DEUTSCH Aladár 1871-21.2.1949: Porovnání verzí

Z Personal
(DEUTSCH_Aladar_1871-21.2.1949)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Aladar DEUTSCH
+
| jméno = Aladár DEUTSCH
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1871
 
| datum narození = 1871
| místo narození =  
+
| místo narození = Ároktő u Miskolce (Maďarsko)
 
| datum úmrtí = 21.2.1949
 
| datum úmrtí = 21.2.1949
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Aladar DEUTSCH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 186-187
 +
}}
 +
'''DEUTSCH, Aladár''', ''* 1871 Ároktő u Miskolce (Maďarsko), † 21. 2. 1949 Praha, rabín''
 +
 
 +
Po studiích ve Frankfurtu nad Mohanem odešel do Prahy,
 +
kde zastával funkci kazatele nejprve v tzv. Cikánské synagoze
 +
a po jejím zrušení v Jubilejní synagoze v Jeruzalémské ulici.
 +
Zastupoval vrchního rabína N. Ehrenfelda a po odchodu
 +
vrchního rabína H. Brodyho se stal 1930 náměstkem vrchního
 +
rabína. Byl dlouholetým předsedou spolku pro šíření
 +
židovské vědy ''Afikej Jehuda'' (zal. 1896) v Praze, členem kuratoria
 +
židovské školy v Praze a stálým spolupracovníkem časopisu
 +
''Jaldut'' pro mládež. Patřil k iniciátorům spolku ''Jüdischer''
 +
''Volksverein'', který vznikl 1900 jako první sionistická organizace
 +
v Čechách. Zastával též funkci rabína pražského pohřebního
 +
spolku ''Chevra kadiša'', jehož předsedou byl zakladatel
 +
židovského muzea v Praze dr. Šelomo Hugo Lieben. Už 1907
 +
publikoval studii o dějinách Cikánské, Velkodvorské a Nové
 +
synagogy v Praze (''Die Zigeuner -, Grossenhof - und Neusynagoge''
 +
''in Prag''). Po odjezdu rabína G. Sichera byl 1939 jmenován
 +
vrchním pražským rabínem. Poté, co nacisté zakázali konání
 +
bohoslužeb, vedl je každodenně tajně ve svém bytě. 1943
 +
byl deportován do Terezína. Po válce se vrátil do Prahy. 1947
 +
ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce vrchního rabína.
 +
Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze. Část
 +
jeho literární pozůstalosti je uložena v archivu Židovského
 +
muzea v Praze. Jeho dcerou byla lékařka Ilka D., provd.
 +
Dickmannová († 1983).
 +
 
 +
'''L:''' Věstník židovských náboženských obcí 1949; G. Klemperer, Pražský rabinát,
 +
2008, s. 178; The Jews of Czechoslovakia 1–3, 1968, 1971, 1984,
 +
passim; J. Wlaschtek, Juden in Böhmen, München 1997, s. 114.
 +
 
 +
'''P:''' United States Holocaust Memorial Museum Archival Guide, New York,
 +
pozůstalost RG-03.005.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 16: Řádka 52:
  
 
[[Kategorie:1871]]
 
[[Kategorie:1871]]
 +
[[Kategorie:Ároktő]]
 
[[Kategorie:1949]]
 
[[Kategorie:1949]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 10. 2019, 19:49

Aladár DEUTSCH
Narození 1871
Místo narození Ároktő u Miskolce (Maďarsko)
Úmrtí 21.2.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 186-187
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82374

DEUTSCH, Aladár, * 1871 Ároktő u Miskolce (Maďarsko), † 21. 2. 1949 Praha, rabín

Po studiích ve Frankfurtu nad Mohanem odešel do Prahy, kde zastával funkci kazatele nejprve v tzv. Cikánské synagoze a po jejím zrušení v Jubilejní synagoze v Jeruzalémské ulici. Zastupoval vrchního rabína N. Ehrenfelda a po odchodu vrchního rabína H. Brodyho se stal 1930 náměstkem vrchního rabína. Byl dlouholetým předsedou spolku pro šíření židovské vědy Afikej Jehuda (zal. 1896) v Praze, členem kuratoria židovské školy v Praze a stálým spolupracovníkem časopisu Jaldut pro mládež. Patřil k iniciátorům spolku Jüdischer Volksverein, který vznikl 1900 jako první sionistická organizace v Čechách. Zastával též funkci rabína pražského pohřebního spolku Chevra kadiša, jehož předsedou byl zakladatel židovského muzea v Praze dr. Šelomo Hugo Lieben. Už 1907 publikoval studii o dějinách Cikánské, Velkodvorské a Nové synagogy v Praze (Die Zigeuner -, Grossenhof - und Neusynagoge in Prag). Po odjezdu rabína G. Sichera byl 1939 jmenován vrchním pražským rabínem. Poté, co nacisté zakázali konání bohoslužeb, vedl je každodenně tajně ve svém bytě. 1943 byl deportován do Terezína. Po válce se vrátil do Prahy. 1947 ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce vrchního rabína. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze. Část jeho literární pozůstalosti je uložena v archivu Židovského muzea v Praze. Jeho dcerou byla lékařka Ilka D., provd. Dickmannová († 1983).

L: Věstník židovských náboženských obcí 1949; G. Klemperer, Pražský rabinát, 2008, s. 178; The Jews of Czechoslovakia 1–3, 1968, 1971, 1984, passim; J. Wlaschtek, Juden in Böhmen, München 1997, s. 114.

P: United States Holocaust Memorial Museum Archival Guide, New York, pozůstalost RG-03.005.

Bedřich Nosek