DERKA František 5.4.1867-20.12.1940: Porovnání verzí
(DERKA_František_5.4.1867-20.12.1940) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František DERKA | | jméno = František DERKA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Derka Frantisek portret.JPG |
| datum narození = 5.4.1867 | | datum narození = 5.4.1867 | ||
− | | místo narození = Morkovice | + | | místo narození = Morkovice u Kroměříže |
| datum úmrtí = 20.12.1940 | | datum úmrtí = 20.12.1940 | ||
− | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí | + | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí |
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />43- Významný představitel obecní správy<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br /> |
− | 43- Významný představitel obecní správy | + | |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 180-181 |
+ | }} | ||
+ | '''DERKA, František''', ''* 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník'' | ||
+ | |||
+ | Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu | ||
+ | v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za | ||
+ | vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, | ||
+ | resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým | ||
+ | přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení | ||
+ | Moravu (společně byli autory brožury ''Druhá česká univerzita'', | ||
+ | 1891) a byl členem redakce ''Časopisu pokrokového studentstva''. | ||
+ | Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval | ||
+ | v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako | ||
+ | advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou | ||
+ | agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému | ||
+ | odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil | ||
+ | brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové | ||
+ | Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. | ||
+ | 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny | ||
+ | Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po | ||
+ | rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého | ||
+ | radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel | ||
+ | advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí | ||
+ | obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem | ||
+ | spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní | ||
+ | pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu | ||
+ | a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit | ||
+ | relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro | ||
+ | severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu | ||
+ | 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do | ||
+ | práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání | ||
+ | s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými | ||
+ | stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se | ||
+ | předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. | ||
+ | Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, | ||
+ | diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb | ||
+ | 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva | ||
+ | na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města | ||
+ | vystěhovat. | ||
+ | |||
+ | Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František | ||
+ | D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního | ||
+ | ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval | ||
+ | časopisy s českou nacionální tendencí. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/2, s. 49; AČP, s. 72; R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, | ||
+ | sv. 1–2, 1937, passim; J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, | ||
+ | passim. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/143071 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] |
Aktuální verze z 27. 11. 2019, 18:06
František DERKA | |
Narození | 5.4.1867 |
---|---|
Místo narození | Morkovice u Kroměříže |
Úmrtí | 20.12.1940 |
Místo úmrtí | Valašské Meziříčí |
Povolání |
44- Právník 43- Významný představitel obecní správy 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 180-181 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45394 |
DERKA, František, * 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník
Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení Moravu (společně byli autory brožury Druhá česká univerzita, 1891) a byl členem redakce Časopisu pokrokového studentstva. Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města vystěhovat.
Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval časopisy s českou nacionální tendencí.
L: OSND 2/2, s. 49; AČP, s. 72; R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, sv. 1–2, 1937, passim; J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, passim.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera