Biografický slovník
DIETRICH Karl Johann Ignaz Wilhelm 7.10.1811-3.5.1889: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku DIETRICH Karl Wilhelm von 7.10.1811-3.5.1889 na DIETRICH Karl Johann Ignaz Wilhelm 7.10.1811-3.5.1889 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 211 | ||
}} | }} | ||
'''DIETRICH, Karl Johann Ignaz Wilhelm''', ''* 7. 10. 1811 Jihlava, † 3. 5. 1889 Rančířov (Jihlava), advokát, politik'' | '''DIETRICH, Karl Johann Ignaz Wilhelm''', ''* 7. 10. 1811 Jihlava, † 3. 5. 1889 Rančířov (Jihlava), advokát, politik'' | ||
Verze z 22. 10. 2019, 11:18
| Karl Johann Ignaz Wilhelm DIETRICH | |
 | |
| Narození | 7.10.1811 |
|---|---|
| Místo narození | Jihlava |
| Úmrtí | 3.5.1889 |
| Místo úmrtí | Rančířov (Jihlava) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 211 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76112 |
DIETRICH, Karl Johann Ignaz Wilhelm, * 7. 10. 1811 Jihlava, † 3. 5. 1889 Rančířov (Jihlava), advokát, politik
Pocházel z rodiny obchodníka Johanna D. V rodišti vystudoval gymnázium a absolvoval 1828–33 právnicko-filozofická studia na univerzitách v Praze, Olomouci a ve Vídni. Praktikoval na jihlavském magistrátu a u kriminálního soudu. 1836 byl promován doktorem práv na univerzitě v Olomouci. Advokátní zkoušky složil 1840 a stal se moravsko-slezským advokátem v Olomouci. 1845 přesídlil do Opavy, kde vykonával advokátní praxi do 1884. Zasedal i v prezidiu Slezské advokátní komory.
V době revoluce 1848/49 hájil liberální politické ideje. Byl členem správní rady opavské národní gardy a v říjnu 1848 organizoval dobrovolníky na pomoc Vídni. 1848 ho Opava delegovala do rozšířeného slezského veřejného konventu, pracoval v tzv. Generálním výboru pro Rakouské Slezsko a připravoval volby do frankfurtského parlamentu. Jeho občanská angažovanost skončila zatčením, uvězněním na brněnském Špilberku a odsouzením pro velezradu. Omilostněn byl na jaře 1850.
Do politiky se vrátil na počátku šedesátých let 19. století. V komunálních volbách 1861 byl zvolen opavským radním, pak místostarostou a 1862–69 stanul v čele samosprávy zemského sídelního města. Celoživotně hájil ideu autonomní správy obcí. 1861–69 byl poslancem slezského zemského sněmu, 1870–83 zastával mandát za volební kurii měst Jeseník, Javorník, Zlaté Hory, Žulová a Vidnava a 1863–83 vykonával funkci zástupce zemského hejtmana. Zvolení poslancem vídeňské říšské rady 1867 se stalo vrcholem jeho politické kariéry. Pracoval 1861–68 jako předseda představenstva opavské spořitelny a 1870–84 jako vyslanec zemského výboru v zemské školní radě. 1884 se z veřejného života stáhl. Za zásluhy a patriotický postoj v průběhu prusko-rakouské války obdržel 1866 rytířský kříž Leopoldova řádu a byl 1885 nobilitován (K. W. von D.). Čestné občanství mu udělily obce Opava, Jeseník a Vidnava. Jako místostarosta a starosta Opavy podporoval rozvoj spolkového života a kulturního dění.
S Annou Eleonorou Müllerovou se oženil v době prvního jihlavského působení. Vychovali spolu pět dětí: Karla (* 1843), Hermanna (* 1851), Gottfrieda (* 1854), Walburgu (* 1848) a Aloisii (* 1850).
L: S. Hahn, Reichsraths-Almanach für die Session 1867, 1867, s. 96–97; BL 1, s. 251 (kde neúplný soupis literatury); Slezsko 13, s. 29–30 (kde soupis literatury).
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 6 572, římskokatolická fara Jihlava – Panna Marie, narození sv. II., fol. 97.
Andrea Pokludová
