Verze z 1. 12. 2019, 14:06, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DEYM ze Stříteže Albert (Vojtěch) Rudolf 5.12.1812-11.2.1863

Z Personal
Albert (Vojtěch) Rudolf DEYM ze Stříteže
Narození 5.12.1812
Místo narození Hostinné
Úmrtí 11.2.1863
Místo úmrtí Poutnov u Mariánských Lázní
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
67- Nakladatel nebo vydavatel
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 194
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45434

DEYM ze Stříteže, Albert (Vojtěch) Rudolf, * 5. 12. 1812 Hostinné, † 11. 2. 1863 Poutnov u Mariánských Lázní, politik, velkostatkář, nakladatel

Potomek českého hraběcího rodu D. ze Stříteže, třetí syn pána na Hostinném a Čermné Franze D. (1769–1832) a Marie Gabriely, roz. hraběnky Schaffgotschové (1782–1853). Jeho staršími bratry byli bývalý hejtman pražských měst Mořic D. (1808–1852) a generál Franz D. mladší (1804 –1872). Po právnických studiích se D. věnoval veřejnému životu v duchu českého zemského patriotismu, který výrazně národně radikalizoval. Získal vážnost ve vlastenecké společnosti a na jaře 1848 patřil k její politické reprezentaci. Blízká mu byla liberální orientace Karla Havlíčka, proto převzal vydávání jeho Národních novin. Dal se zvolit do čela Svatováclavského výboru a pak do předsednictva Národního výboru, kde zastával funkci místopředsedy. Byl majitelem sboru národní obrany Svornost, v jehož čele stál Karel Drahotín svobodný pán Villani. I když v březnu 1848 odmítl vést petiční poselstvo k císařskému dvoru, tak o měsíc později vyjednával jako delegát Národního výboru (mj. vedle Františka Palackého) s delegací frankfurtského sněmu. V kroměřížském říšském sněmu zastupoval jako jeden ze dvou zástupců české aristokracie na základě jednoznačných volebních výsledků novobydžovský okres. Jakmile byl sněm rozpuštěn, stáhl se z politické scény do ústraní a ani po obnově ústavnosti z něj nevystoupil. 1853–63 žil v Liblicích na svém zámku (zděděném po strýci Bedřichu D.), který těsně před smrtí prodal Antonii Waldstein-Wartenbergové. Dožil v západočeském Poutnově, kde zemřel svobodný; pochován byl v Teplé.

L: OSN 7, s. 446, 28, s. 268; RSN 2, s. 108; BL 1, s. 244–245; Wurzbach 3, s. 277; K. Kazbunda, České hnutí roku 1848, 1929, passim; DČŽ 1, s. 251; J. Štaif, Obezřetná elita, 2005, passim; MČE 2, s. 98; R. Reil, Šlechtické rody – D. ze S., in: Krkonoše, 2000, č. 10, s. 36–37; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 2, 1923, rejstřík; F. Roubík, Český rok 1848, 2, 1948, s. 79; J. Klepl, Průmyslová jednota a české úsilí před březnem 1848, 1934, s. 169; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 23; P. Mašek, Šlechtické rody v zemích Koruny české od roku 1620, 1 (A–M), 2008, s. 177; R. Melville, Adel und Revolution in Böhmen, Mainz 1998, s. 78.

P: SOA Zámrsk, fond velkostatek Hostinné.

Martin Kučera