DIESBACH Jan 10.4.1729-2.12.1792: Porovnání verzí

Z Personal
(DIESBACH_Jan_10.4.1729-2.12.1792)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.4.1729
 
| datum narození = 10.4.1729
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 2.12.1792
 
| datum úmrtí = 2.12.1792
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />2- Fyzik<br />53- Historik
2- Fyzik
+
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan DIESBACH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206
 +
}}
 +
'''DIESBACH, Jan''' ''(též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita''
 +
 
 +
Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova.
 +
Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl
 +
povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu
 +
filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou
 +
na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce
 +
chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J.
 +
Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce
 +
ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie,
 +
později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval
 +
se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení
 +
jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka,
 +
pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině
 +
Brownů.
 +
 
 +
'''D:''' Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii
 +
Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium
 +
Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad
 +
aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum
 +
Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772;
 +
Tractatus de angelis et daemonibus, 1773.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de
 +
D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách,
 +
1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in:
 +
Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica
 +
31, 2002, s. 165n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/102653 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Vlastimil Hála
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 18: Řádka 50:
  
 
[[Kategorie:1729]]
 
[[Kategorie:1729]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1792]]
 
[[Kategorie:1792]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 11:07

Jan DIESBACH
Narození 10.4.1729
Místo narození Praha
Úmrtí 2.12.1792
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
2- Fyzik
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45449

DIESBACH, Jan (též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita

Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova. Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J. Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie, později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka, pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině Brownů.

D: Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772; Tractatus de angelis et daemonibus, 1773.

L: OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, 1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 31, 2002, s. 165n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastimil Hála