Biografický slovník
DIENELT Karel 4.12.1868-10.10.1952: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 10.10.1952 | | datum úmrtí = 10.10.1952 | ||
| místo úmrtí = Brtnice u Jihlavy | | místo úmrtí = Brtnice u Jihlavy | ||
| − | | povolání = 55- Jazykovědec | + | | povolání = 55- Jazykovědec<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| − | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 201 | ||
}} | }} | ||
'''DIENELT, Karel''' ''(též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník'' | '''DIENELT, Karel''' ''(též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník'' | ||
Aktuální verze z 22. 10. 2019, 11:02
| Karel DIENELT | |
 | |
| Narození | 4.12.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Rosice u Brna |
| Úmrtí | 10.10.1952 |
| Místo úmrtí | Brtnice u Jihlavy |
| Povolání |
55- Jazykovědec 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 201 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51736 |
DIENELT, Karel (též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník
Pocházel z katolické kupecké rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Brně vystudoval práva na české univerzitě v Praze, 1892 byl promován JUDr. Od 1892 praktikoval u zemských soudů v Praze, Brně a v Opavě. Ze soudní služby odešel a 1895 nastoupil jako koncipient v advokátní kanceláři Františka Stratila v Opavě, kde si 1900 otevřel kancelář samostatnou. V doplňovacích volbách 1911 byl zvolen do slezského zemského sněmu jako zástupce za zemřelého F. Stratila a za venkovskou kurii Opava – Bílovec, 1912 se mandátu vzdal. Stal se významným představitelem českého národního hnutí ve Slezsku, vůdcem slezských Čechů. 1912–19 předsedal Slezské národní radě (slezskému odboru Národní rady české, československé), byl i náhradníkem disciplinární rady slezské advokátní komory, ředitelem Ústřední záložny opavské a zastupujícím předsedou Jednoty českých hospodářských společenstev ve vévodství slezském. Za první světové války byl účastníkem domácího odboje, od podzimu 1915 členem Maffie a obhajoval obviněné z vlastizrady v tzv. letákových procesech na Moravě. 22. 9. 1918 předsedal táboru lidu na Ostré Hůrce u Chabičova, kde čeští Slezané požadovali samostatnou ČSR. V říjnu 1918 byl zvolen místopředsedou Národního výboru v Opavě a zastupoval vládního komisaře ve správní komisi města, inicioval vznik Slezského národního výboru v Ostravě a stal se jeho členem. V meziválečném období vedl Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě a předsedal Jednotě českých hospodářských společenstev ve Slezsku v Opavě a Moravskoslezské advokátní komoře. V Opavě pracoval též jako funkcionář národní demokracie, k tomu působil v Sokole, Matici opavské a jako divadelní ochotník.
L: Album representantů, s. 924; AČP, s. 73; KSN 3, s. 329; MSB 4, s. 185; Kolář Elity, s. 41; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 32; Tomeš 1, s. 234; Slezsko 20, s. 28; F. Obrtel, Zemědělské družstevnictví v Československu, 1928, s. 575.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 733, matrika narozených římskokatolického f. ú. Rosice, 1868–1880, fol. 31.
Martin Rája
