DIETRICH Ludvík 8.3.1803-11.6.1858: Porovnání verzí

Z Personal
(DIETRICH_Ludvík_8.3.1803-11.6.1858)
 
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludvík DIETRICH
+
}}
 +
'''DIETRICH, Ludvík''', ''* 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista''
 +
 
 +
Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl
 +
v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž
 +
získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem
 +
učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium
 +
(1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval
 +
filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě
 +
v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby
 +
v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína
 +
Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního
 +
buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně
 +
a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D.
 +
žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový
 +
ohlas zanechala 1841 D. německá píseň ''Bergmannslied''
 +
(Hornická) v časopise ''Moravia''. Zhudebnil verše českých básníků
 +
(K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na
 +
různá témata (''Vojenská'', vlastenecká ''Píseň Moravanů'') a vydal
 +
je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě
 +
1843 v Olomouci jako ''Vlastenské písně''. Skladby získaly velkou
 +
oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle
 +
v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch.
 +
d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla
 +
v mnoha variantách píseň ''Moravo, Moravo'' na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již
 +
jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro
 +
kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské
 +
látky (balada ''Návrat z Kostnice'' na text F. M. Klácela, nezachována).
 +
Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho
 +
pozůstalostí (mj. písně na slova ''Rukopisu Královédvorského'', asi
 +
1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium ''Jan Hus'',
 +
''Ouvertura'', hraná v Olomouci 1842, ''Jagdsymphonie'' (Lovecká),
 +
z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle
 +
pomalá část ''Waldesstille'' [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice
 +
jsou známy z tiskových ohlasů v ''Moravii'' a v pražském
 +
časopise ''Květy''. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal
 +
se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou
 +
osobností moravského obrození.
 +
 
 +
'''L:''' E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863,
 +
Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace);
 +
Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…,
 +
1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava
 +
v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku
 +
za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník,
 +
1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293
 +
(s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci
 +
IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti,
 +
in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal –
 +
J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138,
 +
141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]

Verze z 2. 1. 2017, 19:41

Ludvík DIETRICH
Narození 8.3.1803
Místo narození Brno
Úmrtí 11.6.1858
Místo úmrtí Olomouc
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74870

DIETRICH, Ludvík, * 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista

Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium (1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D. žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový ohlas zanechala 1841 D. německá píseň Bergmannslied (Hornická) v časopise Moravia. Zhudebnil verše českých básníků (K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na různá témata (Vojenská, vlastenecká Píseň Moravanů) a vydal je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě 1843 v Olomouci jako Vlastenské písně. Skladby získaly velkou oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch. d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla v mnoha variantách píseň Moravo, Moravo na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské látky (balada Návrat z Kostnice na text F. M. Klácela, nezachována). Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho pozůstalostí (mj. písně na slova Rukopisu Královédvorského, asi 1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium Jan Hus, Ouvertura, hraná v Olomouci 1842, Jagdsymphonie (Lovecká), z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle pomalá část Waldesstille [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice jsou známy z tiskových ohlasů v Moravii a v pražském časopise Květy. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou osobností moravského obrození.

L: E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863, Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace); Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…, 1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník, 1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293 (s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti, in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138, 141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie).

Jitka Ludvová