Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DIETRICH Ludvík 8.3.1803-11.6.1858

{{Infobox - osoba
| jméno = Ludvík DIETRICH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.3.1803
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 11.6.1858
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}
'''DIETRICH, Ludvík''', ''* 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista''

Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl
v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž
získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem
učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium
(1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval
filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě
v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby
v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína
Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního
buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně
a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D.
žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový
ohlas zanechala 1841 D. německá píseň ''Bergmannslied''
(Hornická) v časopise ''Moravia''. Zhudebnil verše českých básníků
(K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na
různá témata (''Vojenská'', vlastenecká ''Píseň Moravanů'') a vydal
je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě
1843 v Olomouci jako ''Vlastenské písně''. Skladby získaly velkou
oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle
v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch.
d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla
v mnoha variantách píseň ''Moravo, Moravo'' na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již
jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro
kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské
látky (balada ''Návrat z Kostnice'' na text F. M. Klácela, nezachována).
Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho
pozůstalostí (mj. písně na slova ''Rukopisu Královédvorského'', asi
1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium ''Jan Hus'',
''Ouvertura'', hraná v Olomouci 1842, ''Jagdsymphonie'' (Lovecká),
z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle
pomalá část ''Waldesstille'' [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice
jsou známy z tiskových ohlasů v ''Moravii'' a v pražském
časopise ''Květy''. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal
se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou
osobností moravského obrození.

'''L:''' E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863,
Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace);
Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…,
1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava
v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku
za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník,
1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293
(s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci
IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti,
in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal –
J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138,
141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/125670 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1803]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Olomouc]]