Biografický slovník
DIESBACH Jan 10.4.1729-2.12.1792: Porovnání verzí
(DIESBACH_Jan_10.4.1729-2.12.1792) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.4.1729 | | datum narození = 10.4.1729 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 2.12.1792 | | datum úmrtí = 2.12.1792 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
2- Fyzik | 2- Fyzik | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DIESBACH, Jan''' ''(též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita'' | ||
| + | |||
| + | Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova. | ||
| + | Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl | ||
| + | povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu | ||
| + | filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou | ||
| + | na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce | ||
| + | chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J. | ||
| + | Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce | ||
| + | ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie, | ||
| + | později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval | ||
| + | se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení | ||
| + | jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka, | ||
| + | pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině | ||
| + | Brownů. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii | ||
| + | Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium | ||
| + | Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad | ||
| + | aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum | ||
| + | Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772; | ||
| + | Tractatus de angelis et daemonibus, 1773. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de | ||
| + | D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, | ||
| + | 1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in: | ||
| + | Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica | ||
| + | 31, 2002, s. 165n. | ||
| + | |||
| + | Vlastimil Hála | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 49: | ||
[[Kategorie:1729]] | [[Kategorie:1729]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1792]] | [[Kategorie:1792]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 2. 1. 2017, 17:59
| Jan DIESBACH | |
 | |
| Narození | 10.4.1729 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2.12.1792 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 2- Fyzik 53- Historik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45449 |
DIESBACH, Jan (též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita
Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova. Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J. Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie, později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka, pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině Brownů.
D: Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772; Tractatus de angelis et daemonibus, 1773.
L: OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, 1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 31, 2002, s. 165n.
Vlastimil Hála
