEMUTH, Osvald''', ''* 12. 9. 1936 Praha, † 15. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog'' | ||
| − | + | Pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec Osvald D. 1938–45 | |
| + | pracoval jako pedagogický správce Klárova slepeckého ústavu | ||
| + | v Praze. 1945–58 rodina žila v Hradci Králové, kde otec | ||
| + | působil jako ředitel chlapecké výchovny a později vyučoval na | ||
| + | zvláštní škole. | ||
| + | |||
| + | D. maturoval na hradeckém gymnáziu 1954 a zapsal se na | ||
| + | Matematicko-fyzikální fakultu UK (MFF UK) v Praze, kde | ||
| + | 1959 absolvoval obor matematika se specializací na matematickou | ||
| + | analýzu a na fakultě zůstal jako asistent až do 1961. | ||
| + | Od listopadu 1960 byl vyslán na roční stáž do Sovětského | ||
| + | svazu na Mechanicko-matematickou fakultu Moskevské | ||
| + | státní univerzity. V říjnu 1961 byl v Praze přijat do vědecké | ||
| + | aspirantury u školitele ruského profesora A. A. Markova, k jejímu | ||
| + | ukončení odjel zpět do Moskvy a v prosinci 1964 obhájil | ||
| + | kandidátskou práci z oboru konstruktivní matematiky a získal | ||
| + | titul kandidáta fyzikálně-matematických věd. 1965–69 působil | ||
| + | na MFF UK jako odborný asistent. Od února do srpna | ||
| + | 1968 absolvoval pracovní pobyt v leningradském oddělení | ||
| + | Matematického ústavu V. A. Stěklova Akademie věd SSSR. | ||
| + | 1968 obhájil na MFF UK habilitační práci z konstruktivní | ||
| + | matematiky, 1969 byl ustanoven docentem matematiky | ||
| + | a jmenován vedoucím oddělení teorie algoritmů při katedře | ||
| + | matematické logiky na MFF UK. 1969 vystoupil z KSČ | ||
| + | a za politické postoje byl po zbytek života postihován, 1972 | ||
| + | zbaven místa docenta a převeden na místo odborného pracovníka. | ||
| + | Nesměl přednášet ani vykonávat pedagogickou práci. | ||
| + | 1977 se stal vědeckým pracovníkem, od 1978 mohl opět | ||
| + | přednášet, místo docenta mu však nebylo nikdy vráceno. | ||
| + | |||
| + | Patřil k významným představitelům konstruktivní matematiky | ||
| + | tzv. ruské školy, založené A. A. Markovem. Tento směr | ||
| + | v matematice charakterizuje důraz na možnost efektivní konstruovatelnosti | ||
| + | uvažovaných objektů. Pojem aktuálního nekonečna | ||
| + | (při kterém nekonečné množiny jsou chápány jako | ||
| + | zakončené objekty) není akceptován a je nahrazen pojmem | ||
| + | potenciálního nekonečna (při němž je nekonečno chápáno jenom | ||
| + | jako nekončící nezavršený proces). Logickým základem | ||
| + | tohoto přístupu se stala teorie algoritmů, tzn. teorie efektivní | ||
| + | vyčíslitelnosti. S tímto zaměřením se D. věnoval novému, | ||
| + | často nezvyklému, pohledu na klasické partie matematiky, | ||
| + | zejména na teorii funkcí reálné proměnné, diferenciálnímu | ||
| + | a integrálnímu počtu a teorii míry, vše z hlediska efektivně | ||
| + | vyčíslitelných reálných čísel a efektivně vyčíslitelných funkcí | ||
| + | na těchto číslech. | ||
| + | |||
| + | Na základě intuice zavedl řadu klíčových pojmů a dosáhl zcela | ||
| + | originálních a významných výsledků. Jak se později ukázalo, | ||
| + | výsledky z oblasti efektivní teorie míry mají velký význam | ||
| + | i v teorii algoritmické náhodnosti a jsou v současnosti hojně | ||
| + | citovány v monografiích z této oblasti. Bibliografie všech D. | ||
| + | známých prací z oblasti konstruktivnosti, vyčíslitelnosti a složitosti | ||
| + | v oblasti matematické analýzy shrnula 58 prací, u nichž | ||
| + | byl D. autorem nebo spoluautorem. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: The Lebesgue measurability of sets in constructive mathematic | ||
| + | (Russian), in: Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae | ||
| + | 10, 1969, s. 463–492; Constructive pseudonumbers (Russian), in: tamtéž | ||
| + | 16, 1975, s. 315–331; Pseudodiff erentiability of constructive functions on | ||
| + | constructive real numbers (Russian), in: tamtéž 21 (3), 1980, s. 489–505; | ||
| + | Some classes of arithmetical real numbers (Russian), in: tamtéž 23 (3), 1982, | ||
| + | s. 453–465; A notion of semigenericity, in: tamtéž 28 (1), 1987, s. 71–84; | ||
| + | O. D. – A. Kučera, Remarks on 1-genericity, semigenericity and related | ||
| + | concepts, in: tamtéž, s. 85–94; Reducibilities of sets based on constructive | ||
| + | functions of a real variable, in: tamtéž, 29 (1), 1988, s. 143–156; Remarks on | ||
| + | the structure of tt-degrees based on constructive measure theory, in: tamtéž, | ||
| + | 29 (2), 1988, s. 233–247; Remarks on Denjoy sets, in: Mathematical logic, | ||
| + | pages, New York, 1990, s. 267–280; D. Bridges – O. D., On the Lebesgue | ||
| + | measurability of continuous functions in constructive analysis, in: Bulletin | ||
| + | American Mathematical Society, New Ser. 24 (1991), 2, s. 259–276; soupis | ||
| + | prací: http://www.zentralblatt-math.org/zmath/en/search/; http://cca-net.de/publications/unclassified.html. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČBS, s. 107; Tomeš 1, s. 230. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Část odborné pozůstalosti uložena na MFF UK Praha. | ||
| + | |||
| + | Antonín Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 30. 12. 2016, 20:51
| Osvald DEMUTH | |
 | |
| Narození | 12.9.1936 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 15.9.1988 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
1- Matematik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68970 |
DEMUTH, Osvald, * 12. 9. 1936 Praha, † 15. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog
Pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec Osvald D. 1938–45 pracoval jako pedagogický správce Klárova slepeckého ústavu v Praze. 1945–58 rodina žila v Hradci Králové, kde otec působil jako ředitel chlapecké výchovny a později vyučoval na zvláštní škole.
D. maturoval na hradeckém gymnáziu 1954 a zapsal se na Matematicko-fyzikální fakultu UK (MFF UK) v Praze, kde 1959 absolvoval obor matematika se specializací na matematickou analýzu a na fakultě zůstal jako asistent až do 1961. Od listopadu 1960 byl vyslán na roční stáž do Sovětského svazu na Mechanicko-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity. V říjnu 1961 byl v Praze přijat do vědecké aspirantury u školitele ruského profesora A. A. Markova, k jejímu ukončení odjel zpět do Moskvy a v prosinci 1964 obhájil kandidátskou práci z oboru konstruktivní matematiky a získal titul kandidáta fyzikálně-matematických věd. 1965–69 působil na MFF UK jako odborný asistent. Od února do srpna 1968 absolvoval pracovní pobyt v leningradském oddělení Matematického ústavu V. A. Stěklova Akademie věd SSSR. 1968 obhájil na MFF UK habilitační práci z konstruktivní matematiky, 1969 byl ustanoven docentem matematiky a jmenován vedoucím oddělení teorie algoritmů při katedře matematické logiky na MFF UK. 1969 vystoupil z KSČ a za politické postoje byl po zbytek života postihován, 1972 zbaven místa docenta a převeden na místo odborného pracovníka. Nesměl přednášet ani vykonávat pedagogickou práci. 1977 se stal vědeckým pracovníkem, od 1978 mohl opět přednášet, místo docenta mu však nebylo nikdy vráceno.
Patřil k významným představitelům konstruktivní matematiky tzv. ruské školy, založené A. A. Markovem. Tento směr v matematice charakterizuje důraz na možnost efektivní konstruovatelnosti uvažovaných objektů. Pojem aktuálního nekonečna (při kterém nekonečné množiny jsou chápány jako zakončené objekty) není akceptován a je nahrazen pojmem potenciálního nekonečna (při němž je nekonečno chápáno jenom jako nekončící nezavršený proces). Logickým základem tohoto přístupu se stala teorie algoritmů, tzn. teorie efektivní vyčíslitelnosti. S tímto zaměřením se D. věnoval novému, často nezvyklému, pohledu na klasické partie matematiky, zejména na teorii funkcí reálné proměnné, diferenciálnímu a integrálnímu počtu a teorii míry, vše z hlediska efektivně vyčíslitelných reálných čísel a efektivně vyčíslitelných funkcí na těchto číslech.
Na základě intuice zavedl řadu klíčových pojmů a dosáhl zcela originálních a významných výsledků. Jak se později ukázalo, výsledky z oblasti efektivní teorie míry mají velký význam i v teorii algoritmické náhodnosti a jsou v současnosti hojně citovány v monografiích z této oblasti. Bibliografie všech D. známých prací z oblasti konstruktivnosti, vyčíslitelnosti a složitosti v oblasti matematické analýzy shrnula 58 prací, u nichž byl D. autorem nebo spoluautorem.
D: výběr: The Lebesgue measurability of sets in constructive mathematic (Russian), in: Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae 10, 1969, s. 463–492; Constructive pseudonumbers (Russian), in: tamtéž 16, 1975, s. 315–331; Pseudodiff erentiability of constructive functions on constructive real numbers (Russian), in: tamtéž 21 (3), 1980, s. 489–505; Some classes of arithmetical real numbers (Russian), in: tamtéž 23 (3), 1982, s. 453–465; A notion of semigenericity, in: tamtéž 28 (1), 1987, s. 71–84; O. D. – A. Kučera, Remarks on 1-genericity, semigenericity and related concepts, in: tamtéž, s. 85–94; Reducibilities of sets based on constructive functions of a real variable, in: tamtéž, 29 (1), 1988, s. 143–156; Remarks on the structure of tt-degrees based on constructive measure theory, in: tamtéž, 29 (2), 1988, s. 233–247; Remarks on Denjoy sets, in: Mathematical logic, pages, New York, 1990, s. 267–280; D. Bridges – O. D., On the Lebesgue measurability of continuous functions in constructive analysis, in: Bulletin American Mathematical Society, New Ser. 24 (1991), 2, s. 259–276; soupis prací: http://www.zentralblatt-math.org/zmath/en/search/; http://cca-net.de/publications/unclassified.html.
L: ČBS, s. 107; Tomeš 1, s. 230.
P: Část odborné pozůstalosti uložena na MFF UK Praha.
Antonín Kučera
