DERKA František 5.4.1867-20.12.1940: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 20.12.1940
 
| datum úmrtí = 20.12.1940
 
| místo úmrtí = Valašské Meziříčí
 
| místo úmrtí = Valašské Meziříčí
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />43- Významný představitel obecní správy<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />
43- Významný představitel obecní správy
+
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 180-181
 
}}
 
}}
 
'''DERKA, František''', ''* 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník''
 
'''DERKA, František''', ''* 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník''

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 18:41

František DERKA
Narození 5.4.1867
Místo narození Morkovice u Kroměříže
Úmrtí 20.12.1940
Místo úmrtí Valašské Meziříčí
Povolání 44- Právník
43- Významný představitel obecní správy
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 180-181

DERKA, František, * 5. 4. 1867 Morkovice u Kroměříže, † 20. 12. 1940 Valašské Meziříčí, menšinový a samosprávný pracovník, právník

Syn z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži, práva studoval na české univerzitě v Praze. Za vysokoškolských studií náležel k jádru tzv. pokrokové strany, resp. radikální frakce v mladočeské straně. S předčasně zesnulým přítelem Františkem Vahalíkem zastupoval v jejím vedení Moravu (společně byli autory brožury Druhá česká univerzita, 1891) a byl členem redakce Časopisu pokrokového studentstva. Bouří v létě 1893 se pro nepřítomnost v Praze neúčastnil, promoval v době procesu s tzv. omladináři (1894). Nastoupil jako advokátní koncipient v Brně, kde rozvinul politickou pokrokářskou agitaci. Předsedal Moravské besedě a akademickému odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu, založil brněnský Pokrokový klub, který podřídil Moravské straně lidové Adolfa Stránského, nakrátko se stal jejím tajemníkem. 1896–97 vyvíjel snahu o stranické osamostatnění skupiny Mladá Morava a odmítl kooptaci do vedení lidové strany. Po rozpadu Mladé Moravy zakládal brněnskou odbočku olomouckého radikálně pokrokového spolku. 1899 si otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně a stal se na téměř čtyři desetiletí obhájcem zájmů tamní české menšiny, organizátorem spolkového života a tisku. Podařilo se mu propojit národní pracovníky severní Moravy a Slezska a po Moravském paktu a sloučení pokrokové a lidové strany na Moravě (1906) utvořit relativně autonomní strukturu lidové strany pokrokové pro severní Moravu, Slezsko, Hlučínsko a Těšínsko. Od podzimu 1915 se zprvu nominálně a postupně aktivně zapojoval do práce v moravské pobočce Maffie, 1917–18 vedl několik jednání s ostatními politickými stranami a na jaře 1918 se svými stoupenci vstoupil do České státoprávní demokracie. Stal se předsedou odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Koncem 1918 předsedal Národnímu výboru v Novém Jičíně, diplomatickými zásahy v městské radě, jejímž byl od voleb 1919 místopředsedou, čelil bouřím německého obyvatelstva na Novojičínsku. Po Mnichovu byl nucen se z města vystěhovat.

Ve slezském menšinovém hnutí působil i jeho bratranec P. František D. (1876–1940), který na jeho výzvu přijal místo duchovního ve Slezské Ostravě a později v Hlučíně, kde redigoval časopisy s českou nacionální tendencí.

L: OSND 2/2, s. 49; AČP, s. 72; R. Fischer, Pokroková Morava 1893–1916, sv. 1–2, 1937, passim; J. Malíř, Od spolků k politickým stranám, 1996, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera