DIENELT Karel 4.12.1868-10.10.1952: Porovnání verzí
(DIENELT_Karel_4.12.1868-10.10.1952) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.12.1868 | | datum narození = 4.12.1868 | ||
− | | místo narození = Rosice | + | | místo narození = Rosice u Brna |
| datum úmrtí = 10.10.1952 | | datum úmrtí = 10.10.1952 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brtnice u Jihlavy |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DIENELT, Karel''' ''(též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z katolické kupecké rodiny. Po maturitě na gymnáziu | ||
+ | v Brně vystudoval práva na české univerzitě v Praze, 1892 | ||
+ | byl promován JUDr. Od 1892 praktikoval u zemských soudů | ||
+ | v Praze, Brně a v Opavě. Ze soudní služby odešel a 1895 nastoupil | ||
+ | jako koncipient v advokátní kanceláři Františka Stratila | ||
+ | v Opavě, kde si 1900 otevřel kancelář samostatnou. V doplňovacích | ||
+ | volbách 1911 byl zvolen do slezského zemského sněmu | ||
+ | jako zástupce za zemřelého F. Stratila a za venkovskou kurii | ||
+ | Opava – Bílovec, 1912 se mandátu vzdal. Stal se významným | ||
+ | představitelem českého národního hnutí ve Slezsku, vůdcem | ||
+ | slezských Čechů. 1912–19 předsedal Slezské národní radě | ||
+ | (slezskému odboru Národní rady české, československé), byl | ||
+ | i náhradníkem disciplinární rady slezské advokátní komory, | ||
+ | ředitelem Ústřední záložny opavské a zastupujícím předsedou | ||
+ | Jednoty českých hospodářských společenstev ve vévodství | ||
+ | slezském. Za první světové války byl účastníkem domácího | ||
+ | odboje, od podzimu 1915 členem Maffie a obhajoval obviněné | ||
+ | z vlastizrady v tzv. letákových procesech na Moravě. 22. 9. | ||
+ | 1918 předsedal táboru lidu na Ostré Hůrce u Chabičova, kde | ||
+ | čeští Slezané požadovali samostatnou ČSR. V říjnu 1918 byl | ||
+ | zvolen místopředsedou Národního výboru v Opavě a zastupoval | ||
+ | vládního komisaře ve správní komisi města, inicioval vznik | ||
+ | Slezského národního výboru v Ostravě a stal se jeho členem. | ||
+ | V meziválečném období vedl Slezský pozemkový úvěrní ústav | ||
+ | v Opavě a předsedal Jednotě českých hospodářských společenstev | ||
+ | ve Slezsku v Opavě a Moravskoslezské advokátní komoře. | ||
+ | V Opavě pracoval též jako funkcionář národní demokracie, | ||
+ | k tomu působil v Sokole, Matici opavské a jako divadelní | ||
+ | ochotník. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Album representantů, s. 924; AČP, s. 73; KSN 3, s. 329; MSB 4, s. 185; | ||
+ | Kolář Elity, s. 41; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, | ||
+ | s. 32; Tomeš 1, s. 234; Slezsko 20, s. 28; F. Obrtel, Zemědělské družstevnictví | ||
+ | v Československu, 1928, s. 575. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 733, matrika narozených římskokatolického | ||
+ | f. ú. Rosice, 1868–1880, fol. 31. | ||
+ | |||
+ | Martin Rája | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Řádka 21: | Řádka 60: | ||
[[Kategorie:Rosice]] | [[Kategorie:Rosice]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
+ | [[Kategorie:Brtnice]] |
Verze z 1. 1. 2017, 18:44
Karel DIENELT | |
Narození | 4.12.1868 |
---|---|
Místo narození | Rosice u Brna |
Úmrtí | 10.10.1952 |
Místo úmrtí | Brtnice u Jihlavy |
Povolání |
55- Jazykovědec 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51736 |
DIENELT, Karel (též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník
Pocházel z katolické kupecké rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Brně vystudoval práva na české univerzitě v Praze, 1892 byl promován JUDr. Od 1892 praktikoval u zemských soudů v Praze, Brně a v Opavě. Ze soudní služby odešel a 1895 nastoupil jako koncipient v advokátní kanceláři Františka Stratila v Opavě, kde si 1900 otevřel kancelář samostatnou. V doplňovacích volbách 1911 byl zvolen do slezského zemského sněmu jako zástupce za zemřelého F. Stratila a za venkovskou kurii Opava – Bílovec, 1912 se mandátu vzdal. Stal se významným představitelem českého národního hnutí ve Slezsku, vůdcem slezských Čechů. 1912–19 předsedal Slezské národní radě (slezskému odboru Národní rady české, československé), byl i náhradníkem disciplinární rady slezské advokátní komory, ředitelem Ústřední záložny opavské a zastupujícím předsedou Jednoty českých hospodářských společenstev ve vévodství slezském. Za první světové války byl účastníkem domácího odboje, od podzimu 1915 členem Maffie a obhajoval obviněné z vlastizrady v tzv. letákových procesech na Moravě. 22. 9. 1918 předsedal táboru lidu na Ostré Hůrce u Chabičova, kde čeští Slezané požadovali samostatnou ČSR. V říjnu 1918 byl zvolen místopředsedou Národního výboru v Opavě a zastupoval vládního komisaře ve správní komisi města, inicioval vznik Slezského národního výboru v Ostravě a stal se jeho členem. V meziválečném období vedl Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě a předsedal Jednotě českých hospodářských společenstev ve Slezsku v Opavě a Moravskoslezské advokátní komoře. V Opavě pracoval též jako funkcionář národní demokracie, k tomu působil v Sokole, Matici opavské a jako divadelní ochotník.
L: Album representantů, s. 924; AČP, s. 73; KSN 3, s. 329; MSB 4, s. 185; Kolář Elity, s. 41; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 32; Tomeš 1, s. 234; Slezsko 20, s. 28; F. Obrtel, Zemědělské družstevnictví v Československu, 1928, s. 575.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 733, matrika narozených římskokatolického f. ú. Rosice, 1868–1880, fol. 31.
Martin Rája