DENKSTEIN Vladimír 3.2.1906-16.2.1993: Porovnání verzí

Z Personal
(DENKSTEIN_Vladimír_3.2.1906-16.2.1993)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.2.1906
 
| datum narození = 3.2.1906
−
| místo narození = Dobřany, o. Plzeň-jih
+
| místo narození = Dobřany u Plzně
 
| datum úmrtí = 16.2.1993
 
| datum úmrtí = 16.2.1993
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Vladimír DENKSTEIN
+
}}
 +
'''DENKSTEIN, Vladimír''', ''* 3. 2. 1906 Dobřany u Plzně, † 16. 2. 1993 Praha, historik, historik umění, muzejní pracovník''
 +
 
 +
Studoval od 1924 Filozofickou fakultu UK, obor zeměpis
 +
a historie (u Václava Novotného, Jaroslava Bidla a Josefa V.
 +
Šimáka), dějiny umění u Vojtěcha Birnbauma, navštěvoval
 +
také přednášky Antonína Matějčka. 1928–29 pobýval
 +
na stipendiu ve Varšavě a v Krakově, kde psal práci ''Ideál''
 +
''polského šlechtice v době Zikmunda II. Augusta'' a připravoval
 +
disertaci ''Gotická cihlová architektura ve 13. a 14. století''.
 +
1930–32 dokončil studia dějin umění a stal se asistentem
 +
prof. V. Birnbauma. Po dosažení doktorátu nastoupil do muzea
 +
v Českých Budějovicích jako historik umění. Po německé
 +
okupaci byl 1940 propuštěn a vrátil se do Prahy. Působil
 +
zprvu v Národním muzeu a v Národní galerii, 1942 se stal
 +
kmenovým zaměstnancem Národního muzea. Pracoval nejprve
 +
v národopisném oddělení, 1946 se stal vedoucím oddělení
 +
historické archeologie. Od 1948 byl zastupujícím ředitelem,
 +
1956–70 ředitelem Národního muzea. Působil v různých
 +
odborných institucích, 1952–60 jako předseda Svazu českých
 +
muzeí, od 1959 v Ústřední muzejní radě, přijal členství
 +
a funkce v mezinárodních muzejních a památkářských organizací
 +
(ICOM) ad.
 +
 
 +
Patřil k historikům umění vídeňské školy, jeho hlavním studijním
 +
zájmem byl český středověk. D. dílo se vyznačovalo
 +
vysokou odbornou spolehlivostí založenou na důkladné badatelské
 +
práci, přesné analýze archivních dokumentů a znalosti
 +
historického materiálu. Výsledky práce publikoval od
 +
1928 v ''Ročence Kruhu pro pěstování dějin umění'', v ''Památkách''
 +
''archeologických'', v Časopise ''Národního muzea'', ve ''Sborníku''
 +
''Národního muzea'' (do 1974 byl jeho redaktorem), později
 +
v ''Umění'', ''Rozpravách ČSAV'' ad. Napsal řadu odborných studií,
 +
mj. o stavební historii gotických kostelů (Panny Marie Sněžné
 +
v Praze, 1932; dominikánský kostel v Českých Budějovicích,
 +
1933; sv. Jiljí v Nymburce a Nanebevzetí P. Marie v Opavě,
 +
1935 ad.) nebo o jihočeském gotickém sochařství (Madona
 +
z Kamenného Újezda, 1934; sv. Bartoloměj z dnes již zaniklé
 +
obce Horní Drkolné, 1937; Madona z Rudolfova, 1949 ad.).
 +
Podílel se na řadě výstav, nejvýznamnější z nich byla výstava
 +
jihočeské gotiky v Umělecké besedě v Praze (1935). I po odchodu
 +
do důchodu se dále věnoval historické práci, přednášel
 +
pro Klub Za starou Prahu a pracoval jako odborný průvodce.
 +
 
 +
'''D:''' Katedrální chrám sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, 1942; Zvíkov,
 +
1948; Švabinského cyklus litografií Satyr, 1949; O úkolech české archeologie,
 +
1953; Jihočeská gotika (s F. Matoušem), 1953; Sbírka české architektonické
 +
plastiky 11.–19. století (se Z. Drobnou a J. Kybalovou), 1958; Lapidarium
 +
Národního muzea, 1958; Pavézy českého typu 1–3, 1962–1964, 1965; Hollarovy
 +
rané kresby z let 1625–1630, 1977; K vývoji symbolů a k interpretacím
 +
děl středověkého umění, 1987; Někdejší vyšehradský lustr z roku 1129,
 +
in: Královský Vyšehrad, 1992, s. 83–91.
 +
 
 +
'''L:''' K. Bezděk – R. Khel – F. Pospíšil, Bibliografie prací V. D. 1928–1965, in:
 +
ČNM 135, 1966, s. 71–76; J. Hořejší, Bibliografie prací V. D. 1966–1986,
 +
in: Umění 34, 1986, s. 358–359; Z. Drobná, Šedesát let V. D., in: ČNM
 +
135, 1966, s. 1–4; H. Johnová, Jubileum PhDr. V. D., DrSc., in: tamtéž,
 +
155, 1986, s. 100–101; J. Kropáček, Životní jubileum V. D., in: Umění 34,
 +
1986, s. 356–358; J. Čechura, Sto let od narození V. D., in: ČNM, řada
 +
historická 175, 2006, č. 1–2, s. 1–2; A. Šubrtová, Pár vzpomínek na velkého
 +
ředitele, in: tamtéž, s. 3–4; NEČVU 1, s. 133–134; SČSVU 2, s. 40; Tomeš
 +
1, s. 231.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv NM Praha, osobní fond V. D.
 +
 
 +
Jarmila Štogrová
  
−
== Literatura ==
 
−
  SČSVU II, 40-41; PDČSD II, 404; KK I, 146; Chvojka 214;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
 
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]

Verze z 31. 12. 2016, 16:48

Vladimír DENKSTEIN
Narození 3.2.1906
Místo narození Dobřany u Plzně
Úmrtí 16.2.1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45385

DENKSTEIN, Vladimír, * 3. 2. 1906 Dobřany u Plzně, † 16. 2. 1993 Praha, historik, historik umění, muzejní pracovník

Studoval od 1924 Filozofickou fakultu UK, obor zeměpis a historie (u Václava Novotného, Jaroslava Bidla a Josefa V. Šimáka), dějiny umění u Vojtěcha Birnbauma, navštěvoval také přednášky Antonína Matějčka. 1928–29 pobýval na stipendiu ve Varšavě a v Krakově, kde psal práci Ideál polského šlechtice v době Zikmunda II. Augusta a připravoval disertaci Gotická cihlová architektura ve 13. a 14. století. 1930–32 dokončil studia dějin umění a stal se asistentem prof. V. Birnbauma. Po dosažení doktorátu nastoupil do muzea v Českých Budějovicích jako historik umění. Po německé okupaci byl 1940 propuštěn a vrátil se do Prahy. Působil zprvu v Národním muzeu a v Národní galerii, 1942 se stal kmenovým zaměstnancem Národního muzea. Pracoval nejprve v národopisném oddělení, 1946 se stal vedoucím oddělení historické archeologie. Od 1948 byl zastupujícím ředitelem, 1956–70 ředitelem Národního muzea. Působil v různých odborných institucích, 1952–60 jako předseda Svazu českých muzeí, od 1959 v Ústřední muzejní radě, přijal členství a funkce v mezinárodních muzejních a památkářských organizací (ICOM) ad.

Patřil k historikům umění vídeňské školy, jeho hlavním studijním zájmem byl český středověk. D. dílo se vyznačovalo vysokou odbornou spolehlivostí založenou na důkladné badatelské práci, přesné analýze archivních dokumentů a znalosti historického materiálu. Výsledky práce publikoval od 1928 v Ročence Kruhu pro pěstování dějin umění, v Památkách archeologických, v Časopise Národního muzea, ve Sborníku Národního muzea (do 1974 byl jeho redaktorem), později v Umění, Rozpravách ČSAV ad. Napsal řadu odborných studií, mj. o stavební historii gotických kostelů (Panny Marie Sněžné v Praze, 1932; dominikánský kostel v Českých Budějovicích, 1933; sv. Jiljí v Nymburce a Nanebevzetí P. Marie v Opavě, 1935 ad.) nebo o jihočeském gotickém sochařství (Madona z Kamenného Újezda, 1934; sv. Bartoloměj z dnes již zaniklé obce Horní Drkolné, 1937; Madona z Rudolfova, 1949 ad.). Podílel se na řadě výstav, nejvýznamnější z nich byla výstava jihočeské gotiky v Umělecké besedě v Praze (1935). I po odchodu do důchodu se dále věnoval historické práci, přednášel pro Klub Za starou Prahu a pracoval jako odborný průvodce.

D: Katedrální chrám sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, 1942; Zvíkov, 1948; Švabinského cyklus litografií Satyr, 1949; O úkolech české archeologie, 1953; Jihočeská gotika (s F. Matoušem), 1953; Sbírka české architektonické plastiky 11.–19. století (se Z. Drobnou a J. Kybalovou), 1958; Lapidarium Národního muzea, 1958; Pavézy českého typu 1–3, 1962–1964, 1965; Hollarovy rané kresby z let 1625–1630, 1977; K vývoji symbolů a k interpretacím děl středověkého umění, 1987; Někdejší vyšehradský lustr z roku 1129, in: Královský Vyšehrad, 1992, s. 83–91.

L: K. Bezděk – R. Khel – F. Pospíšil, Bibliografie prací V. D. 1928–1965, in: ČNM 135, 1966, s. 71–76; J. Hořejší, Bibliografie prací V. D. 1966–1986, in: Umění 34, 1986, s. 358–359; Z. Drobná, Šedesát let V. D., in: ČNM 135, 1966, s. 1–4; H. Johnová, Jubileum PhDr. V. D., DrSc., in: tamtéž, 155, 1986, s. 100–101; J. Kropáček, Životní jubileum V. D., in: Umění 34, 1986, s. 356–358; J. Čechura, Sto let od narození V. D., in: ČNM, řada historická 175, 2006, č. 1–2, s. 1–2; A. Šubrtová, Pár vzpomínek na velkého ředitele, in: tamtéž, s. 3–4; NEČVU 1, s. 133–134; SČSVU 2, s. 40; Tomeš 1, s. 231.

P: Archiv NM Praha, osobní fond V. D.

Jarmila Štogrová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DENKSTEIN_Vladimír_3.2.1906-16.2.1993&oldid=97003“