DIESBACH Jan 10.4.1729-2.12.1792: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 2.12.1792 | | datum úmrtí = 2.12.1792 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />2- Fyzik<br />53- Historik |
− | 2- Fyzik | + | |
− | 53- Historik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206 | ||
}} | }} | ||
'''DIESBACH, Jan''' ''(též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita'' | '''DIESBACH, Jan''' ''(též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita'' |
Aktuální verze z 22. 10. 2019, 11:07
Jan DIESBACH | |
Narození | 10.4.1729 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 2.12.1792 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 2- Fyzik 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45449 |
DIESBACH, Jan (též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita
Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova. Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J. Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie, později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka, pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině Brownů.
D: Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772; Tractatus de angelis et daemonibus, 1773.
L: OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, 1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 31, 2002, s. 165n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastimil Hála