Biografický slovník
DENK Petr 20.9.1902-29.5.1955: Porovnání verzí
(DENK_Petr_20.9.1902-29.5.1955) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Petr DENK | | jméno = Petr DENK | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Denk Petr portret.jpg |
| datum narození = 20.9.1902 | | datum narození = 20.9.1902 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kroměříž |
| datum úmrtí = 29.5.1955 | | datum úmrtí = 29.5.1955 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Gottwaldov (dnes Zlín) |
| povolání = 64- Překladatel | | povolání = 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 175-176 |
| + | }} | ||
| + | '''DENK, Petr''' ''(vl. jm. Císař, Josef ), * 20. 9. 1902 Kroměříž, † 29. 5. 1955 Gottwaldov (dnes Zlín), prozaik, překladatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině cukráře. 1920 maturoval na reálce v rodišti. | ||
| + | 1920–21 studoval na Fakultě architektury a pozemního | ||
| + | stavitelství brněnské techniky, 1921–24 na AVU v ateliéru | ||
| + | Jakuba Obrovského malbu. Pro smrt otce studia nedokončil. | ||
| + | Nastoupil jako učitel češtiny a výtvarné výchovy a vyučoval | ||
| + | na měšťanských školách v Českých Budějovicích, Lučenci, | ||
| + | Zvolenu, od 1930 trvale ve Zlíně. Jako levicový sociální demokrat | ||
| + | se zapojil do veřejného života, zejména přispíval do | ||
| + | časopisů ''Dělnická osvěta'', ''Index'', ''ReD'' a ''Levá fronta''. 1935 se | ||
| + | účastnil zájezdu moravských učitelů do SSSR, 1937 se stal | ||
| + | delegátem na antifašistickém kreslířském kongresu v Paříži. | ||
| + | Po osvobození vstoupil do KSČ, 1945–51 pracoval na ministerstvu | ||
| + | školství, 1951 byl jmenován ředitelem zlínské střední | ||
| + | všeobecně vzdělávací školy a krajského pedagogického sboru. | ||
| + | 1953 mu jako prvnímu učiteli byl propůjčen Řád práce. | ||
| + | |||
| + | Veškerá knižní produkce autora byla podepsána pseudonymem. | ||
| + | D. debutoval 1936 průkopnickou příručkou ''Metodika'' | ||
| + | ''školního filmu'', kde zúročil vztahy se sovětskými pedagogy a autory | ||
| + | pro mládež. Osobní přátelství navázal zvláště se Samuilem | ||
| + | Maršakem. Přeložil sborník statí ''Nová ruská škola'' a na podnět | ||
| + | Lubomíra Linharta Andrejevského ''Metodologii zvukového'' | ||
| + | ''filmu''. Mládeži určil populárně-naučné monografie o Josefu | ||
| + | Mánesovi, Kryštofu Kolumbovi a Josefu Václavu Myslbekovi. | ||
| + | Po Mnichovu zahájil spolupráci s nakladatelem Václavem | ||
| + | Pavlánem a připravil pro něho několik svazků autorských interpretací | ||
| + | a výborů pohádek evropských a asijských národů, | ||
| + | prvně do češtiny tlumočil ruskou pohádku ''Mrazík''. Vlastní | ||
| + | pohádky zpracoval ve svazcích ''O chytrém vlkovi'' a ''Moudrý ježek''. | ||
| + | Nejzásadnější bylo D. dílo překladatelské. Od druhé poloviny | ||
| + | 30. let uváděl v překladech dobré kvality soustavně sovětské | ||
| + | spisovatele se zaměřením na děti a mládež. Klasickými se staly | ||
| + | jeho překlady V. Biankiho či A. Gajdara, překládal také z M. | ||
| + | Iljina, M. Prišvina, A. Tolstého, S. Maršaka, V. Korolenka, A. | ||
| + | Makarenka, B. Žitkova. Pro děti upravil Turgeněvovy ''Lovcovy'' | ||
| + | ''zápisky'', Gogolova ''Tarase Bulbu'' a Puškinovu ''Kapitánskou dcerku''. | ||
| + | V poúnorovém období překládal i agitační sovětskou pedagogickou | ||
| + | literaturu. Za války se představil rovněž překlady | ||
| + | klasických děl pro mládež z němčiny (Hoffmannův ''Louskáček'', | ||
| + | Bonselsova ''Včelka Mája'', pohádky bratrů Grimmů). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 1, s. 532–533; T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů pro | ||
| + | chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 28. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/378297 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
| + | [[Kategorie:Kroměříž]] | ||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
| + | [[Kategorie:Zlín]] | ||
Aktuální verze z 27. 11. 2019, 17:46
| Petr DENK | |
 | |
| Narození | 20.9.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Kroměříž |
| Úmrtí | 29.5.1955 |
| Místo úmrtí | Gottwaldov (dnes Zlín) |
| Povolání | 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 175-176 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69314 |
DENK, Petr (vl. jm. Císař, Josef ), * 20. 9. 1902 Kroměříž, † 29. 5. 1955 Gottwaldov (dnes Zlín), prozaik, překladatel, pedagog
Narodil se v rodině cukráře. 1920 maturoval na reálce v rodišti. 1920–21 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství brněnské techniky, 1921–24 na AVU v ateliéru Jakuba Obrovského malbu. Pro smrt otce studia nedokončil. Nastoupil jako učitel češtiny a výtvarné výchovy a vyučoval na měšťanských školách v Českých Budějovicích, Lučenci, Zvolenu, od 1930 trvale ve Zlíně. Jako levicový sociální demokrat se zapojil do veřejného života, zejména přispíval do časopisů Dělnická osvěta, Index, ReD a Levá fronta. 1935 se účastnil zájezdu moravských učitelů do SSSR, 1937 se stal delegátem na antifašistickém kreslířském kongresu v Paříži. Po osvobození vstoupil do KSČ, 1945–51 pracoval na ministerstvu školství, 1951 byl jmenován ředitelem zlínské střední všeobecně vzdělávací školy a krajského pedagogického sboru. 1953 mu jako prvnímu učiteli byl propůjčen Řád práce.
Veškerá knižní produkce autora byla podepsána pseudonymem. D. debutoval 1936 průkopnickou příručkou Metodika školního filmu, kde zúročil vztahy se sovětskými pedagogy a autory pro mládež. Osobní přátelství navázal zvláště se Samuilem Maršakem. Přeložil sborník statí Nová ruská škola a na podnět Lubomíra Linharta Andrejevského Metodologii zvukového filmu. Mládeži určil populárně-naučné monografie o Josefu Mánesovi, Kryštofu Kolumbovi a Josefu Václavu Myslbekovi. Po Mnichovu zahájil spolupráci s nakladatelem Václavem Pavlánem a připravil pro něho několik svazků autorských interpretací a výborů pohádek evropských a asijských národů, prvně do češtiny tlumočil ruskou pohádku Mrazík. Vlastní pohádky zpracoval ve svazcích O chytrém vlkovi a Moudrý ježek. Nejzásadnější bylo D. dílo překladatelské. Od druhé poloviny 30. let uváděl v překladech dobré kvality soustavně sovětské spisovatele se zaměřením na děti a mládež. Klasickými se staly jeho překlady V. Biankiho či A. Gajdara, překládal také z M. Iljina, M. Prišvina, A. Tolstého, S. Maršaka, V. Korolenka, A. Makarenka, B. Žitkova. Pro děti upravil Turgeněvovy Lovcovy zápisky, Gogolova Tarase Bulbu a Puškinovu Kapitánskou dcerku. V poúnorovém období překládal i agitační sovětskou pedagogickou literaturu. Za války se představil rovněž překlady klasických děl pro mládež z němčiny (Hoffmannův Louskáček, Bonselsova Včelka Mája, pohádky bratrů Grimmů).
L: LČL 1, s. 532–533; T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 28.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
