DEYM ze Stříteže František de Paula 6.9.1769-3.10.1832: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DEYM František de Paula 1769-1832 na DEYM ze Stříteže František de Paula 6.9.1769-3.10.1832 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 3.10.1832
 
| datum úmrtí = 3.10.1832
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 84- Mecenáš div. umění
+
| povolání = 84- Mecenáš div. umění<br />41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 195
 
}}
 
}}
 
'''DEYM ze Stříteže, František de Paula''', ''* 6. 9. 1769 Vodice u Pacova, † 3. 10. 1832 Praha, filantrop, velkostatkář''
 
'''DEYM ze Stříteže, František de Paula''', ''* 6. 9. 1769 Vodice u Pacova, † 3. 10. 1832 Praha, filantrop, velkostatkář''

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 08:22

František de Paula DEYM ze Stříteže
Narození 6.9.1769
Místo narození Vodice u Pacova
Úmrtí 3.10.1832
Místo úmrtí Praha
Povolání 84- Mecenáš div. umění
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 195
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58158

DEYM ze Stříteže, František de Paula, * 6. 9. 1769 Vodice u Pacova, † 3. 10. 1832 Praha, filantrop, velkostatkář

Pocházel z hostinnské větve českého šlechtického rodu majícího kořeny ve 14. století. 1708 jim byl potvrzen starý český panský stav, do hraběcího povýšeni 1730. Byl synem Jana Nepomuka D. (1726–1779) a Marie Antonie, roz. Magnisové (1735–1812). Po otci zdědil panství a zámek Vodice. D. se stal velmi dobrým hospodářem. 1799 koupil panství v Hostinném v Podkrkonoší, od 1830 své hlavní sídlo, a k tomu ještě Čermnou a Dolní Buky nedaleko Hostinného. Ve své režii provozoval bělidlo lnu v Nových Zámcích a zabýval se různými způsoby textilní výroby. Patřil mezi velmi činné české aristokraty a duchovní i hmotné podporovatele Národního muzea. Byl také známým filantropem a spolu s Bedřichem Berchtoldem a dalšími podnikli akce na podporu hladovějících krkonošských horalů. Zasloužil se o zavedení českých bohoslužeb ve Vídni. Pročeskou orientaci po něm zdědil poslední syn Albert (1812–1863), zakladatel Národních novin. Prostřední syn Mořic (1809–1851), držitel dvora a zámku Poutnov na Tepelsku, vykonával 1848 funkci pražského policejního ředitele a byl smířlivý ve vztahu k českým nacionalistům. Rodinné hrobky hostinnské větve se nacházejí na hřbitově v Dolní Olešnici (kde byl D. pochován) a na hřbitově v Hajanech u Brna. Jméno D. nese i ulice v Hostinném.

L: OSN 7, s. 444, 28, s. 268; RSN 2, s. 108; BL 1, s. 244–245; Wurzbach 3, s. 277; MČE 2, s. 93; J. S. Zauper, Trauergesänge am Grabe des Philanthropen H. H. Franz de Paula Gf. Deym, Freiherr von Střitež etc., 1832; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1923, s. 121, 164; DČŽ 1, s. 251; R. Melville, Adel und Revolution in Böhmen, Mainz 1998, s. 112–113; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 68; týž, Zámecká knihovna Nemyšl, Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 13, 1997, s. 83–88; týž, Šlechtické rody v zemích Koruny české od roku 1620 1 (A–M), 2008, s. 177–178.

P: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Hostinné; rodinné hrobky hostinnské větve v Dolní Olešnici a v Hajanech.

Miloš Hořejš