Biografický slovník
DESFOURS de Mont et Athienville Nikolas ?1588-5.12.1661: Porovnání verzí
(DESFOURS_Mikuláš_(Nicholas)_1600-5.12.1661) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Nikolas DESFOURS de Mont et Athienville |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Desfours Nikolas portret.jpg |
| − | | datum narození = | + | | datum narození = asi 1588 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 5.12.1661 | | datum úmrtí = 5.12.1661 | ||
| − | | místo úmrtí = Hrubý Rohozec | + | | místo úmrtí = Hrubý Rohozec u Turnova |
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 |
| + | }} | ||
| + | '''DESFOURS de Mont et Athienville, Nikolas''' ''(též DES FOURS) * asi 1588, † 5. 12. 1661 Hrubý Rohozec u Turnova, vojevůdce'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem z Lotrinska, která | ||
| + | se v 16. století za Rudolfa II. objevila v Čechách. Bojů třicetileté | ||
| + | války se zúčastnil od počátku na straně císařských jako | ||
| + | poručík lotrinského rejtarského pluku. Ve srážce s českým | ||
| + | stavovským vojskem u Lomnice nad Lužnicí (9. 11. 1618) | ||
| + | byl zajat. V řadách svého pluku pravděpodobně bojoval v bitvě | ||
| + | na Bílé hoře. 1625 se nacházel jako plukovník ve vojsku | ||
| + | Albrechta z Valdštejna, který ho pro jeho brutalitu a kořistnictví | ||
| + | chtěl zbavit velení. Označil ho za mor, který nadělal | ||
| + | více škod než celá armáda. Nicméně 1628 mu Valdštejn udělil | ||
| + | v léno Hrubý Rohozec a Malou Skálu na Turnovsku a dal do | ||
| + | zástavy panství Semily a Sloupno. 1629 byl D. povýšen do stavu | ||
| + | říšských svobodných pánů a 1632 na generál-vachtmistra. | ||
| + | Patřil k těm císařským vojevůdcům, kteří se postavili proti | ||
| + | Valdštejnovi. Těžil proto z konfiskací valdštejnského majetku | ||
| + | po generalissimově zavraždění (25. 2. 1634) a výše zmíněná | ||
| + | panství získal do dědičné držby. 1634 byl jmenován podmaršálkem | ||
| + | a povýšen do stavu říšských hrabat, 1638 získal | ||
| + | český inkolát. Stal se zakladatelem české větve rodu, která se | ||
| + | od druhé poloviny 18. století (po dědictví majetku a titulu | ||
| + | 1798) psala D.-Walderode a např. Hrubý Rohozec držela až | ||
| + | do konce druhé světové války. | ||
| + | |||
| + | Byl dvakrát ženat, poprvé (od 1627) s Annou Eufemií | ||
| + | z Eggenberka, podruhé (od 1642) s Barborou Markétou, hraběnkou | ||
| + | Khuenovou von Belassy († 1674). Po D. smrti se stal | ||
| + | dědicem a nástupcem syn Albrecht Maxmilián (1629–1683), | ||
| + | za něhož byl 1678 na panství zřízen fideikomis. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 3, s. 251–253; RSN 4, s. 144; OSN 7, s. 351; KSN 3, s. 288; | ||
| + | J. Pekař, Valdštejn 1630–1634. Dějiny valdštejnského spiknutí 1, 1933, | ||
| + | s. 176, 180, 201; G. Mann, Wallenstein. Sein Leben…, Frankfurt am Main | ||
| + | 1971, rejstřík; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, rejstřík; P. Mašek, | ||
| + | Modrá krev, 1999, s. 61; J. Polišenský, Valdštejn. Ani císař ani král, 2001, | ||
| + | rejstřík; J. Kollmann, Valdštejnův konec. Historie 2. generalátu 1631–1634, | ||
| + | 2001, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/322791 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Dušan Uhlíř | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1588]] |
[[Kategorie:1661]] | [[Kategorie:1661]] | ||
[[Kategorie:Hrubý_Rohozec]] | [[Kategorie:Hrubý_Rohozec]] | ||
Aktuální verze z 27. 11. 2019, 18:12
| Nikolas DESFOURS de Mont et Athienville | |
 | |
| Narození | asi 1588 |
|---|---|
| Úmrtí | 5.12.1661 |
| Místo úmrtí | Hrubý Rohozec u Turnova |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45401 |
DESFOURS de Mont et Athienville, Nikolas (též DES FOURS) * asi 1588, † 5. 12. 1661 Hrubý Rohozec u Turnova, vojevůdce
Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem z Lotrinska, která se v 16. století za Rudolfa II. objevila v Čechách. Bojů třicetileté války se zúčastnil od počátku na straně císařských jako poručík lotrinského rejtarského pluku. Ve srážce s českým stavovským vojskem u Lomnice nad Lužnicí (9. 11. 1618) byl zajat. V řadách svého pluku pravděpodobně bojoval v bitvě na Bílé hoře. 1625 se nacházel jako plukovník ve vojsku Albrechta z Valdštejna, který ho pro jeho brutalitu a kořistnictví chtěl zbavit velení. Označil ho za mor, který nadělal více škod než celá armáda. Nicméně 1628 mu Valdštejn udělil v léno Hrubý Rohozec a Malou Skálu na Turnovsku a dal do zástavy panství Semily a Sloupno. 1629 byl D. povýšen do stavu říšských svobodných pánů a 1632 na generál-vachtmistra. Patřil k těm císařským vojevůdcům, kteří se postavili proti Valdštejnovi. Těžil proto z konfiskací valdštejnského majetku po generalissimově zavraždění (25. 2. 1634) a výše zmíněná panství získal do dědičné držby. 1634 byl jmenován podmaršálkem a povýšen do stavu říšských hrabat, 1638 získal český inkolát. Stal se zakladatelem české větve rodu, která se od druhé poloviny 18. století (po dědictví majetku a titulu 1798) psala D.-Walderode a např. Hrubý Rohozec držela až do konce druhé světové války.
Byl dvakrát ženat, poprvé (od 1627) s Annou Eufemií z Eggenberka, podruhé (od 1642) s Barborou Markétou, hraběnkou Khuenovou von Belassy († 1674). Po D. smrti se stal dědicem a nástupcem syn Albrecht Maxmilián (1629–1683), za něhož byl 1678 na panství zřízen fideikomis.
L: Wurzbach 3, s. 251–253; RSN 4, s. 144; OSN 7, s. 351; KSN 3, s. 288; J. Pekař, Valdštejn 1630–1634. Dějiny valdštejnského spiknutí 1, 1933, s. 176, 180, 201; G. Mann, Wallenstein. Sein Leben…, Frankfurt am Main 1971, rejstřík; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, rejstřík; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 61; J. Polišenský, Valdštejn. Ani císař ani král, 2001, rejstřík; J. Kollmann, Valdštejnův konec. Historie 2. generalátu 1631–1634, 2001, rejstřík.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Dušan Uhlíř
