DEVÁTÝ Antonín 12.6.1903-25.5.1984: Porovnání verzí

Z Personal
(DEVÁTÝ_Antonín_12.6.1903-25.5.1984)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.6.1903
 
| datum narození = 12.6.1903
| místo narození = Skuteč, o. Chrudim
+
| místo narození = Skuteč
 
| datum úmrtí = 25.5.1984
 
| datum úmrtí = 25.5.1984
 
| místo úmrtí = Plzeň
 
| místo úmrtí = Plzeň
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín DEVÁTÝ
+
}}
 +
'''DEVÁTÝ, Antonín''', ''* 12. 6. 1903 Skuteč, † 25. 5. 1984 Plzeň, dirigent, hudební skladatel''
 +
 
 +
V dětství navštěvoval houslovou třídu hudební školy spolku
 +
Žerotín v Olomouci. 1920–26 studoval na pražské konzervatoři
 +
varhany (prof. Bedřich Wiedermann), dirigování (Pavel
 +
Dědeček a Václav Talich) a kompozici (Jaroslav Křička).
 +
1926–35 působil jako houslista v pražských orchestrech (i tanečních),
 +
1929–31 v Německu a Švýcarsku. 1936 byl přijat
 +
jako houslista a tympanista do nedlouho předtím založeného
 +
pražského orchestru FOK, který pracoval především pro
 +
film; vypomáhal tam také jako dirigent salonní hudby. 1938
 +
se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Ostravě. Studio
 +
bylo těžce poškozeno 30. 4. 1945 a D. odešel do Brna. Do září
 +
1951 vedl Symfonický orchestr brněnského rozhlasu (spolu
 +
s ním Břetislav Bakala a Jan Plichta) a Malý brněnský rozhlasový
 +
orchestr (spolu s ním Jan Křenovský a Jan Plichta).
 +
Po reorganizaci brněnského hudebního vysílání nastoupil jako
 +
šéf rozhlasového orchestru v Plzni (od 1958 byl druhým dirigentem
 +
Josef Blacký). Po penzionování 1963 se 1964–67
 +
připojil k iniciativě plzeňských hudebníků. Stal se dirigentem
 +
a spoluzakladatelem Plzeňského orchestrálního sdružení, které
 +
se pod jeho zkušeným vedením dostalo na velmi dobrou úroveň.
 +
1965–70 vyučoval dirigování na plzeňské konzervatoři.
 +
Věnoval se též kompozici. Jeho dcerou je herečka a spisovatelka
 +
'''Ivanka D.''' (* 27. 11. 1935 Praha).
 +
 
 +
Těžištěm uměleckého působení D. bylo jeho dirigentské období
 +
v plzeňském rozhlase (založen 1946). Zahájil ho 1951
 +
v nové budově, již uzpůsobené k nahrávání (na rozdíl od dřívějších
 +
živých vysílání). Založil veřejné abonentní cykly a rozšířil
 +
okruh působení orchestru i do jiných měst západních
 +
a jižních Čech. Jako sólisté vystoupili s orchestrem četní vynikající
 +
domácí a zahraniční umělci. D. se přičinil o unikátnost
 +
plzeňského rozhlasového archivu, který uchovává i jinde
 +
nenahrané skladby z méně známého repertoáru, například
 +
z tvorby malých českých mistrů. Po celou svou kariéru inklinoval
 +
D. k lehčím hudebním žánrům a také nahrál mnoho
 +
zábavné spotřební hudby. Věnoval se i hudebním úpravám
 +
písní, sestavil z nich několik tematických směsí: ''Moravským''
 +
''krajem'', ''Pod našimi okny'', ''Hej, Slované'', ''Zdař bůh'' ad., komponoval
 +
komorní skladby pro menší orchestr (tzv. estrádní hudba),
 +
klavírní skladby, kantátu ''Zemi milované'' aj.
 +
 
 +
'''D:''' Taktovací technika. Stručný výklad…, 1969.
 +
 
 +
'''L:''' nekrolog in: Hudební rozhledy 37, 1984, s. 377; Českoslovenští koncertní
 +
umělci a komorní soubory, 1984, s. 302; V. Bokůvková, A. D., český dirigent,
 +
skladatel a hudební pedagog, 1998 (skriptum); HS 1, s. 233 (kde
 +
soupis skladeb); Pazdírek, s. 187; Tomeš 1, s. 232.
 +
 
 +
'''P:''' NK Praha, hudební oddělení, notový materiál; Český rozhlas Plzeň, studiové
 +
nahrávky.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
  
== Literatura ==
 
  HS 1, 233; EJU, 103; ČSS, 52;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]

Verze z 1. 1. 2017, 10:38

Antonín DEVÁTÝ
Narození 12.6.1903
Místo narození Skuteč
Úmrtí 25.5.1984
Místo úmrtí Plzeň
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45419

DEVÁTÝ, Antonín, * 12. 6. 1903 Skuteč, † 25. 5. 1984 Plzeň, dirigent, hudební skladatel

V dětství navštěvoval houslovou třídu hudební školy spolku Žerotín v Olomouci. 1920–26 studoval na pražské konzervatoři varhany (prof. Bedřich Wiedermann), dirigování (Pavel Dědeček a Václav Talich) a kompozici (Jaroslav Křička). 1926–35 působil jako houslista v pražských orchestrech (i tanečních), 1929–31 v Německu a Švýcarsku. 1936 byl přijat jako houslista a tympanista do nedlouho předtím založeného pražského orchestru FOK, který pracoval především pro film; vypomáhal tam také jako dirigent salonní hudby. 1938 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Ostravě. Studio bylo těžce poškozeno 30. 4. 1945 a D. odešel do Brna. Do září 1951 vedl Symfonický orchestr brněnského rozhlasu (spolu s ním Břetislav Bakala a Jan Plichta) a Malý brněnský rozhlasový orchestr (spolu s ním Jan Křenovský a Jan Plichta). Po reorganizaci brněnského hudebního vysílání nastoupil jako šéf rozhlasového orchestru v Plzni (od 1958 byl druhým dirigentem Josef Blacký). Po penzionování 1963 se 1964–67 připojil k iniciativě plzeňských hudebníků. Stal se dirigentem a spoluzakladatelem Plzeňského orchestrálního sdružení, které se pod jeho zkušeným vedením dostalo na velmi dobrou úroveň. 1965–70 vyučoval dirigování na plzeňské konzervatoři. Věnoval se též kompozici. Jeho dcerou je herečka a spisovatelka Ivanka D. (* 27. 11. 1935 Praha).

Těžištěm uměleckého působení D. bylo jeho dirigentské období v plzeňském rozhlase (založen 1946). Zahájil ho 1951 v nové budově, již uzpůsobené k nahrávání (na rozdíl od dřívějších živých vysílání). Založil veřejné abonentní cykly a rozšířil okruh působení orchestru i do jiných měst západních a jižních Čech. Jako sólisté vystoupili s orchestrem četní vynikající domácí a zahraniční umělci. D. se přičinil o unikátnost plzeňského rozhlasového archivu, který uchovává i jinde nenahrané skladby z méně známého repertoáru, například z tvorby malých českých mistrů. Po celou svou kariéru inklinoval D. k lehčím hudebním žánrům a také nahrál mnoho zábavné spotřební hudby. Věnoval se i hudebním úpravám písní, sestavil z nich několik tematických směsí: Moravským krajem, Pod našimi okny, Hej, Slované, Zdař bůh ad., komponoval komorní skladby pro menší orchestr (tzv. estrádní hudba), klavírní skladby, kantátu Zemi milované aj.

D: Taktovací technika. Stručný výklad…, 1969.

L: nekrolog in: Hudební rozhledy 37, 1984, s. 377; Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1984, s. 302; V. Bokůvková, A. D., český dirigent, skladatel a hudební pedagog, 1998 (skriptum); HS 1, s. 233 (kde soupis skladeb); Pazdírek, s. 187; Tomeš 1, s. 232.

P: NK Praha, hudební oddělení, notový materiál; Český rozhlas Plzeň, studiové nahrávky.

Jitka Ludvová