Biografický slovník
DERKA František 5.4.1867-20.12.1940: Porovnání verzí
(DERKA_František_5.4.1867-20.12.1940) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.4.1867 | | datum narození = 5.4.1867 | ||
| − | | místo narození = Morkovice | + | | místo narození = Morkovice u Kroměříže |
| datum úmrtí = 20.12.1940 | | datum úmrtí = 20.12.1940 | ||
| − | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí | + | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
43- Významný představitel obecní správy | 43- Významný představitel obecní správy | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DERKA, František''', ''* 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník'' | ||
| + | |||
| + | Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu | ||
| + | v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za | ||
| + | vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, | ||
| + | resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým | ||
| + | přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení | ||
| + | Moravu (společně byli autory brožury ''Druhá česká univerzita'', | ||
| + | 1891) a byl členem redakce ''Časopisu pokrokového studentstva''. | ||
| + | Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval | ||
| + | v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako | ||
| + | advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou | ||
| + | agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému | ||
| + | odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil | ||
| + | brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové | ||
| + | Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. | ||
| + | 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny | ||
| + | Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po | ||
| + | rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého | ||
| + | radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel | ||
| + | advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí | ||
| + | obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem | ||
| + | spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní | ||
| + | pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu | ||
| + | a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit | ||
| + | relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro | ||
| + | severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu | ||
| + | 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do | ||
| + | práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání | ||
| + | s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými | ||
| + | stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se | ||
| + | předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. | ||
| + | Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, | ||
| + | diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb | ||
| + | 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva | ||
| + | na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města | ||
| + | vystěhovat. | ||
| + | |||
| + | Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František | ||
| + | D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního | ||
| + | ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval | ||
| + | časopisy s českou nacionální tendencí. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 49; AČP, s. 72; R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, | ||
| + | sv. 1–2, 1937, passim; J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, | ||
| + | passim. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Verze z 31. 12. 2016, 17:48
| František DERKA | |
 | |
| Narození | 5.4.1867 |
|---|---|
| Místo narození | Morkovice u Kroměříže |
| Úmrtí | 20.12.1940 |
| Místo úmrtí | Valašské Meziříčí |
| Povolání |
44- Právník 43- Významný představitel obecní správy 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45394 |
DERKA, František, * 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník
Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení Moravu (společně byli autory brožury Druhá česká univerzita, 1891) a byl členem redakce Časopisu pokrokového studentstva. Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města vystěhovat.
Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval časopisy s českou nacionální tendencí.
L: OSND 2/2, s. 49; AČP, s. 72; R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, sv. 1–2, 1937, passim; J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, passim.
Martin Kučera
